tag:blogger.com,1999:blog-50348442126992219942024-03-13T14:45:14.792-07:00Kámen úrazuHanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.comBlogger560125tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-42435266602001826312019-09-06T14:22:00.001-07:002019-09-06T14:22:23.856-07:00Šup na výstavu<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-MZ9IXG5qLeM/XXLN3BKtPVI/AAAAAAAAXTs/fieUckcUmUMnWwwoxDY0Lmm2wTtOKJaegCLcBGAs/s1600/IMG_20190813_165841.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-MZ9IXG5qLeM/XXLN3BKtPVI/AAAAAAAAXTs/fieUckcUmUMnWwwoxDY0Lmm2wTtOKJaegCLcBGAs/s320/IMG_20190813_165841.jpg" width="320" /></a></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt; text-align: justify;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; white-space: pre;">Tip tak trochu „za pět minut dvanáct“. Ještě do 15.9.2019 probíhá v galerii České televize interaktivní výstava Filmohrátky o slavných seriálech pro děti a mládež. Připomenete si tak třeba Arabelu, Návštěvníky, Chobotničky, Pana Tau a další. Vstup je zdarma, ale procházíte přes prodejnu ČT, takže je dost pravděpodobné, že stejně odejdete o nějakou tu kačku lehčí :) Výstava dceru bavila, ačkoliv žádný ze zmiňovaných seriálů zatím nezná. Nejvíce ji zabavilo modelování chobotniček, jako bychom snad modelínu neměli doma :) Ale zaujal i obchod, stavění obrázkových kostek, prohlížení kostýmů, provlékačky, podlahové promítání, tajemné skříňky s artefakty ke kvízu a mnohé další.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt; text-align: justify;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; white-space: pre;">Dcerce je 3,5 což bych brala asi tak nějak za spodní hranici, ale určitě se zabaví i děti mnohem starší. Výstava vám zabere cca hodinu, možná dvě, dle zaujetí a trpělivosti u jednotlivých úkolů. Otevřená je denně od 10 do 18 hod.</span></div>
<span id="docs-internal-guid-766786d7-7fff-5e53-0177-1f432d488a8b"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt; text-align: justify;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 11pt; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap; white-space: pre;">Tak co skončit jednou o chvilku dřív v práci a udělat si hezké odpoledne? Plusem je i restaurace V rohlíku, kam si pak můžete skočit na véču, nebo na kafčo a pohár. Zatím jsme tu myslím nikdy neměli problém, že jsme přišli i s dětmi, ale žádnou herničku tu nenajdete. Jen venku mívali pár věcí pro děti. Nebo to můžete udělat jako my a zakončit den piknikem v parku na Pankráci, občerstvení na skromný piknik seženete i na poslední chvíli zase ve stejné budově, přímo proti vchodu do galerie jsou totiž malé potraviny. Jen pozor zavírají také v šest. </span></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-86085013565509164992019-05-14T16:57:00.001-07:002019-05-16T14:57:01.876-07:00Máma<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-JBGuxiiBv5c/XNtQxXy-2QI/AAAAAAAAUsI/1deL-Su3FdE_Tga-z3nKiU0v5IizLE0SACLcBGAs/s1600/IMG_1017a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1265" data-original-width="1600" height="253" src="https://3.bp.blogspot.com/-JBGuxiiBv5c/XNtQxXy-2QI/AAAAAAAAUsI/1deL-Su3FdE_Tga-z3nKiU0v5IizLE0SACLcBGAs/s320/IMG_1017a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Když byl ten den maminek… tak se to tak nějak hodilo hodit
to na papír. Nebo do počítače. Máma. To je pro mě poslední měsíce téma číslo
jedna. Asi není den, kdy by mi právě otázky ohledně toho, co všechno vlastně
znamená být máma, nelítaly hlavou.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Z části je to samozřejmě proto, že jsem se stala
dvojnásobnou maminkou a pořád se v téhle roli dost hledám. A ztrácím.
Z části je to proto, že má maminka je nemocná. Hodně. Všichni samozřejmě
doufáme, že vše dobře dopadne, ale už se to táhne sakra dlouho. Jediné čím jsem
si ohledně „maminkování“ jistá je to, že ani ve svých třiatřiceti, se necítím
být dost velká holka na to, abych na tomhle světě byla bez mámy. Takže to mami
budeš muset nějak dát. Ostatně může na to být člověk vůbec někdy připravený?
Myslím, že asi ne… Není to tolik roků zpět, kdy o tu svou přišel táta a dost to
s ním zamávalo, myslím, že ho to změnilo. A na podzim máma. Ta to zdánlivě
dobře dávala, protože ona se vždy snaží tvářit silná a starat se o ostatní,
v tu chvíli třeba o dědu, ale jak je vidět, společně s různými
dalšími starostmi, to v jejím těle dokázalo udělat dost velkou paseku.</div>
<a name='more'></a><o:p></o:p><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
A tak si teď tak přemýšlím. Denně mi lítají myšlenky sem a
tam. O tom jaká mamka je. O tom jaké na ni mám vzpomínky z dětství. Jaké
vzpomínky na dětství budou mít moje holky. Jaká máma já bych chtěla pro ně být.
V čem jsme si s mamkou podobné a v čem zas úplně jiné. Jaký význam
v mém životě mamka má, a jaký má pro vnoučata… <o:p></o:p></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-pC-Mrq8lwiM/XNtQ4L-kX7I/AAAAAAAAUsM/hEVTh-fjhaUwmuuCgtwQYI4pKCtMD-BgACLcBGAs/s1600/20180326_162206a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://2.bp.blogspot.com/-pC-Mrq8lwiM/XNtQ4L-kX7I/AAAAAAAAUsM/hEVTh-fjhaUwmuuCgtwQYI4pKCtMD-BgACLcBGAs/s1600/20180326_162206a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1477" data-original-width="1600" height="295" src="https://2.bp.blogspot.com/-pC-Mrq8lwiM/XNtQ4L-kX7I/AAAAAAAAUsM/hEVTh-fjhaUwmuuCgtwQYI4pKCtMD-BgACLcBGAs/s320/20180326_162206a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Věděli jste třeba, že babička z matčiny strany je pro
děti šíleně důležitá. Někde jsem četla (myslím v Hermanovi), že pokud
máma chybí, jediný, kdo ji může nahradit v prvních letech dítěte, není
tatínek, ale je to babička z máminy strany. Tátové mají samozřejmě svou
nezastupitelnou roli v životě dítěte, ale trochu později. To malé miminko
a batolátko je nastavené jinak a potřebuje jiný přístup. Určitě to tak neplatí
úplně všude, ale když se ohlédnu na Rozárku jako miminko, u nás to tak bylo.
Mamka na Rózku od miminka hrozně platila. Uměla ji uklidnit, ukonejšit, uspat a
šlo jí to samo. Od mamky se nechala vždy snadno pohlídat. Pamatuju, jak jako
úplné mimi si ji mamka dávala na měkounký polštář, s tím ji chovala a Rózka tam zahrabošená usnula jak princátko. Nebo když byla větší a
já už si troufla jít pryč před uspáním, pak jsem se vrátila dom a našla je spolu
spát v posteli. Nebo slyšela, jak jí mamka zpívá ukolébavky, nebo vypráví
desátou pohádku. I nakrmit se od ní nechala, skoro tak jako ode mě a nedělala
jí u toho takové blbiny jako ostatním. A jak ji dokázala rozesmát, zrovna nedávno,
na mě vyběhlo video dva roky staré. Máma na něm dělala srandičky na Rózku a ta se
tak chechtala a vyváděla. Takhle jsme ji nedokázali rozjančit ani my
s Honzíkem. Nevím, čím to je. Jestli tím, že máma a dcera mají podobný
výchovný styl, nebo zpívají ty samé písničky, jsou si podobné, podobně voní?
Nebo jsou prostě věci mezi nebem a zemí? Každopádně postupně se naladila Rózka
i na ostatní. Všechny prarodiče miluje, ráda s nimi tráví čas a vždycky se
na ně moc těší. O to víc mě mrzí, že když je tenhle čas tak krátký a křehký,
Mařence a mamce utíká, aniž by si ho spolu mohly pořádně užít.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Nebo třeba další co mi vrtá hlavou. Vztah dítě – máma. Jak
se prostě vyvíjí. Vidím to na holkách i na sobě. První roky je pro mimčo a
batole máma vším, prostě je to pevný bod, máma je bezpečí, jistota. Potřebují
ji mít nablízku, potřebují mít otevřenou náruč. Pak to děcko roste a rádius se
zvětšuje. První noc bez maminky. Školka, škola. Ale pevný bod zůstává. Kamkoliv
se dítě hne, když se vrátí domů, mamka tam většinou je. V ideálním případě
i táta. A máma je sice tím pevným bodem, jistotou, ale zároveň se stává takovou
samozřejmostí. Máma se stará, ale dětem to najednou začne být spíš až trochu na
obtíž. Intr, čundr, párty, kolej, první samostatná dovolená, pobyt
v zahraničí, první samostatné bydlení. A máma tam pořád někde na pozadí
je. Ale na nějakou dobu není tak stěžejní. Nebo u mě to tak nějak prostě bylo. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-UHgBXLqFYYA/XNtRABQa36I/AAAAAAAAUsQ/xPLelQCLc1E4Rr2MWY0s63lcCX-Jn7BoACLcBGAs/s1600/IMG_1008a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><br /></a><a href="https://3.bp.blogspot.com/-UHgBXLqFYYA/XNtRABQa36I/AAAAAAAAUsQ/xPLelQCLc1E4Rr2MWY0s63lcCX-Jn7BoACLcBGAs/s1600/IMG_1008a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1372" data-original-width="1600" height="274" src="https://3.bp.blogspot.com/-UHgBXLqFYYA/XNtRABQa36I/AAAAAAAAUsQ/xPLelQCLc1E4Rr2MWY0s63lcCX-Jn7BoACLcBGAs/s320/IMG_1008a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Zlom přišel, až jak jsem se já stala mámou. Blik, cvak a
najednou do sebe začalo spoustu věcí zapadat. Najednou mi byla zase bližší.
Znáte to, mraky věcí, které jsem si říkala, že já budu dělat úplně jinak,
najednou jinak nejsou. Nebo třeba i jsou, ale dokážu už pochopit, proč je mamka
dělala tak a tak. Ale pro pořádek, stále jsou věci, kterým tak úplně nerozumím,
přijdou mi šílené a zbytečné <span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><span style="mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span></span>
Asi nikdy nebudeme úplně stejné a nikdy se ve všem neshodnem. Ani
s mámou. A ani s tátou. Na to jsme všichni moc tvrdohlaví. Máma lev.
Táta beran. Já vodnář. Všichni máme svou pravdu. Svůj názor. A svou představu, jak by se
co mělo dělat. Ač možná nejsem moc prudká a strašně nerada se hádám, jsem spíš tolerantní, vždy se snažím všechny pochopit, vcítit se, a na problém
se dokážu dívat z různých úhlů, mám své IDEÁLY. Takže to svoje chci mít vždy správně. Podle mě správně. A zákonitě si občas nabiju nos. Sama. A ačkoliv
všichni chceme mít ty věci po svém, oceňuju na našich, že mi nikdy nic moc necpali,
že mě nechali prostor. Ve většině věcí. O pubertě pomlčíme. Protože karma. Asi
se mám na co těšit. Vždycky mě nechávali myslet si, že můžu být, kým chci. Že
když něco chci a něco pro to udělám, půjde to. Nechali mě vybrat si sport.
Vybrat si školu. Desetkrát změnit koníček. Docela mě vždy podporovali. Nebo mě
prostě nechali, ať si na to přijdu.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
No a od té doby, co jsem dvojnásobná máma, obdivuju všechny matky,
které mají na krku dva a více kousků. Obdivuju každou jednu, včetně té mé, která
dokázala dovést děti do dospělosti ve zdraví. Zdraví fyzickém i psychickém.
Dětí i svém vlastním. Páč vidím, že to nebude jen tak! Stojí to za ovace ve
stoje. Mamky si za to dost vážím. Neměla to jednoduché. Taťka není úplně fit a
část našeho dětství strávil v nemocnici, lázních, na neschopence. A máma
to prostě musela zvládnout. A zvládla. Samo i s podporou táty, když mohl, abyste si
nemysleli, že ten si jen válel šunky, ale víte jak to myslím.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Dost totiž nechápu, jak to ty mámy dělají. Teprve se učím,
jak udržovat v chodu vícečetnou domácnost, aby vše fungovalo. Pokud možno
hladce. Zatím se mi totiž jen jakš-takš daří udržovat krky nakrmené a tak nějak
zahalené. Rozumějte - vařím a peru. A pak ta péče kolem kojence, a nekonečné
diskuse s dcerou (zábavné i úmorné), sem tam nějaké společné čtení a tím
asi tak nějak končím :D Ale mamka? Pracovala na zahradě, abychom měli nějaké ty
zásoby na zimu. Po večerech na nás šila. A na sebe. A na tátu. Ale třeba i na tátovu
tetičku přes koleno, páč ta nikoho bližšího neměla. A měla vždy vše naklizené.
Teda provozní nepořádek, kupení a shromažďování věcí, to jo, to mám asi po ní.
Ale ona je dost háklivá na takový ten fuj nepořádek. Vždy umytá vana, umyvadlo,
dřez, záchod. Z podlahy by se dalo jíst. Z každé pavučinky je
nervózní dřív, než si jí kdo dokáže všimnout. Nic u nás nikdy nelepilo. Nic
nebylo zadrobkované. Pračka jela klidně i několikrát denně, ale třeba poloprázdná,
páč každý hadřík potřeboval jiný program. Fůru věcí prala v ruce. V pravidelných
intervalech myla okna, měnila povlečení. Nádobí se vždy muselo lesknout. Jak
nám se to protivilo, páč jsme museli od určitého věku asistovat. A třeba takový
vánoční úklid, to byla libovka :D</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Prostě mamka musela mít vše pod palcem. A tady se dostávám k tomu,
jak si mamku z dětství pamatuju já. Věčně v poklusu. Když jsme někam
šli, ona pospíchala a my vedle ní za ruku cupitali, co nám nohy stačily. Pořád
něco musela, před sebou dlouhatánský seznam toho, co má udělat. Neustále
pracovala. Uklízela, vařila, prala, šila. Venku v modrých teplácích a s černobílým
šátkem na hlavě obhospodařovala záhonky. Doma v zástěře tančila okolo
plotny. V hrncích to bublalo, v troubě se pekla buchta, koláč, nebo
dort. Páč pro sladké má mamka slabost. A peče ráda. A postupně se to zvrtlo.
Zatímco, když jsme byli malí, upekla vždy něco o víkendu. Teď je schopná upéct
několik různých věcí najednou <span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><span style="mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span></span>
A po večerech něco šila, nebo tvořila. To si ji pamatuju u rozsvíceného šicího
stroje, nebo na gauči, kterak přišívá tisící flitr na mé taneční šaty. Na
poslední chvíli. Páč v tom je taky mistr, dotahovat věci na poslední
chvíli. Vždycky si uměla vymyslet víc věcí, než dokázala zvládnout. Takže
odpočívat jsem ji viděla tak maximálně odpoledne chvilku u kafe. A někdy večer
u filmu, zabalená do vlastnoručně háčkovaného šátku. To byla ta chvilka, kdy
jsme se mohli přitulit. Večer nám četla knížky. Třeba Káju Maříka. A když
nestíhala, tak jen zpívala ukolébavku. Doma prostě pořád makala. Byla přísná.
Na nás, ale hlavně na sebe. Za to když jsme někde byli, rozkvetla. Když se
uvolnila, byla sranda a byla zábavná. A jak se vyfešákovala, třeba když jsme šli do divadla.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-UK9DiCF0-tg/XNtRNhgrL2I/AAAAAAAAUsY/kgpgE4Gb7fES9tOP_DPVHvkW82nnUFRigCLcBGAs/s1600/IMG_1234a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://1.bp.blogspot.com/-UK9DiCF0-tg/XNtRNhgrL2I/AAAAAAAAUsY/kgpgE4Gb7fES9tOP_DPVHvkW82nnUFRigCLcBGAs/s1600/IMG_1234a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1414" data-original-width="1600" height="282" src="https://1.bp.blogspot.com/-UK9DiCF0-tg/XNtRNhgrL2I/AAAAAAAAUsY/kgpgE4Gb7fES9tOP_DPVHvkW82nnUFRigCLcBGAs/s320/IMG_1234a.jpg" width="320" /></a>Máma prostě svým milovaným dokazuje lásku činem. Nikdy
nebyla nijak ňuňací, nešeptala nám do oušek jak nás má ráda, nebo že je na nás
pyšná (to u nás suploval spíš taťka), ale zato byla pořád v plném nasazení. Kdyby to šlo, rozkrájela by
se pro nás. Jenže jak roky přibývají, stojí ji to mnohem víc úsilí, přičemž
nechce slevit. Potřebuje se o všechny postarat, třeba i na úkor svého spánku.
Tady musím říct, že nejsme hyeny a do ničeho ji nenutíme, dokonce ji nabádáme k tomu,
aby odpočívala, že to není potřeba, jenže ona má v hlavě seznam a prostě jí to nedá. Až slevit musela. Když nechtěla hlava, tělo si o to řeklo samo. Doufám, že je to
jen přepálená kontrolka a tělo se zase vzpamatuje. Ne aby bylo všechno jako
dřív, ne proto abychom tu měli někoho, kdo se pro nás sedře z kůže, ale
pro to, abychom tu měli MÁMU. Chci věřit tomu, že až se dá do kupy, zvolní.
Bude si víc užívat toho, co má ráda a nebude tolik lpět na některých věcech.
Zkrátí seznam toho, co musí a bude víc spát. A mít se ráda. Alespoň tolik, jako
ji máme rádi my. A mami věř, že my tě budeme mít rádi i když nebudem mít
upečený tři plechy koláčů a na Vánoce dvacet druhů cukroví. Nepotřebujeme, aby
bylo vše vydrhnuté, než vypustíme naše děti na podlahu. Ani nemusíme spát
pokaždé v čerstvých peřinách. Prostě buď. A jestli se bojíš, abys nezahálela? Holky tě jen tak nenechají <span style="font-family: "wingdings"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-char-type: symbol; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin; mso-symbol-font-family: Wingdings;"><span style="mso-char-type: symbol; mso-symbol-font-family: Wingdings;">J</span></span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Mno a já když to tak po sobě čtu, bych si z toho měla
vzít nějaké to zprostředkované poučení. Celkem jasno jsem měla v tom, jak
chci, aby si mě pamatovaly holky. Chtěla jsem, aby to bylo víc o společných
zážitcích. Jenže zjevně jsem taky postižená tím, že pro ně chci pořád něco
dělat, ostatně jako pro Honzíka a ostatní. Pořád něco vyrábět, vymýšlet, tvořit
a vlastně asi taky dokazovat, že mi na nich záleží. A celkem vzato mě to i baví
a těší. Jenže vždy toho vymyslím víc, než dokážu zvládnout :D A že mé nástěnky,
diáře a to-do listy přetékají. Tolik bych toho pro ně chtěla. Ale ono to
nakonec nebude tolik o tom kolik aktivit jim zalaminuju, kolik věcí vytvořím,
kolik času strávím na internetu a v knížkách, abych našla tu nejlepší inspiraci,
ale o tom jak moc v pohodě to bude. Vidím to na Rózce, jak moc ji záleží
na tom, abych si s ní zalezla do pokojíčku a tam s ní byla, kolikrát
stačí i jen prostá přítomnost. Jak moc má ráda ty chvíle, kdy si spolu čteme.
Nebo ty naše procházky se zastávkou, kdy si dáme něco dobrého, třeba i jen
sušené ovoce, ale u toho si hodně povídáme a „děláme si to hezký“. I ten můj
drahý je asi radši, když si k němu kecnu před tu telku, než když do
hluboké noci někde něco šaším. S oblibou mi připomíná 33. Páč někde slyšel,
že ve třicetitřech letech se ženy začínají nebezpečně podobat svým matkám. A
tak se mi často směje, když jde spát, zatímco já jdu ještě vážit mouku na
koláč. Nebo čekám, až se mi dovaří vývar. Nebo dodělávám něco jinak děsně
důležitýho. Jenže bez tvoření a vymýšlení překvapení pro ty mé drahé bych to
nebyla já. Ostatně já mám taky ráda různá malá milá překvapení. Ale jde o to
najít tu míru. Všeho moc škodí. A každá máma by měla krom ostatních také myslet
na sebe ♥<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Tak v tom bych se s tou mou mámou mohla
podporovat. A možná se všema mámama. Páč mámy jsme důležité. Sakra důležité pro své děti. A podle toho bychom se měly chovat. Chovat se tak abychom jim dlouho
vydržely! <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Myšlenky trochu porovnány, aj nějakého závěru jsem se docela
dobrala. Tolik k mé úvaze. Teď jít naspat alespoň pár hodin :)<span style="font-family: "segoe ui symbol" , sans-serif; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-language: KO; mso-fareast-theme-font: minor-latin;"><o:p></o:p></span></div>
<br />Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-50977854072399295812019-04-09T00:42:00.000-07:002019-04-09T00:42:24.725-07:00A tak to je<br />
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-FeUryIr0_ZM/XKu98C9tisI/AAAAAAAAUNA/QoZehdFeqBgZO3fmgjiAWiLx2u4w6k5PQCLcBGAs/s1600/IMG_20190402_174417_resized_20190408_112401261a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1491" data-original-width="1600" height="298" src="https://4.bp.blogspot.com/-FeUryIr0_ZM/XKu98C9tisI/AAAAAAAAUNA/QoZehdFeqBgZO3fmgjiAWiLx2u4w6k5PQCLcBGAs/s320/IMG_20190402_174417_resized_20190408_112401261a.jpg" width="320" /></a></div>
Tak nějak dlouho jsem to rozmýšlela, až jsem došla k tomu, že musím ubrat. A odnese to blog. Věrní čtenáři si asi všimli, že pravidelnost článků dost skomírá a ze třech týdně, jsem sklouzla o poznání níž. Zásoba článků rozepsaných ke konci těhotenství a v začátcích s novým přírůstkem je fuč a každý nový článek píšu na etapy a se značným zpožděním. Už mě moc nebaví se v každém druhém omlouvat a zamlouvat a vysvětlovat, že toto jsme dělali už "bůhvíkdy", ale čas na sepsaní je až teď. Ne že bych neměla o čem psát, nápadů na články mám mraky. Neupravených fotek taky. I když v současnosti fotím prakticky jen na telefon... Ale prostě není moc kdy.</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Nerada to říkám, ale blog pro mě začal být prostě dalším zdrojem stresu, že nestíhám, nemám kdy psát, klesá sledovanost, nestíhám jej nikde zviditelňovat. Prostě selhání na dalším poli. Blog je sice jak mé třetí děcko které si piplám v ukradených chvilkách, ale nemůže být na úkor těch opravdových dětí. Dostala jsem se do nějakého začarovaného kruhu. Mámy určitě pochopí, že volných chvilek, kdy člověk nemá na starosti ani jedno dítě a nemusí dělat přidružené činnosti, jako zajistit jim potravu a něco čistého na sebe, je opravdu málo. Většinou v noci, když už všichni dávno spí. Jenže když makám v noci, jsem přes den unavená. A když jsem unavená jsem protivná. A to pak odnese okolí. A jelikož jsem skoro pořád s holkama, odnášej to ony, maximálně pak manžel po večerech. A tak to prostě nechci. A kde jinde slevit už moc není. Páč už stíhám jen děti, vaření a praní. Domácnost jak po výbuchu, několik rozečtených knih, kde postupuji šnečím tempem, čas na tvoření nula, nesrovnané fotky za x let dozadu, jóga, procházky, čas jen a jen pro sebe a další novoroční předsevzetí skončily jen na papíře. V poslední době chodím jak tělo bez duše, jsem unavená tak, že bych mohla chodit spát s holkama večer i po obědě a stejně by to bylo málo a k tomu vtíravý pocit, že je všechno špatně. </div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-sDqdhlgWc94/XKu-McCpG0I/AAAAAAAAUNI/iEK7JmovLYE8fw6A9nzoUVkpaH36px2ZQCLcBGAs/s1600/IMG_20190406_154431_resized_20190408_112403838a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1544" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-sDqdhlgWc94/XKu-McCpG0I/AAAAAAAAUNI/iEK7JmovLYE8fw6A9nzoUVkpaH36px2ZQCLcBGAs/s320/IMG_20190406_154431_resized_20190408_112403838a.jpg" width="308" /></a></div>
Dlouho byl blog takovým uspokojením a zadostiučiněním. Prostě práce, která byla vidět. Něco, co zůstávalo. V porovnání s tím, co přicházelo půl hodiny po úklidu, hotová oáza. Jenže teď nějak vnímám, že potřebuju asi něco míň virtuálního a víc hmatatelného. Udělat si pořádek. Jak ve skříních, tak v sobě. Pořádně spát. Udělat si hezký jarní věnec. Poslouchat hudbu. Vymyslet věci, které nás s Rózou budou bavit obě, páč mi tak nějak často na vše háže bobek. A tak vůbec se mi ta holka jedna vzdaluje. Asi je přirozené, že jak roste, rádius se vzdaluje. Ale zatímco dřív jsme si hodně povídaly a prostě si rozuměly, teď mám občas pocit, že jsme každá z jiné planety. Na nějaké tlachání v mhd a na procházkách často nemám náladu a jen jí řeknu ať kouká z okýnka. Tak jsem unavená. A to nemluvím o tom, jak přehnaně reaguju na každé rozlití sklenice, skákání po posteli, a další běžné dětské kratochvíle a mininehody. Prostě se nepoznávám. </div>
<div style="text-align: justify;">
Zatímco dřív na takové splíny stačilo upustit páru, dát si dobrotu, den na čerstvém vzduchu, nebo si třeba psát pět pozitiv dne, teď nezabírá nic a já se v tom plácám několik měsíců. A tak si ordinuju hlavně odpočinek. Hodně spát. Hodně lenošit. Hodně koukat na holky, jak si ten den umí užít ony. A na každém dni si najít něco fajnového. Udělat něco pro radost. Hlavně se pořád netrýznit tím, jak moc nestíhám. Nenervovat sama sebe. A nebýt na sebe tak přísná. </div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-o4II5LwWy-M/XKu-f5ziOGI/AAAAAAAAUNQ/rUq7GlgurHMAebz0LWIfl97CDpZ15rqpgCLcBGAs/s1600/IMG_20190330_180621_resized_20190408_112402123a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1595" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-o4II5LwWy-M/XKu-f5ziOGI/AAAAAAAAUNQ/rUq7GlgurHMAebz0LWIfl97CDpZ15rqpgCLcBGAs/s320/IMG_20190330_180621_resized_20190408_112402123a.jpg" width="319" /></a></div>
A proč to všechno píšu? Nehledám tu politování, nebo slova útěchy. Přijde mi to fér. Mám prostě pocit, že bych měla nějak omluvit nebo vysvětlit to, proč to tu skomírá. A možná taky pro to, abych podpořila a uklidnila jiné mámy. Prostě nemusíme být superženy a vůbec to nevadí. Asi je fajn vědět, kdy má člověk dost. Občas mi nějaká ta kamarádka řekne, že je úžasné jak to všechno stíhám. Jak se té Rózce věnuju. Co všechno vyrábím... Ale jsem taky jen normální máma, která, když stíhá něco, někde jinde jí něco jiného utíká, nebo možná stojí, páč povinnosti moc nožičky nemají a prostě se jen kupí, jak strašáci ve skříni. Je to jen o tom čemu dáme přednost.</div>
<div style="text-align: justify;">
A já se teď rozhodla na blogu ubrat. A na sociálních sítích. Na internetu. A tak vůbec. Neříkám, že blog mažu, ani že končím. Uvidíme, za jak dlouho mi to nedá. Třeba sem tam něco napíšu. Ale určitě v tom nebude pravidelnost. A určitě se nebudu tlačit do toho, vám sem dávat všechno, co bych chtěla. Vůbec teď nemám pocit, že bych měla být nějakou inspirací, takže třeba až se to srovná. Možná, že občas něco hodím na <a href="https://www.facebook.com/kamenurazu.blog/"><span style="color: lime;">facebook</span></a>, něco aktuálního, nebo něco, na co narazím během úklidu tabletu a telefonu, který už na mě mimochodem taky výhružně blikají. Sem tam asi ukážu nějaký ten obrázek na <a href="https://www.instagram.com/hanca_kamen_urazu/"><span style="color: lime;">instagramu</span></a>. A pak se prostě uvidí. </div>
<div style="text-align: justify;">
Vám zatím přeju jaro v poklidu, život bez stresu a prostě dost času na to užít si to, co stojí za to ♥</div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com10tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-48729296667338727632019-04-02T14:26:00.003-07:002019-04-02T14:26:25.670-07:00Další hrátky s modelínou<br />
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-HAgESLdTp2o/XJAYh02ONJI/AAAAAAAATmk/Eyaz1u5SwqcUjFBuTJsl6t6tEdM__-NBgCLcBGAs/s1600/IMG_20190214_174820aa.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1515" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-HAgESLdTp2o/XJAYh02ONJI/AAAAAAAATmk/Eyaz1u5SwqcUjFBuTJsl6t6tEdM__-NBgCLcBGAs/s320/IMG_20190214_174820aa.jpg" width="302" /></a></div>
Baví vaše dítko modelína, ale na velká díla to stále není? U nás modelína docela frčí. Jak si udělat <a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2017/11/domaci-modelina.html"><span style="color: lime;">domácí modelínu</span></a> můžete mrknout v jednom starším článku. V některých poličkových článcích, nebo na <a href="https://www.instagram.com/o.k.hanicka/"><span style="color: lime;">instagramu</span></a>, jsem možná dávala další tipy, co s ní, ale jdu na soupis, ať to nezapadne. </div>
<a name='more'></a><ul>
<li style="text-align: justify;">Prostě jen matlat a mísit barvy, koukat co vznikne.</li>
<li style="text-align: justify;">Otisky přírodnin. Otiskovali jsme šišky, mušle, klacíky... Ale otiskovat se dá vlastně kdeco. Já mám v plánu ještě ťapky plastových zvířátek, nebo třeba razítka na papír.</li>
<li style="text-align: justify;">Kuchyňské náčiní v akci. Váleček, nůž, rádýlko, vykrajovátka a největší hit je prosím pěkně lis na česnek. Tím se totiž dělají ty nejlepší vlasy ;-)</li>
<li style="text-align: justify;">Modelínové vaření. Prostě rolky, koláčky a další. Fantazii se meze nekladou!</li>
<li style="text-align: justify;">No a pak se u nás na chvíli usídlily podložky. Prostě vytištěný a zalaminovaný papír, na kterém je základ obrázku, jenž se modelínou dotváří. Když na netu zadáte heslo "playdough mats", vyjedou vám některé volně ke stažení. </li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-yr7YjsWc-lk/XJAYpFXPDgI/AAAAAAAATmo/eBhxghW0bkMq-z3wcn9NQTbzqPk92I3IQCLcBGAs/s1600/IMG_20190214_174106_BURST002aa.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-yr7YjsWc-lk/XJAYpFXPDgI/AAAAAAAATmo/eBhxghW0bkMq-z3wcn9NQTbzqPk92I3IQCLcBGAs/s320/IMG_20190214_174106_BURST002aa.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Tady přidávám odkazy, kde jsem ulovila já:</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.coffeecupsandcrayons.com/printable-monster-play-dough-mats/"><span style="color: lime;">monstra</span></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="http://singastory.com/wp-content/uploads/2013/09/pm-bbyst.png"><span style="color: lime;">u stolu</span></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://thisreadingmama.com/alphabet-playdough-mats/"><span style="color: lime;">abeceda a doprovodný obrázek - aj</span></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
+ naposledy jsem podle <a href="https://lucieliving.blogspot.com/2018/10/modelina.html"><span style="color: lime;">Lucie Living</span></a> některé barvy dělala přírodně, žlutá kurkuma, hnědá kakao...<br />
+ tu jsem našla zajímavý tip na přidání <a href="https://oneessentialcommunity.com/calming-aromatherapy-playdough/"><span style="color: lime;">esenciálních olejů</span></a>, pak může být matlání modelíny, třeba terapií i pro maminku, jen tak si ji žmoulat a uklidňovat se. Nicméně u mě by to asi nestačilo :D<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-_YoU7MM10Tk/XJAYucEFidI/AAAAAAAATms/eE2pTi329dwy1nhmesSlskTVRBUdM4_oACLcBGAs/s1600/IMG_20190214_175515a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1535" data-original-width="1600" height="306" src="https://4.bp.blogspot.com/-_YoU7MM10Tk/XJAYucEFidI/AAAAAAAATms/eE2pTi329dwy1nhmesSlskTVRBUdM4_oACLcBGAs/s320/IMG_20190214_175515a.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-31722734778856345282019-03-21T07:38:00.000-07:002019-03-21T07:38:07.212-07:00Kouzlení jara<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-EAl6oqA3JUc/XIsWveUk48I/AAAAAAAATjg/8WLxzCCYBFoBSSegPNDKSmaGermEipAvgCLcBGAs/s1600/IMG_20190307_100248_resized_20190315_035537803a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1397" data-original-width="1600" height="279" src="https://1.bp.blogspot.com/-EAl6oqA3JUc/XIsWveUk48I/AAAAAAAATjg/8WLxzCCYBFoBSSegPNDKSmaGermEipAvgCLcBGAs/s320/IMG_20190307_100248_resized_20190315_035537803a.jpg" width="320" /></a></div>
Tak jako na jaře vykukují z trávy první jarní sněženky, tak z našeho inkoustového papíru zmizíkem vykoukly naše kytičkové malůvky. Jako mohla bych říkat jak, šíleně originální a vynalézavá jsem. Ale pravda je taková, že jsem chtěla s Rózkou dělat zimní klasiku. Zmizíkování z modrého inkoustu, ale když jsme začly, zjistila jsem, že modrý prostě nemáme. Tak jsme použily zelený. Rózu bavilo už samotné natírání. Nechávaly jsme zaschnout do dalšího dne a ze dne se stalo dnů několik... A mezitím opravdu vykoukly první jarní sněženky před barákem a bylo vyřešeno co zmizíkovat. A je to prostě kouzlo, když to zkouší děti poprvé. <br />
<a name='more'></a><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-xCUcDDh10Xc/XIsXCHSkJzI/AAAAAAAATjo/2kyOddTaHOEK-W-YrHzGo2sUewq0I_fKQCLcBGAs/s1600/IMG_20190214_184528a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1544" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-xCUcDDh10Xc/XIsXCHSkJzI/AAAAAAAATjo/2kyOddTaHOEK-W-YrHzGo2sUewq0I_fKQCLcBGAs/s320/IMG_20190214_184528a.jpg" width="308" /></a></div>
No a já jsem zase poprvé zkoušela mandalu. Taková rychlo, hodně od oka. Prostě jsem chtěla zjistit co na tom je. Jestli to opravdu uklidňuje. A víte co? Jo asi jo, možná si to dám příště zas ale třebas jinou technikou.<br />
Na mandaly mě přivedla <a href="https://www.instagram.com/metamorphosis_of_my_home/"><span style="color: lime;">Verča z Metamorphosis of my home</span></a>.<br />
Jo a takhle trpělivě nám Maru zatím u tvoření asistuje :-)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-xy4qwOQSLv0/XIsXHvzdVnI/AAAAAAAATjs/F7EuxkUsEs4R6BGTTXlWbOEfRrYXdfBxACLcBGAs/s1600/IMG_20190223_082924a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1404" data-original-width="1600" height="280" src="https://2.bp.blogspot.com/-xy4qwOQSLv0/XIsXHvzdVnI/AAAAAAAATjs/F7EuxkUsEs4R6BGTTXlWbOEfRrYXdfBxACLcBGAs/s320/IMG_20190223_082924a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-dAD5EzjS5gM/XIsXHtzgGGI/AAAAAAAATjw/wT5yrni7-Ysk_nnPAhn6MlNxYBa1P6JrgCLcBGAs/s1600/IMG_20190223_082959a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1477" data-original-width="1600" height="295" src="https://2.bp.blogspot.com/-dAD5EzjS5gM/XIsXHtzgGGI/AAAAAAAATjw/wT5yrni7-Ysk_nnPAhn6MlNxYBa1P6JrgCLcBGAs/s320/IMG_20190223_082959a.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-29109891097400460712019-03-19T06:34:00.000-07:002019-03-19T06:34:32.207-07:00Pokojíček vol.3<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-jw4Z7tL3v6s/XJAOAQ4npaI/AAAAAAAATkk/H3kn5NHCJI8A5Yh6YtG9WRU36324E_0PACLcBGAs/s1600/IMG_8353a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1397" data-original-width="1600" height="279" src="https://4.bp.blogspot.com/-jw4Z7tL3v6s/XJAOAQ4npaI/AAAAAAAATkk/H3kn5NHCJI8A5Yh6YtG9WRU36324E_0PACLcBGAs/s320/IMG_8353a.jpg" width="320" /></a></div>
S očekáváním nového přírůstku vznikla potřeba zas předělat pokojík. Asi ani nemusím říkat, že na pinterestu jsem strávila nejednu noc. Na mou nástěnku s vymazlenými dětskými pokoji se můžete <a href="https://cz.pinterest.com/hanakolomaznkov/d%C4%9Btsk%C3%BD-pokoj%C3%ADk/"><span style="color: lime;">mrknout tu</span></a>. Taky jsme s Honzíkem strávili nejednu noc diskusemi nad těmito obrázky. A diskusemi o mých rozumových schopnostech. Páč měl pocit, že už jsem se úplně zbláznila... </div>
<a name='more'></a><br />
<div style="text-align: justify;">
Nejprve jsem chtěla pro Rózku <a href="https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/S49046068/"><span style="color: lime;">rostoucí postel</span></a>. Když opominu to, že se mi prostě líbí, páč vypadá trochu jako stará (a starý krámy já můžu), hrály nám do karet hlavně její rozměry. Zprvu by nezabrala moc místa a přesto by to nebyla postýlka pro miminka. Ale nechtěli jsme kupovat novou. Protože bylo jasné, že nejpozději za dva roky, budeme dělat opět škatulata hejbejte se a pravděpodobně budeme pokukovat po palandě. Jenže ačkoliv jsem sjížděla bazary několik měsíců, nepodařilo se mi ji sehnat. </div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-tPG05x0j6zg/XJAOJ9kI9EI/AAAAAAAATko/cmbj60bldJwNj8YSP-bIMiTMx8YIp_o_QCLcBGAs/s1600/IMG_9479a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1329" data-original-width="1600" height="265" src="https://1.bp.blogspot.com/-tPG05x0j6zg/XJAOJ9kI9EI/AAAAAAAATko/cmbj60bldJwNj8YSP-bIMiTMx8YIp_o_QCLcBGAs/s320/IMG_9479a.jpg" width="320" /></a></div>
Mezitím jsem propadla kouzlu variací na <a href="https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/80253809/"><span style="color: lime;">postel Kura</span></a> a když jsem ukázala obrázky tatínkovi, nebylo cesty zpět. Já chtěla samozřejmě <a href="https://cz.pinterest.com/pin/324118504426737053/"><span style="color: lime;">domečkovou verzi</span></a> a jemu se zas líbily schody ze <a href="https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/S29042877/"><span style="color: lime;">skříňky Trofast</span></a>. Slovo dalo slovo a věci se daly do pohybu. Sehnat Kuru z druhé ruky nebyl žádný problém. A když jel Honzík pro novou matraci, objevil ve výprodejové části už smontovanou skříňku/schůdky ve slevě. Já na drátě z Liberce ordinovala jaké barvy šuplíků koupit a nemohla se dočkat, až se do toho opřem. Byl to takový záchvěv toho, když do sebe věci zapadají. Asi tak na dvě hodiny. Přibližně tak dlouho trvalo, než Honzík přijel domů, sestavil postel a nastěhoval skříňku do pokoje. A pak se z něj nemohl dostat, protože zastavěl veškerý prostor. Přeháním, ale moc místa tam nebylo. Tak jsem se po telefonu dozvěděla, jak jsme to vymysleli blbě a vlastně úplně všechno je špatně. Inu myslela jsem si, že to nemůže být tak zlé. Dokud jsme se domů nevrátily i my s Rózou a neviděly to na vlastní oči. Teda Rozárka byla nadšená, hned další noc v posteli spala. Poprvé a naposled. Páč nad ránem se probudila a brekem si nás přivolala pro urychlený přesun.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-sQt6OrDg4_w/XJAO5pOwLhI/AAAAAAAATk4/ELe_6sn_dbYX7ifxYX8rPMNxODWtTo0OQCLcBGAs/s1600/IMG_8357a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1348" data-original-width="1600" height="269" src="https://2.bp.blogspot.com/-sQt6OrDg4_w/XJAO5pOwLhI/AAAAAAAATk4/ELe_6sn_dbYX7ifxYX8rPMNxODWtTo0OQCLcBGAs/s320/IMG_8357a.jpg" width="320" /></a></div>
Ten večer jsme se v pokojíčku nad novým nábytkem zhádali. Abyste věděli, my si to jako dopředu přeměřili. Honzík naznačoval, že to bude zabírat dost místa. Jenže já mám silné přesvědčovací schopnosti. Nebo spíš chtěl mít klid :D Ale tohle nečekal ani on. A já si to neuměla představit, na to mi chybí prostě buňky. On se odebral do ložnice přemýšlet, kde ukradne peníze na větší byt. A já do dvou do rána bezradně seděla i se svým obřím pupkem v pokojíčku na podlaze. V ruce čtverečkovaný papír, tužku a metr. No nevycházelo mi to. Z lecjakých plánů jsem musela ustoupit. Třeba z těch krásných starých skříní. Jo, chtěla jsem nám do panelákového bytu nacpat starou skříň z půdy od našich. Tak na těch pinterestích obrázcích to vypadalo tak krásně. Nebo alespoň menší skříňku/špajzku. Takovou tu roztomilou s tím děrovaným kolečkem na dvířkách. A nahoře měly být jakože ledabyle položené dva proutěné koše ♥ No nevyšlo to...<br />
Bylo jasné, že se musíme zbavit <a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2017/07/zmeny-v-pokojicku.html"><span style="color: lime;">kartonového domečku</span></a>. S těžkým srdcem. Páč i když byl jen z krabice, byl pevný a vůbec boží. Taky jsme museli vyměnit komodu. Ta co jsme měli původně byla zbytečně obří, ale přitom ne tak úplně prostorná. Máme dobrou zkušenost s <a href="https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/00214553/"><span style="color: lime;">Malm komodami</span></a>, které máme i v ložnici, tak jsme šli na jistotu. Jen jsme chtěli čtyř-šuplíkovou. Aby každé děcko mělo dva šuplíky na oblečení. No řeknu Vám i tady to byl oříšek. Znovu jsme pokukovali po použité s tím, že nevíme, jestli budeme komodu využívat i později, ale opět se nedařilo. Představte si, že když už se někde objeví přímo tahleta, je na ní vzápětí několik zájemců. Když už jsem v posledním záchvěvu hnízdění neměla kam uložit přeprané miminí oblečky, museli jsme pro novou. A nelituju, tím že už máme skoro stejné v ložnici, vždy se někam upíchnou.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/--CzYAjJL7Wo/XJAPD2EuBFI/AAAAAAAATk8/JEs4mm8scCUMELOw_-pjrvboeGaI6DBbgCLcBGAs/s1600/IMG_8353a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1397" data-original-width="1600" height="279" src="https://2.bp.blogspot.com/--CzYAjJL7Wo/XJAPD2EuBFI/AAAAAAAATk8/JEs4mm8scCUMELOw_-pjrvboeGaI6DBbgCLcBGAs/s320/IMG_8353a.jpg" width="320" /></a></div>
Také bylo jasné, že už nebude moct být tolik polic rovnou u země, protože tolik plochy nemáme. Takže police se štosovaly na sebe, včetně té, která nám původně v chodbě dělala botník. Možná si vzpomínáte, už jsem o nich psala. Tyto police mám z první školky v které jsem učila. Pocházejí z klasického sektorového, obývákového nábytku. S takovou tou dýhou ala dřevo. Do naší třídy se tehdy pořizoval nový, barevný, dětský nábytek. A tyhle skříně šly rovnou ke kontejneru. A tak jsem jich pár zachránila do prvního společného bydlení s Honzíkem a natřela je na bílo. Konec pohledu do minulosti :-)<br />
Ve spodních policích jsou snadno dostupné hračky. V těch vyšších to, na co jsem nechtěla aby Rózka dosáhla. Jenže ona na mě vyzrála se stoličkou. Čekám, kdy ji napadne po policích lézt jak po žebříku. Ale na to už pragmatický manžel myslel a všechny police přivrtal do boků i ke stěně. A úplně nahoře jsou krabice s hračkami na vystřídání a třeba zásoba plínek.<br />
Vedle polic máme zvukostrom a stoličku z chalupy, kterou zrenovoval děda. Díky ní Rózka dosáhne na vypínač.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-1z7lluKvagM/XJAPQgMrKDI/AAAAAAAATlE/nLQARfU3in87lYhyfipmk5xXYxjIqKTlwCLcBGAs/s1600/IMG_8355a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1360" data-original-width="1600" height="271" src="https://1.bp.blogspot.com/-1z7lluKvagM/XJAPQgMrKDI/AAAAAAAATlE/nLQARfU3in87lYhyfipmk5xXYxjIqKTlwCLcBGAs/s320/IMG_8355a.jpg" width="320" /></a></div>
U postele jsme se dlouho nemohli rozhodnout, jestli ji otočíme tak, nebo tak. Zvítězila bezpečnost. Takže zatím je matrace dole. Plus se hodí úložný prostor pod ní. Tam máme skládací matrace pro hosty, zásobu papírů a čtvrtek a taky jsme tam dali dva trofast boxy. Jako jdou trochu špatně ven, ale jde to. V jednom má Rózinka svou sbírku přírodnin, v druhé takové to roztahané oblečení, které měla chvíli na sobě, ale ještě není potřeba jej prát, ale mezi čisté ho také nedáte. A aby ta část, kde jsou papíry, ale třeba také prodlužka, nebyla vidět, Honzík z kartonu vyříznul taková posouvací dvířka. Do postele jsem ušila nový polštářek s laňkou. <a href="http://www.ceskelatky.cz/latky/cz/panely/?menu=1"><span style="color: lime;">Panel</span></a> jsem koupila v Českých látkách s.r.o. v Liberci, ale koukala jsem, že už mají pobočku i v Praze v Libuši. No a třešínkou na dortu je střecha. No co vám budu... chtěla jsem ji mít ze dřeva, ale v rámci zachování dobrých rodinných vztahů jsem se zatím spokojila s provizorní verzí z kartonu. Použili jsme ten z úplně prvního domečku, z úplně <a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2017/01/pokojicek.html"><span style="color: lime;">prvního pokojíčku</span></a>. Karton už byl natřený na bílo a to se hodilo. Jen jsme do něj udělali tři díry, těma protáhli bílé stuhy na přichycení a tradá hotovo. Teda ještě tam tatínek namotal vánoční světýlka, ty udělají večer spoustu parády.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-FB0UlYjHDIU/XJAPbeYTF5I/AAAAAAAATlM/ckxEgcmrenMPaJnpdNBM7n5lJHh6EhLDgCLcBGAs/s1600/IMG_9484a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1102" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-FB0UlYjHDIU/XJAPbeYTF5I/AAAAAAAATlM/ckxEgcmrenMPaJnpdNBM7n5lJHh6EhLDgCLcBGAs/s320/IMG_9484a.jpg" width="220" /></a></div>
Mezi postelí a policemi vznikl prostor na čtecí koutek, ten být musel. Z toho jsem nehodlala slevit. Protože knížky čteme moc rády. Na knížky jsme využili notoricky známé <a href="https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/40291766/"><span style="color: lime;">poličky na obrazy</span></a> z Ikea. Ty prostě vypadají parádně. A na sezení tu máme náš starý kuličkový vak. A na něm polštáře s dalšími novými povlaky. Konečně. Ale pozor, za mě ten vak není úplně nejlepší volba. Páč na něj Rózka leze, když potřebuje něco z vyšších poliček a on logicky ujíždí, není stabilní. Takže se tam nejednou rozplácla.<br />
V komodě je oblečení. Nahoře dvě šuplata Marundy. Dole Rozárky. Každá má šuplík s aktuálním oblečením a druhý, kde je oblečení větších velikostí, nebo oblečení pro jinou sezónu. Oděvy skládáme podle Marie Kondo, za sebe. Osvědčilo se nám to takto, snadno se najde to, co je potřeba. Systém chápe i Rózka, která už si pro oblečení chodí sama a dokonce si vyprané také uklízí. Pravda, chce to ode mě jednou za čas "odborný zásah", ale ta velká snaha se cení. Snad jí to zůstane.<br />
Na komodě máme zatím přebalovák. Je z druhé ruky, takže se mě neptejte jak jej sehnat. Ale sedí tam perfektně. Vedle je opřená jedna stěna z dětské šprušlované postýlky, na kterou šly dobře rozvěsit úložné boxíky, na takové ty věci co u přebalování chcete mít po ruce. Pak tam máme zašprajclé zrcadlo, aby se Maru mohla pozorovat. Ideálně by zrcadla měla být někde jinde u země, aby se mohla pozorovat při hře. Ale ještě jsme se nedohodli, kam s nimi... Nad přebalovákem je další polička a na ní obrázek, který jsem kreslila akvarelovými pastelkami. Tak dlouho jsem na Pinterestu hledala obrázky k tisku, až jsem prostě jeden namalovala. Trošku jak od děcka, ale Róze se líbí.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-WaJgbe716DY/XJAPmRh7u8I/AAAAAAAATlU/q-w55k3ZF-Etn2cS4GsY9kjyJtHp1F8igCLcBGAs/s1600/IMG_9472a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1138" data-original-width="1600" height="227" src="https://2.bp.blogspot.com/-WaJgbe716DY/XJAPmRh7u8I/AAAAAAAATlU/q-w55k3ZF-Etn2cS4GsY9kjyJtHp1F8igCLcBGAs/s320/IMG_9472a.jpg" width="320" /></a></div>
V boxech Trofast jsou pak věci, které by se do otevřených poliček špatně ukládaly. Největší box na plyšáky. (A stejně už se tam všici nevejdou...) Jeden na míče, míčky a balónky. Dva na lego Duplo. Idea byla že ve velkém budou obyč kostky a v malém figurky a speciální kostky. Hádejte jak to dopadlo? Správně, třídím jen a pouze já :D A jeden na bordel. Rozuměj takové ty nezařaditelné poklady, které se všude válí, matkám z nich tečou nervy, ale dítě o nich má přesný přehled a tak nejdou zlikvidovat bez následků. Tam hážu všechny ty kabelčičky, taštičky, krabičky, pixličky, malé figurky, metr, přívěsky, oblečky na panenky, peněženky, žetonky... A už zbývají jen dva malé boxy. Ty jsem uzmula pro Máru. Jsou dobře po ruce vedle přebalováku. Takže v jednom jsou látkové pleny. V druhém natahané oblečení. Na schůdcích je nalepená nastříhaná rohožka, aby se po ní Rózce dobře šplhalo k přebalováku, když chce asistovat.<br />
Na stěně jsou nalepené tapetové trojúhelníčky.<br />
A uprostřed vzadu pokojíku je stále busy deska. Kterou jsem měla v plánu nechat odvézt na chalupu a nainstalovat až bude aktuální pro Maru. Ale vypadá to, že dřív než ji sundáme, bude ji Maru potřebovat :D<br />
No, tak to je podrobný popis pokojíku. Snad bude někomu k užitku a inspiraci. Rózka k němu byla nejdřív trochu skeptická, nemá úplně ráda velké změny, ale teď už ho miluje. Říká, že je to její byteček a zve nás tam na návštěvu. Mám ohromnou radost, že tam ráda tráví čas. Ostatně, já se tam chodila první dny po dokončení taky ráda kochat. :)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-OgbajTTceOM/XJAP1CI8W-I/AAAAAAAATlg/YYkAb-xAi-AGDu7TU4KopL7kvKGkXIYkwCLcBGAs/s1600/IMG_8269a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1067" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-OgbajTTceOM/XJAP1CI8W-I/AAAAAAAATlg/YYkAb-xAi-AGDu7TU4KopL7kvKGkXIYkwCLcBGAs/s320/IMG_8269a.jpg" width="213" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-X7vQosP7avg/XJAP1HUVbZI/AAAAAAAATlc/N9IumZnUto4xE0MAFL7iVpM2KXtIYPVVACLcBGAs/s1600/IMG_9467a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1401" data-original-width="1600" height="280" src="https://1.bp.blogspot.com/-X7vQosP7avg/XJAP1HUVbZI/AAAAAAAATlc/N9IumZnUto4xE0MAFL7iVpM2KXtIYPVVACLcBGAs/s320/IMG_9467a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-ZCUB_irUdGw/XJAP2Y0isGI/AAAAAAAATls/w9qZdMsElUoifB0Cxtibf3hX0DwWyn_owCLcBGAs/s1600/IMG_9469a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1191" data-original-width="1600" height="238" src="https://3.bp.blogspot.com/-ZCUB_irUdGw/XJAP2Y0isGI/AAAAAAAATls/w9qZdMsElUoifB0Cxtibf3hX0DwWyn_owCLcBGAs/s320/IMG_9469a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-11ydNxr_Z-E/XJAP2jl3P4I/AAAAAAAATlw/oTDyI_RmvlEw-gwfyODgPa6PtWoWNHMvACLcBGAs/s1600/IMG_9485a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1188" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-11ydNxr_Z-E/XJAP2jl3P4I/AAAAAAAATlw/oTDyI_RmvlEw-gwfyODgPa6PtWoWNHMvACLcBGAs/s320/IMG_9485a.jpg" width="237" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-BPJnSaM1MjA/XJAP2g2d0dI/AAAAAAAATl0/fE-WEZL1mNoLzLgcr-ULTE7bNkybMJkTACLcBGAs/s1600/IMG_9487a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1364" data-original-width="1600" height="272" src="https://2.bp.blogspot.com/-BPJnSaM1MjA/XJAP2g2d0dI/AAAAAAAATl0/fE-WEZL1mNoLzLgcr-ULTE7bNkybMJkTACLcBGAs/s320/IMG_9487a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-CYp-6jcsu0A/XJAP4GGpDGI/AAAAAAAATl4/oUwyBw79kTE0_fWPF_sd1ys869eFGXw-ACLcBGAs/s1600/IMG_9490a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1475" data-original-width="1600" height="294" src="https://3.bp.blogspot.com/-CYp-6jcsu0A/XJAP4GGpDGI/AAAAAAAATl4/oUwyBw79kTE0_fWPF_sd1ys869eFGXw-ACLcBGAs/s320/IMG_9490a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-_q6PRHE4RXQ/XJAP4sPtdZI/AAAAAAAATl8/qRpoDbJAI7ERm_qNG8dSxyYZeRv8_wGHgCLcBGAs/s1600/IMG_9493a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://1.bp.blogspot.com/-_q6PRHE4RXQ/XJAP4sPtdZI/AAAAAAAATl8/qRpoDbJAI7ERm_qNG8dSxyYZeRv8_wGHgCLcBGAs/s320/IMG_9493a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-jlqbkYWcd1o/XJAP1bNvWmI/AAAAAAAATlk/5IbLhLhBBaQSEkf8b-VS3n2QUgflBoOVACEwYBhgL/s1600/IMG_8351a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1163" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-jlqbkYWcd1o/XJAP1bNvWmI/AAAAAAAATlk/5IbLhLhBBaQSEkf8b-VS3n2QUgflBoOVACEwYBhgL/s320/IMG_8351a.jpg" width="232" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
</div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-55945741443831511102019-03-14T20:16:00.000-07:002019-03-14T20:16:06.564-07:00Scény jako z komedie<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-ZYwILYy91a4/XIsSlFBgyCI/AAAAAAAATjE/xV11WWm3_jc_RO7-hfGiI3DMJ0bHN4yeQCLcBGAs/s1600/IMG_20190313_115221_resized_20190315_025337268a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1291" data-original-width="1600" height="258" src="https://3.bp.blogspot.com/-ZYwILYy91a4/XIsSlFBgyCI/AAAAAAAATjE/xV11WWm3_jc_RO7-hfGiI3DMJ0bHN4yeQCLcBGAs/s320/IMG_20190313_115221_resized_20190315_025337268a.jpg" width="320" /></a></div>
O „vtipné“ scénky není teď se
dvěma dětmi opravdu nouze, občas si říkám, že bych mohla sepsat článek, ale
naštěstí si ty karamboly nepamatuju nikterak dlouho, tak na něj zatím až dodnes
nedošlo. Na druhou stranu bych Vám jimi sem tam mohla zvednout náladu. Mámám, že v tom nejsou samy. A ostatní to mohou mít jako takovou scénu z komedie. Páč
třeba jako bezdětná, bych se u takové komedie asi dost bavila. Teď budu
potřebovat pár let na zotavenou, abych se všemi opatrovníky nesoucítila.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Tak třeba dnes…<br />
<a name='more'></a><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Potřebovala jsem ráno tak nějak
rozumně odejít, páč jsem šla na odběry krve. Začlo to docela slibně. Všechny
tři jsme byly příjemně naladěné. Bezproblémová snídaně. Pohoda. Do doby, než se
začlo diskutovat o odchodu. V tu dobu asi tak 8:00. Znáte takovéto, když
dítě požádáte, aby se převlékalo, nebo si něco připravilo a v dobré víře
na něj nedohlédnete… A pak ho najdete dělat naprosto něco jiného. Tak to se mi
stalo s Rozárkou hned několikrát. Každou jednotlivou část oděvu jsem jí
desetkrát zopakovala (a že jich v zimním outfitu je) a mezi každou zvládla
několik drobných fantazijních her s kamínky, rukavicemi, zipem a dalšími
drobnostmi. A zvládla také třeba srdceryvnou scénu, kterak Růžence potřebuje
vzít kočárek. Růženka je momentálně její nejoblíbenější potomek. Růžový slon.
Je to její miminko a vozí jej v rachetickém kočárku. Normálně krkavčí
nejsem a při procházkách jej tiše strpím, ale dnes jsem na něj neměla nervy.
Včera totiž naše kilometrová cesta na poštu, která normálně čítá 15 minut,
trvala minut 45. Růženka totiž nemá ráda rychlou jízdu. Je prý citlivá. Proto
jistě chápete, že jsem si nedokázala představit časovou dotaci výletu, který
čítá kilometrů o dost více a k tomu dva přestupy… <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Když jsme si vysvětlili nemožnost
použití kočárku, musela Rózinka Růžence alespoň sbalit pohotovostní pytlík se
všemi jejími nezbytnostmi (abychom měli co ztrácet). Zatímco se Rózka
připravila, já zvládla zabalit vše potřebné včetně termosky, svačiny a
zdravotní dokumentace. Rozárka se mezitím vztekala s rukavicemi (nutno
podotknout, že rukavice nandávala ve fázi „mám na sobě“ tílko a punčochy).
Zatímco jsem se oblékla já a hodila se malinko do pucu, Rozárka vzdala boj
s rukavicemi a přerovnávala si skříňku a pytlík s Růženčinými věcmi.
Zatímco já jsem přebalila Marušku a oblékla ji do kombinézy, Rózka si nazula
boty (obráceně), ale zapomněla na kalhoty. Zatímco já jsem nandala dítě do
kočáru a nahodila na sebe svršky, Rózka na sebe dělala opičky do zrcadla.
Dneska prostě měla svůj den. Přestávala mít svůj den i Mařenka, která
v kočáře začala šíleně kvílet. Když jsem oznámila, že odcházím, začal
správný kolotoč. Scéna číslo dvě. Róza se konečně dala do akce, já jí sem tam
něco pomohla a byly jsme skoro ready. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Ve chvíli, kdy jsem si zavazovala
druhou botu, zazněl obrovský prd. Takový ten kdy si říkáte, že to asi není
v pořádku, ale doufáte v opak. Se strachem jsem se šla podívat na
Mařenčin zadek (a vyhrabat ji z dek a kombinézy). Nebylo to
v pořádku. Bylo to všude. Rychle jsem Máňu zvedla, abychom neměli špinavý
celý kočár. Zvedla jsem si ji tak šikovně, že jsem neušpinila kočár, nýbrž svou
bundu. Svlékám Máňu a volám na Rózu, že si zbytek oblékat nemá, páč to ještě
potrvá a bylo by jí vedro. Ostatně já jsem už zpocená až na zadku. Mařenka je
na kompletní údržbu. Při svlékání se ušpiní i to, co ještě špinavé nebylo.
Rychlá očista v umyvadle se jí nelíbí. Řve. Róza na mě volá: „Maminko, už
jsem oblečená. Už chci jít. Je mi vedro.“ Maru je v tu chvíli nahá, já bez
bundy a s jednou botou. Přemýšlím, zda má má dcera má špinavé uši, nebo
dlouhé vedení. Oblékám mimino. Rozárka se mezitím svléká. Zjistila totiž, že
potřebuje čůrat. Hledám vlhčený ubrousek a čistím si svou bundu. Přemýšlím, zda
to bude spolucestujícím v tramvaji stačit. Má lyžařská bunda je totiž
někde v nedostupné krabici a na jarní bundu se ještě opravdu necítím. Mářa
řve. Rózu rvu do oblečení. Střihneme si scénu číslo tři. Při oblékání jsem ji
oslovila Miláčku a ona je přece Sněhurka. Jsem zpocená tolik, že smradlavá
bunda bude v tramvaji asi ten menší problém. Nekonečně dlouho čekáme na
výtah, abychom sjeli jedno patro dolů a přemýšlím, že to snad seskáču po
schodech. Právě asi odcházejí všichni sousedé. Zamykám vchodové dveře a uklízím
klíče. Sousedovic štěně se vrhá na Růženku. Scéna číslo čtyři. Popojíždíme dva
metry. Róza si vzpomněla, že nemá rukavičky. Parkuju děti u vchodu a doufám, že
sousedovic štěně mi děti pohlídá. Běžím pro rukavičky. Scéna číslo pět.
Přinesla jsem rukavičky ve špatné barvě. Nicméně odcházíme. Je 9:25 a my
konečně opouštíme domov.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-bqU6H0xmX0U/XIsSuaqNn3I/AAAAAAAATjI/KSYUH_tWcTAWpXWA5_f1eNYXcpFLoAIrwCLcBGAs/s1600/IMG_20190313_115019_resized_20190315_025338351a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1397" data-original-width="1600" height="279" src="https://4.bp.blogspot.com/-bqU6H0xmX0U/XIsSuaqNn3I/AAAAAAAATjI/KSYUH_tWcTAWpXWA5_f1eNYXcpFLoAIrwCLcBGAs/s320/IMG_20190313_115019_resized_20190315_025338351a.jpg" width="320" /></a></div>
Po pěti metrech Rózka ztrácí
Růženku. Vracíme se. Po dalších pěti metrech ztrácí pytlík s krámama. Vracíme
se. První pozitivum dne je, že bus nám přijíždí jako na zavolanou. Pak už jen
drobnost, kdy se všechy důležité věci z pytlíku rozkutálí Rózince po autobuse a
já za jízdy balancuju a vše naháním. U tramvaje už jsme se shodly, že Růženka i
její důležitý pytlík mohou bydlet ve velkém kočáře. Vše se srovnává, nálada
uklidňuje, Mařenka usíná. Svět je zase v pořádku.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
A víte, co si z toho
dopoledne nakonec stejně budu pamatovat? Jak nám Rózka vybrala po cestě novou
kavárnu, kam jsme se po doktorovi museli vrátit. Protože „to přeci musíme
střídat maminko“. Jak jsme si tam daly výborný sachr ve spravedlivém dělení 1:3
pro mě. Ne abych odměnila Rozárčiny fajn herecké výkony, ale abych odměnila
sebe, že jsem se nezhroutila úplně a použila jen minimum nevhodných slov a
vůbec jsem to zvládla docela s klidem. Vzpomenu si na to, jak jsme tam
četly Martinku. Kterak jsme pak šly po náplavce krmit labutě. Jak šíleně
foukalo, až jsem měla strach, že mi to odnese i Rózu. Jak krásně svítilo. Jak
jsem ji držela, aby mi nezahučela do vody, protože házela granule pro vrubozubé
s takovou vervou, že to vypadalo, že za dráhou ruky poletí i <i style="mso-bidi-font-style: normal;">Sněhurka</i>. Jak mi řekla, že mě má ráda. A
jak jsme se prostě měly báječně. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Není ten mozek stejně velkorysý?
Jak to horší vytěsní? Dobře je to vymyšlené, ne? Doufám, že na stejném principu
funguje i mozek té mé racochejly a také si bude pamatovat spíš ty hezké
chvilky, než to dohadování.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jo a bouchla jsem až o pár hodin
později. Při uspávání po o. Takové to, když už si myslíte, že si na chvíli odpočinete,
protože dítě usínalo už v autobuse, ale ono někde zázračně nabralo energii
(asi z té slabé poloviny oběda, kterou jedlo půl hodiny) a teď skáče po
posteli…<o:p></o:p></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-KLZGSlScDLo/XIsSztsUN9I/AAAAAAAATjM/Gsasr_Txz5opJ7Rlh2Wh55FkrcAvwJ7XACLcBGAs/s1600/IMG_20190313_121111_resized_20190315_025336701a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-KLZGSlScDLo/XIsSztsUN9I/AAAAAAAATjM/Gsasr_Txz5opJ7Rlh2Wh55FkrcAvwJ7XACLcBGAs/s320/IMG_20190313_121111_resized_20190315_025336701a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-73013583728670518952019-03-12T05:37:00.002-07:002019-03-12T05:37:33.080-07:00Marie<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-gVqcgu-BKms/XIGhmcW9Q7I/AAAAAAAATgk/Vt7t9LFojscPFkpR4UKrhEkDf5P8L5i6wCLcBGAs/s1600/5T9A5433.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-gVqcgu-BKms/XIGhmcW9Q7I/AAAAAAAATgk/Vt7t9LFojscPFkpR4UKrhEkDf5P8L5i6wCLcBGAs/s320/5T9A5433.jpg" width="320" /></a>Chtěla jsem sepsat tříměsíční report. Možná i něco o těhotenství. A kterak na svět přišla. Ale odkud začít, už když tohle začínám psát mám skoro měsíční skluz. A co než to dokončím... Sepsat to však musím. Nebo chci. Tak rychle se mění a po uzlíčku, co jsme si přivezli z porodnice, už není skoro ani stopy. Chci si poznamenat všechno, tak prosím omluvte, že budu skákat od jednoho k druhému a narvu sem tolik informací kolik jen půjde. Takže tak nějak popořadě.</div>
<div style="text-align: justify;">
Marie. Kde se vzalo to jméno? Jak k němu přišla? Připravte si kapesníky. </div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Vymyslela jej Rozárka. Ani u druhého dítka jsme si nechtěli nechat říct jestli čekáme kluka nebo holku. Rózka? Ta v tom měla jasno. Od samého začátku neochvějně tvrdila, že to bude holka. I když jsme se občas snažili naznačit, že to miminko by mohlo mít pinďíka, aby případně nebyla zklamaná, ona tvrdila to svoje MOŽNÁ, ALE. Jenž v překladu znamená říkejte si, co chcete, ale takhle to je. TEČKA. No a když jsem byla ve čtvrtém měsíci, Honzik skončil na svou oslavu třicetin v nemocnici se slepákem. My za ním samozřejmě jezdili na návštěvy (a bavili tak celou nemocnici). A takhle jednou si tam Róza zalezla za skříň a když vylezla, bez jakýchkoliv souvislostí nám řekla, že naše holčička se bude jmenovat Mařenka. No ve mně hrklo. Víte já jsem taková dost citlivá na věci mezi nebem a zemí. A když mi moje dítě řekne v nemocničním pokoji, po pobytu za skříní, kde tvrdí, že si s někým povídá, že budem mít Marušku, napadalo mě jen, že v tom pokoji umřela nějaká paní a ta se jmenovala Marie... Jméno jsme jí z hlavy nevyhnali a koneckonců proč, nám se taky líbilo. Jen do vymýšlení klučičího se pořád neměla a když, tak ho měnila co chvílu. Ale to není všechno. A víte co se stalo v září? V září nám nečekaně zemřela babička. Rózky prababička. Annemarie. Pro mě prostě babička. Ale pro své známé a kamarády MARUŠKA. Co se mi všechno honilo hlavou, když mi mamka zavolala, že s babi je zle a že jestli se chcem ještě rozloučit, musíme jet hned, to ani sepsat nedovedu... Prostě ty děti vědí. Nikdo mi nerozmluví, že ony mají dar, který my v průběhu života ztrácíme. A tak máme Mařenku, na kterou nám Maruška dává pozor.</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-sG0S_c7_Hw8/XIGh0nhHf4I/AAAAAAAATgo/-exydp8bdiIYLPBUTKzKwVD0zxtdB96RwCLcBGAs/s1600/5T9A5452.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-sG0S_c7_Hw8/XIGh0nhHf4I/AAAAAAAATgo/-exydp8bdiIYLPBUTKzKwVD0zxtdB96RwCLcBGAs/s320/5T9A5452.jpg" width="320" /></a></div>
Tak, teď jsem si vyplácala nejdojemnější část na začátku. Ale co už :-) No a víte jak by se jmenovala, kdyby přeci jen byla kluk? No hele variant bylo mraky. Stejně jako u Rózinky, jsme se rozhodovali na poslední chvíli. Nechápejte to tak, že bychom se na to vybodli, zvažovali jsme to dlouho, ale pořád jsme vybírali co bude opravdu to nej. U Rózky jsme to rozsekli, když jsme parkovali auto před porodnicí. U Máji to bylo ještě o chlup napínavější. Já už z toho měla hlavu jak pátrací balón a Honzík si několik dní dělal legraci, že to tam vyplní a já budu mít překvápko. Varianta, ke které jsem se přikláněla nejvíc byla, že pokud vykoukne kluk, budem vědět, až ho uvidíme. Že to prostě vyplyne. Jenže to se zas nelíbilo Honzíkovi. No a mezi silnýma kontrakcema jsem opravdu celou tuhle starost hodila na otce. Chudák. Taková zodpovědnost. Jméno vyplnil, ale pak běžel celý za doktorem ještě jednou, ať to přepíše. A nikdo mi neměl říkat, co tam je. No nakonec mi to stejně řekl. Ale až když už bylo po všem. No Mařenko, kdybys přeci jen měla pindíka, byla bys Bertík.</div>
<div style="text-align: justify;">
Teď ještě k pupkatý éře. Mařenka si pospíšila. Než jsme se pomalu rozhoupali, že bychom to druhé škvrně brali, byla tam. Uhnízdila se a nedbala na žádné fáze cyklu. Pěkně nám tím nahnala strach. Páč vše bylo zvláštní, dlouho se neukazovala a už to vypadalo, že jde o mimoděložní těhotenství. Na rychlo jsem tenkrát hledala lékaře v Praze, páč liberecký byl z ruky, táta na služebce, já bez auta a s Rózkou na krku. Našla jsem. Ale doktor nenašel nic v mém břiše. Hodnota hcg nízká a Maruška si s námi hrála na schovávanou ještě další dva týdny. Ale nakonec vykoukla a my se mohli začít potichu a potajmu radovat. Bylo mi šíleně zle. Víc jak čtyři měsíce mi jídlo vadilo. Jako v prvním těhotenství. Při každém vaření jsem si musela dělat přestávky. Taky jako před lety. Jenže tentokrát jsem se na to nemohla vybodnout, páč ta Róza jíst něco musela. A tak jsem trpěla. Né že bych neměla chutě, ale než jsem se k tomu, co jsem chtěla dostala, nebo než jsem to uvařila, většinou mě chuť přešla. Bylo mi blbě i jen z ohřívání. A když už, tak jsem měla chutě jiné než prvně. Tentokrát to byly chutě na prasárny. Takový Mekáč. Hranolky. Majonéza. Párky. Salámy. Prostě věci, které normálně vůbec nekupuju. Když jsme občas s Rózkou zavítaly do kavárny, radši jsem si dala chlebíček než dortík. A to není vůbec můj styl. </div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-FprB6NdAC64/XIGiHD3xgZI/AAAAAAAATgw/UkTtjOsz2gESaI2aiAx5kGEqmT42YwGvwCLcBGAs/s1600/5T9A5459.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1067" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-FprB6NdAC64/XIGiHD3xgZI/AAAAAAAATgw/UkTtjOsz2gESaI2aiAx5kGEqmT42YwGvwCLcBGAs/s320/5T9A5459.jpg" width="213" /></a></div>
Na Velikonoce jsem musela na pohotovost. A pak taky s pravdou ven, alespoň před rodinou. Páč jsem potřebovala trochu pomoct. Závěr - když nechci být v nemocnici, musím být v klidu, nohy hore, nestresovat, odpočívat, nenosit nic těžkého. To byla výzva. Hlavně pro Rozárku. A pak se všechno uklidnilo a bylo dobře. Jasně člověk se nesměl zaměřovat na únavu, bolení zad, pálení žáhy, nespavost... Prostě jiný stav. Ale bylo fajn. Vyvezli jsme rodinu k móři. Hodně jsme byli na chalupě, u rodičů. Nijak zvlášť nechvátali. Na naše poměry. A já si ten pupek užívala. S Rózkou jsem se nám snažila dělat hezký program. Navzdory únavě jsem pravidelně mezi jedenáctou a druhou ranní nemohla spát. To dítě mělo uvnitř diskotéku. Měla jsem tak dost prostoru na vymýšlení všech těch mých blbin a dávala si noční. Ale spát jsme chodili všichni společně. I s tatínkem. Hádejte, kdo usínal první? :-) Prostě dobře jsme se měli. Až jsem litovala, že je to asi naposled, co takhle ten pupek mám. Je to prostě zvláštní období. Ten malej človíček tam uvnitř. Těšení se, obavy, napětí, čekání...</div>
<div style="text-align: justify;">
A pak to přišlo. Čtvrtek odpoledne. Pár dní po termínu a já tak nějak tušila, že je něco jinak. Inu vzali jsme to po našem. Vyrazili jsme ještě 3 + 1 do cukrárny a pořádně to roztočili :-) Večer jsme šli zase všichni společně spát. A ještě než jsem dozpívala poslední ukolébavku přišly první kontrakce. Rózka jak na potvoru nemohla zabrat. Vysvětlila jsem jí, že ten den je tady. Že v noci pojedu do porodnice. A ona si může vybrat, jestli pojede k babičce a dědovi, nebo mají oni přijet k nám. Chvíli to zkoušela, že pojede s námi, že chce být se mnou, ale nakonec kývla na to, že v noci přijedou prarodiče. A když bylo vše jasný, v klidu usnula. Prarodiče drželi pohotovost, Honzík se ještě snažil nabrat síly. A já si háčkovala. Háčkovala a dýchala. A prostě byla. Doma. Páč jsem nechtěla zas trávit mraky času čekáním v porodnici a tak jsem raději čekala doma. Až to chvíli vypadalo, že jsem to s tím čekáním přepískla. Ale břicho jsme do porodnice dovezli. A tam jako na potvoru měly křeče přestávku. Závěr z prvního vyšetření byl "no dneska porodíte". Byly tři ráno! Já chtěla rodit rovnou, neuměla jsem si představit, že to bude třeba až odpoledne, nebo v noci. Dokonce mi chtěli poslat Honzíka domů. Ale ještě, že na to nedošlo. Stihla jsem už jen přípravu a hodinovou sprchu. Ta byla tak skvělá, že jsem v ní hodlala zůstat. Prostě jsem chtěla porodit tam. Třeba na tajňáka :-) Ale dost důrazně jsem byla přesvědčena, že musím na kontrolu. No a za půl hodiny byl haribáček venku. (Naše miminko totiž na jednom z prvních ultrazvuků vypadalo jako gumový medvídek.) Nebudu lhát, že by to šlo jako po másle. Proběhla nějaká ta hysterie. To ale zůstane jen mezi mnou, Mařenkou, Honzíkem a porodní asistentkou a doktorkou... a dalším doktorem a vlastně i dalším a dalším personálem, kde se tam všichni vzali? Asi první, co nám doktor řekl bylo, že klučíčí jméno si má tatínek nechat pro dalšího potomka. No a když mi ji dali poprvé na břicho, to malinkatý stvoření, měli jsme dežaví. Nebylo pochyb že holky jsou ze stejnýho těsta. Ještě dva měsíce po porodu nám lidi říkali, že máme doma black and white. Jediné čím se holky jako miminka lišily byla barva vlásků. Ale už se vyloupla ta holka naše okatá, už není pochyb o tom, že je svá.</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-Vu9pXsEZwuM/XIGiQ2cEVfI/AAAAAAAATg0/8LccdCOoy1M54HIvjA8GTAikTr8v6PaTwCLcBGAs/s1600/5T9A5505-2.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://3.bp.blogspot.com/-Vu9pXsEZwuM/XIGiQ2cEVfI/AAAAAAAATg0/8LccdCOoy1M54HIvjA8GTAikTr8v6PaTwCLcBGAs/s320/5T9A5505-2.jpg" width="320" /></a></div>
Asi neumíme dělat děti, které hodně spinkají, ale s tím už se počítalo. Skoro tři týdny Mařence trvalo než zjistila, že maminka už na diskotéky nechodí a režim je třeba otočit. A ani přes den tomu spaní moc nedala. Tak jako takový ojedinělý dvacetiminutovky. Ze začátku ji trápily podvečerní koliky. Můj jídelníček se velmi omezil a já si občas říkala, z čeho to mlíko vůbec budu dělat. Odmítla nám dudlíka. Zkoušeli jsme pět různých druhů a nic. Tak úplně moc mě to netrápí, ale na druhou stranu, když hodně vyřvávala, stýskalo se mi po téhle možnosti. Taky se jí zatím nezamlouvá nošení. Vím že by se nemělo srovnávat, ale prostě nedá mi to. Rózinka byla prakticky neodložitelné miminko. V haipa daipa vaku jsem ji měla skoro pořád, byl v pohotovosti v kočáře na všech našich cestách. Páč v kočárku spala jen pokud jel, pak chvíli koukala, a končilo to tím, že jsem se vracela domů s písničkou. Buď mou a ji to zaujalo a byl klid, nebo její a ta zaujala zas okolí :D Proto jsem často vezla prázdný kočár a ji v "pytli". A pokud jsem nic nemusela, první měsíce jsme trávily v posteli. Nebo na gauči. Já dělala něco na počítači, nebo si četla, háčkovala, ale třeba i v sedě žehlila a ona ležela, nebo spala na mě nalípnutá. A byl klid. Maru ta ne. Pořídila jsem si na ni šátek a asi na dvou týdnech nadšeně poprvé navázala. Nadšení nebylo opětováno. Ani v pytli se jí nelíbilo. Ale za to je docela v klidu v kočárku. A přes den je dobře odložitelná. To máme různé pointy po celém bytě, kde vždy na chvíli leží, pozoruje a pak ji zas poponesem, aby byla stále v centru dění. Na chodbě máme hojdavak (neměli jsme jinde prostor kde jej upevnit :D), tam je když si čistíme zuby, když děláme prádlo. V kuchyňské části máme lehátko od babybjorn. To pak kolikrát vařím tak, že třeba škrábu brambory, krájím zeleninu apod na zemi vedle ní. A je klid. A k tomu mi samozřejmě asistuje i Rózka. Dokonce už mě Honzík i nachytal, takhle připravovat večeři vedle prázdného lehátka :D V obývací části máme na gauči hnízdečko a poměrně brzy jsme vytáhli i hrazdičku. V pokojíčku lehávala Maru u Rózky v posteli, ale jen co trochu povyrostla, začali jsme si ji dávat vedle sebe na zem, aby na nás lépe viděla. Rózku baví jí vždy připravit nějaký pelíšek, abychom si my dvě mohly číst, nebo hrát. No a v ložnici by se nabízela postýlka. Jenže tady to zas tak nějak nevyšlo. Spala v ní ani ne měsíc část noci. Pak už se hodně budila a lépe spala, když byla u mě. Takže jsme tam prostě všici pohromadě a já si tak můžu ty svoje kuřátka zkontrolovat, kdykoliv se probudím. A pokochat se jak krásně spinkají. Další rozdíl je v kojení. Zatímco Róza byla schopná se napojit kdekoliv a kdykoliv. Maru na to potřebuje klid. Jakmile se někde něco děje, pouští se a pije jen tak, aby se neřeklo. Nejvíc se napucne v noci, nebo při odpolední Rozárčině odpočívání. </div>
<div style="text-align: justify;">
Zatímco Rózka milovala koupání od samého začátku, Maru je z něj stále tak nějak rozpačitá. Následnou péči nesnášely zprvu obě. </div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-4EF6fVLKZtk/XIGiaznEsOI/AAAAAAAATg8/I4-F9-DobyURa7M5G9eJ3cncbbLmU3TUQCLcBGAs/s1600/5T9A5354.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-4EF6fVLKZtk/XIGiaznEsOI/AAAAAAAATg8/I4-F9-DobyURa7M5G9eJ3cncbbLmU3TUQCLcBGAs/s320/5T9A5354.jpg" width="320" /></a></div>
Ale třeba zatímco Rózka jízdy v autě vyloženě protrpěla, Mařenka většinou spokojeně spí. Zaťukat.</div>
<div style="text-align: justify;">
Na tatínka se prý Mařenka poprvé usmála ve dvou týdnech. Na nás ostatní se směje asi od měsíce. Baví jí pasení koníků. Baví ji pozorovat něčí i svoje ruce. Ve skoro třech měsících se začla otáčet na bok. Ale je to měsíc a dál zatím nic. Našla si totiž jiný způsob pohybu, který jí vyhovuje více. Posouvá se kolem své hlavy. Odráží se patama. A vzadu na hlavě jí tak vzniká holé kolečko.</div>
<div style="text-align: justify;">
A úplně nejraději má pozorovat, jak se něco děje. Vděčným objektem je samozřejmě Rózka. Stačí když na ni vidí, jak si vaří v kuchyňce a když jí sem-tam něco dokonce přinese... A to Rózku taky baví. Nosí jí ráda hračky na půjčení. Přikrývá ji dekou, přijde ji pohladit. Opusinkovat. Když si na něco hraje, nikdy nezapomene vymyslet roli i jí. Takže je často trpaslík. A říká jí syslíčku můj milovanej. Ale nemyslete si, tak idilické to není vždy. Už si i vyzkoušela tu svou živou panenku vytahat za uši, za vlasy, nebo jí trochu nabančit... Ale jinak se milujou. Když Rózka není doma, je Mařenka celá nesvá. Je teda pravda, že první chvíle prospí vydatným spánkem, páč Róza jí moc toho spánku nedopřeje. Ale jakmile dožene spánkový deficit, je nespokojenější. A to se pak smýkám já. To se z ní pak to neodložitelné miminko také kolikrát stane. Takže já s takovým tím tvrzením "jedno dítě, žádný dítě" nemůžu tak úplně souhlasit. A Rozárka se na Maru vždy těší, když se vrací. Hned za ní běží a já se stala až tou druhou :D</div>
<div style="text-align: justify;">
Prostě Mařenka je úžasný smíšek a pohodářka. Dokonce i když jí není úplně dobře, snaží se na nás mezi tím brekem a neštěstím smát. A že se umí smát. Kouzelně!</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-4NwPuWtEzwM/XIGih6UBmAI/AAAAAAAAThE/eYO_fA1d3wg87NZrWGJzY1_ZIfEFJFkIgCLcBGAs/s1600/5T9A5491.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1067" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-4NwPuWtEzwM/XIGih6UBmAI/AAAAAAAAThE/eYO_fA1d3wg87NZrWGJzY1_ZIfEFJFkIgCLcBGAs/s320/5T9A5491.jpg" width="213" /></a>Takhle to vypadá úplně idilicky, že. Ale pravda je taková, že mezitím kocháním se a rozplýváním nad miminkem a sourozeneckou láskou, byly momenty dost na palici. Nejvíc náročné byly právě ty první dva/tři měsíce. Chvíli jsem byla okouzlená a chvíli s nervama v kýblu. Někdy jsem přemýšlela o pěkném pokojíčku v nějakém tom blázinci na malém městě s hezkými tvořivými terapiemi :D Dvakrát se stalo, že jsem dokonce oblečená čekala, až přijde Honzík z práce a já vypadnu alespoň na hodinovou, osamocenou procházku. Děj se co děj. Rozárku jsem totiž na příchod sourozence docela připravovala, ale sebe ne! Brala jsem to tak nějak "zvládli to ostatní, my to taky dáme". No a asi dáme, že jo. Ale jaké to bude jsem si neuměla představit ani trochu! Že zase nebudu mít pořádně čas ani na sprchu v klidu. Že koupel ve vaně je nedostižitelné wellness. Že dělat nějakou svou činnost, která se netýká obhospodaření ostatních (třeba něco tvořit, číst si, psát blog) dýl než deset minut v kuse je prostě luxus, který se mi splní maximálně párkrát do týdne. Někdy ale třeba taky vůbec. Hlavně z toho nedostatku času na seberealizaci jsem byla na palici. Občas ten pocit, jak je vše špatně... Ale pravda je asi taková, že za to mohlo dost i to zimní pochmurné počasí. A ne úplně dobře léčená štítná žláza, ale o tom zase někdy jindy...<br />
Ale už si to tak nějak sedá. A je to prostě fajn, že je máme a že se máme navzájem. O tom žádná! Nevyměnili bychom je za nic na světě. Náš malý a větší poklad.</div>
<div style="text-align: justify;">
Tak jsem to tak nějak všechno pomíchala, jako v poslední době ostatně vše. Ale prostě život s nima je náročnější, ale taky o moc barevnější. A O HODNĚ, HODNĚ MOC LEPŠÍ ♥<br />
<br />
Fotky od <a href="https://www.instagram.com/alibrandiphotos/"><span style="color: lime;">ALIBRANDY PHOTOS</span></a>.<br />
Kytičkaté šaty a kaťata od <a href="https://www.instagram.com/lucky_cz_/"><span style="color: lime;">LUCKY Baby Shop</span></a>. </div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-69445351000911404312019-03-06T21:59:00.004-08:002019-03-06T21:59:59.836-08:00Kadeřnice<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-p59vpyQ6YVw/XICzCUrwJNI/AAAAAAAATbc/nxp3qQSyA8gf1rnk0xEv8DA2F99-Sl--gCLcBGAs/s1600/IMG_20190218_103618a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1542" data-original-width="1600" height="308" src="https://3.bp.blogspot.com/-p59vpyQ6YVw/XICzCUrwJNI/AAAAAAAATbc/nxp3qQSyA8gf1rnk0xEv8DA2F99-Sl--gCLcBGAs/s320/IMG_20190218_103618a.jpg" width="320" /></a></div>
Další činnost k procvičení práce s nůžkami. Prostě jen namalovat jednoduché obličeje a jim nastříhat čupřinu. Dítko pak upravuje fazónu. Ty obličeje jsou šílené, já vím :D</div>
<div style="text-align: justify;">
Jo a kdyby někdo studoval úchop... To máte tak... Když učitelka učila držet nůžky už několik tříd dětí a vlastní dítě jí to bojkotuje (asi tak stejně jako úchop psacího náčiní) :D<br />
<a name='more'></a><br /><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-wIpbXaCsp7Q/XICzN4qhcKI/AAAAAAAATbg/PaggFqc-MFw6yR68MsbWjc2aHGLlXtjLACLcBGAs/s1600/IMG_20190218_102618a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1440" data-original-width="1600" height="288" src="https://1.bp.blogspot.com/-wIpbXaCsp7Q/XICzN4qhcKI/AAAAAAAATbg/PaggFqc-MFw6yR68MsbWjc2aHGLlXtjLACLcBGAs/s320/IMG_20190218_102618a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-m7VOcmxTC98/XICzN2-h57I/AAAAAAAATbo/pWukRLUjIkYyrc6oOomiECYbw38xCYYngCLcBGAs/s1600/IMG_20190218_102740aa.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1575" data-original-width="1600" height="314" src="https://1.bp.blogspot.com/-m7VOcmxTC98/XICzN2-h57I/AAAAAAAATbo/pWukRLUjIkYyrc6oOomiECYbw38xCYYngCLcBGAs/s320/IMG_20190218_102740aa.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-kLQwxsF-DTA/XICzNwj5u2I/AAAAAAAATbk/zbBAf7g8SIUqxzHT2ImpADzjXM2LP1HvwCLcBGAs/s1600/IMG_20190218_103034a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1583" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-kLQwxsF-DTA/XICzNwj5u2I/AAAAAAAATbk/zbBAf7g8SIUqxzHT2ImpADzjXM2LP1HvwCLcBGAs/s320/IMG_20190218_103034a.jpg" width="316" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: justify;">Zbytky si pak nechala na lepení. Od té doby co má k dispozici vlastní lepidlo, je lepení také hit.</span></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-htnjCBJA0wM/XICzOjJbuZI/AAAAAAAATbs/SFCu5iJawFM7ylLWcFmhGXmoHfsde8trwCLcBGAs/s1600/IMG_20190218_104002a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1392" data-original-width="1600" height="278" src="https://1.bp.blogspot.com/-htnjCBJA0wM/XICzOjJbuZI/AAAAAAAATbs/SFCu5iJawFM7ylLWcFmhGXmoHfsde8trwCLcBGAs/s320/IMG_20190218_104002a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<a href="https://cz.pinterest.com/pin/AbxGtt5LDMjRrukf4u-bcAF3_cHhuAQbXAWf_HIlOlH92dz4ydjAJLA/"><span style="color: lime;">Inspirace z pinterestu</span></a>.<br />
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-70802165535354359622019-03-05T14:50:00.000-08:002019-03-05T14:50:45.085-08:00Kytičky, aneb trénování stříhání<br />
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-IDvppg6Aq-c/XHnF_TKZKBI/AAAAAAAATVI/OKez6lqtkdATKvFz9O79G63MeJ7oMRv7gCLcBGAs/s1600/IMG_20190131_151431a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1596" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-IDvppg6Aq-c/XHnF_TKZKBI/AAAAAAAATVI/OKez6lqtkdATKvFz9O79G63MeJ7oMRv7gCLcBGAs/s320/IMG_20190131_151431a.jpg" width="319" /></a></div>
Měli jsme čtvrté výročí svatby. Květinové. A protože na nějaké samostatné tvoření prostě není kdy, vzala jsem si na pomoc Rózku. Rózinka své první nůžky dostala už k druhým narozeninám, ale pravda je taková, že stále stříhá trochu začátečnicky. Baví ji to, o tom žádná, ale je to prostě takové to nastřihování papíru. Znáte to, vezme papír a nastřihá do něj "třásničky" po obvodu :-) Nebo přestřihne proužek a tím to hasne. A pak ji baví lepidlo. Moc. Tak mě napadlo tahle jednoduché tvoření. Kytičky. Spojení příjemného s užitečným.</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Obkreslila jsem si dvě různé velikosti kelímků a kolečka dala k dispozici Rózce. Ta je po obvodu nastříhala, jakožto okvětní lístky, rozumíme :-) Já je pak "natočila" nůžkami (jako se to dělá s mašlí, pozor trhá se to). No a pak malá výtvarnice vlepila menší na větší. Ze zásob jsme vyndali zbytek vyražených "knoflíků" a ty nalepila jako střed květiny. Já vystřihla jednoduchý lístek ze zelené čtvrtky, ten Rózina opět přilepila a hotovo.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-Yx1-E2VxV68/XHnGqTA8XzI/AAAAAAAATVY/yVSyDgagLkge9o5UqwqlbZ1b42SJe17uACLcBGAs/s1600/IMG_20190131_100020a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1464" data-original-width="1600" height="292" src="https://4.bp.blogspot.com/-Yx1-E2VxV68/XHnGqTA8XzI/AAAAAAAATVY/yVSyDgagLkge9o5UqwqlbZ1b42SJe17uACLcBGAs/s320/IMG_20190131_100020a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-c4Wkj4S_OIY/XHnGqcQJpoI/AAAAAAAATVU/Zn7T5flV0wAt_9_sNvdC4mV8-6ou36S0QCLcBGAs/s1600/IMG_20190131_100152a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1459" data-original-width="1600" height="291" src="https://3.bp.blogspot.com/-c4Wkj4S_OIY/XHnGqcQJpoI/AAAAAAAATVU/Zn7T5flV0wAt_9_sNvdC4mV8-6ou36S0QCLcBGAs/s320/IMG_20190131_100152a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-PpIxTIgne_A/XHnGqdDY3YI/AAAAAAAATVQ/vknBJgn4DJskdBkx9qQuJaQFRsWCme-_wCLcBGAs/s1600/IMG_20190131_101000a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1543" data-original-width="1600" height="308" src="https://1.bp.blogspot.com/-PpIxTIgne_A/XHnGqdDY3YI/AAAAAAAATVQ/vknBJgn4DJskdBkx9qQuJaQFRsWCme-_wCLcBGAs/s320/IMG_20190131_101000a.jpg" width="320" /></a></div>
</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Kytičky vypadají parádně. Vy je můžete použít třeba na přáníčko pro někoho k narozkám.</div>
<div style="text-align: justify;">
Já je dala prostě na piva. Nic moc originálního a nic moc výchovného, ale na větší kreativitu nezbýval čas.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-DhDhXSt7aB0/XHnGxcGBVoI/AAAAAAAATVc/eim3ublYaRAGuhy-ScSmZsBH-kAhNu0zwCLcBGAs/s1600/IMG_20190131_151721a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1596" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-DhDhXSt7aB0/XHnGxcGBVoI/AAAAAAAATVc/eim3ublYaRAGuhy-ScSmZsBH-kAhNu0zwCLcBGAs/s320/IMG_20190131_151721a.jpg" width="319" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jinak tu jsou tipy ke květinovému výročí, které byly v plánu, ale bohužel nějak neklaply. Noční prohlídka botanické zahrady. Pugét z věcí/potravin, které má drahá polovička oblíbené. Květovaný kousek oděvu? Nebo třeba kaktus či masožravá kytka.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-asY9T-LZeaQ/XHnG2GALqgI/AAAAAAAATVg/zJ5E7aD22iIWeV40bQ9aInXmDMFc9q-ewCLcBGAs/s1600/IMG_20190131_151340a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1582" data-original-width="1600" height="316" src="https://2.bp.blogspot.com/-asY9T-LZeaQ/XHnG2GALqgI/AAAAAAAATVg/zJ5E7aD22iIWeV40bQ9aInXmDMFc9q-ewCLcBGAs/s320/IMG_20190131_151340a.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-7924344772689242522019-03-01T06:45:00.000-08:002019-03-01T06:45:37.833-08:00Co do poličky, 35. měsíc - aneb Rózky vánoční dárky<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-xla3BAqHhjY/XGX4my5zjKI/AAAAAAAASvU/fiKHQKp_7G0s7-fk3dTqKqJGs_Zeu02vgCLcBGAs/s1600/IMG_9564a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="879" data-original-width="1600" height="175" src="https://1.bp.blogspot.com/-xla3BAqHhjY/XGX4my5zjKI/AAAAAAAASvU/fiKHQKp_7G0s7-fk3dTqKqJGs_Zeu02vgCLcBGAs/s320/IMG_9564a.jpg" width="320" /></a></div>
O Vánocích byla Rózka, bez nějakých dvou měsíců, skoro tříletá. Nechť je tedy tento článek z části tipem na dárky pro podobně staré děti ;)</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Množství dárků je mezi maminkami hodně diskutované téma. Doma na Rózinku čekalo dárků 5. Je to takové moje malé pravidlo posledních dvou let, ale třeba se časem bude měnit. Měl by to být dárek, z dopisu Ježíškovi, tzn. který si ona přeje. Jeden dárek, který si já myslím, že bude terno. Jeden dárek v režii tatínka. Kniha (kterou mám tak trochu zafixovanou z dětství, že ta prostě chybět nemá). A měkkouš. V následujících dnech se ale počet dárků zmnohonásobí všemi rodinnými příslušníky. Možná by bylo taky fajn nějaké pravidlo, co člověk, to max jeden dárek, ale nevím jestli by to prošlo.</div>
<div style="text-align: justify;">
Takže jdeme na to...</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<ul>
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /></a></ul>
<span style="text-align: justify;">Hitem Vánoc byl <b><u>lékařský kufřík</u></b>. Ufff. Sháněla jsem na něj totiž věci už od září a dala si s ním záležet, tak by mě dost mrzelo, kdyby to nevyšlo... Samostatný článek tu. Součástí byl i měkkouš - doktorský plášť.</span><br />
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<span style="text-align: justify;">Dárek v režii tatínka bylo <b><u>dětské rádio</u></b>. Rózka totiž ráda tancuje, hraje si na nevěsty, princezny, ale muziku k tomu moc neměla. Vybral </span><a href="https://prenosne-audio-cd.heureka.cz/gogen-maxi-gogmaxiprehravacb/?cs=oaza-cz&gclid=Cj0KCQiAkfriBRD1ARIsAASKsQIJlzAcr6XGP4AMwZT1TopLYdGjwmyPZb75t6zEO9OC4d0Hlt1BWnsaAlyrEALw_wcB" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;">GoGEN maxi přehrávač</span></a><span style="text-align: justify;"> v růžové variantě s Maxipsem Fíkem. Nemám srovnání. V parametrech elektroniky se moc nevyznám. Takže nemůžu moc hodnotit. Na začátku jsme se s ním trochu zlobili, ale vše se vyřešilo. Používáme na přehrávání CD a to plně dostačuje. Rozárka se ho snadno naučila vypínat a zapínat. A ačkoliv nejsem rozhodně zastáncem toho, aby měly děti celodenně na pozadí puštěné rádio, nebo dokonce televizi (třeba jako kulisu), nevím jak jsme bez něj mohli žít. Rózka miluje Příhody včelích medvídků a Povídám pohádku (krátké české lidovky). Jedou téměř denně a Róza už umí některé zpaměti. Většinou část poslouchá soustředěně, u části si prostě hraje. A čas s pohádkami plyne tak nějak poklidně. Je to fajn, už se těším na další cédéčka. Jo a Přehrávač dostaly holky spolu. Přeci jen pokojík budou mít holky společný, dva přehrávače by byl nesmysl, tak jsme chtěli předejít případně nějakým problémkům v budoucnu. I teď na to občas upozorníme, jak byl ten Ježíšek hodný, že jim oběma to rádio přinesl...</span></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<span style="text-align: justify;"><b><u>Knížku</u></b> dostala Rózinka pro změnu dohromady s tatínkem. </span><a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/co-mi-rekl-tata-354070" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;">Co mi řekl táta</span></a><span style="text-align: justify;">. Od Astrid Desbordes. Třetí do série Mám tě ráda a Mám tě rád, sestřičko. A já tyhle knížky miluju! </span><br />
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s1600/IMG_9562a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: start;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-B8puVNi9muc/XGX4ur31HoI/AAAAAAAASvY/4SSE-NM60tACR3zOO8ZDrmOsHcWrD179QCLcBGAs/s320/IMG_9562a.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<span style="text-align: justify;">Velkým Rozárčiným přáním od Ježíška byla <b><u>dětská malovátka</u></b>. A tak dostala </span><a href="https://www.nila.cz/lesk-na-rty-cherry/" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;">lesk na pusu</span></a><span style="text-align: justify;"> a</span><a href="https://www.nila.cz/detsky-lak-na-nehty-bella/" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;"> lak na nehty</span></a><span style="text-align: justify;"> z NILAkids. Oboje pro děti a oboje nezávadné. Lak na nehty je smývatelný mýdlem. I tak se ale může lakovat jen pod dohledem, páč lahvičku otáčí a to by z ní za chvíli nic nebylo. Lesk na rty má pořád při ruce. Bylo to v sadě, tu jsem teď na stránkách nenašla...</span></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-zYR07UsZKWY/XGX5SE_DAsI/AAAAAAAASvw/uoeZ8rHuuKkGOjKgRUOEIGPY71Xhf_M8gCLcBGAs/s1600/IMG_9573a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1477" data-original-width="1600" height="295" src="https://4.bp.blogspot.com/-zYR07UsZKWY/XGX5SE_DAsI/AAAAAAAASvw/uoeZ8rHuuKkGOjKgRUOEIGPY71Xhf_M8gCLcBGAs/s320/IMG_9573a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<span style="text-align: justify;">Mno a poslední dárek byly <b><u>puzzle</u></b> se Sněhurkou ještě po mně. Páč Sněhurka je teď hodně in. Jen jsem je vylepšila o podložky.</span><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u>A další dny přibyly další dárky...</u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<span style="text-align: justify;"><b><u>Albi tužka a kouzelné čtení</u></b>. Knížky Zpívánky a Doprava. Popravdě myslela jsem si, že to bude větší terno a bála se o svůj doktorský kufřík :-) A jako jo, Rózka si tužku pouští, chvíli si s ní hraje, ale není to na dlouho. Třeba u kvízů nemá trpělivost na to, než jí řeknou otázku. Ale myslím, že to chce jen čas. A sluchátka do auta. Abychom to nemuseli poslouchat všichni. Zatím si pouští písničky a u nich tancuje. A v dopravě má nejraději stránku kde je nehoda. O tom jak se Máchovi nabídli, že svezou paní a nějaký šííílenec do nich narazil. Jó to jsme slyšeli asi tisíckrát :D</span></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<a href="https://www.svet-deskovych-her.cz/produkty/2078/muj-prvni-ovocny-sad" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;">Ovocný sad</span></a><span style="text-align: justify;">. Společenská hra. O jednom havranovi, který si dělá zálusk na třešně a my je před ním musíme uchránit. Baví nás moc všechny. Hra je parádní. A je rychlá. Nikdo neztratí pozornost. A to se počítá.</span></div>
<div>
<span style="text-align: justify;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;">
<img border="0" data-original-height="1436" data-original-width="1600" height="287" src="https://1.bp.blogspot.com/-m3VZAc50fZw/XGX45MlGGsI/AAAAAAAASvg/zrIhaeadSgEDgQpFuMUbHtlxwhkwrDcrwCLcBGAs/s320/IMG_9571a.jpg" width="320" /></div>
<br />
<div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<span style="text-align: justify;"><b><u>Pexesa</u></b>. Nové </span><a href="https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/20403699/" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;">Ikeácké pexeso</span></a><span style="text-align: justify;">. Už máme s lesními zvířaty. V novém jsou hlavně pandy a exotická zvířata. To lesní jsme dřív docela hodně používali, ale Rózu už neba. A toto si zatím taky moc neoblíbila, ani když jsem snížila počet obrázků. Takže když kamarádka přinesla další pexeso s tvrdými obrázky Mudpuppy, říkala jsem si, že ani nějaká nálepka s oceněním za hračku roku to nespasí. A světe div se, tohle pexeso vzala Róza na milost a hrajeme ho opravdu často. Máme ho v ložnici a hrajeme ho někdy před spaním, někdy po odpoledním probuzení. Dvojic je jen pár a ani nevadí, že některé si jsou dost podobné.</span></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-Moy0_JUHWNI/XGX5DBmC5uI/AAAAAAAASvo/ESQ8Jd7KDmYno46FPlZL5O4oJBJ-mhfoQCLcBGAs/s1600/IMG_9572a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1312" data-original-width="1600" height="262" src="https://1.bp.blogspot.com/-Moy0_JUHWNI/XGX5DBmC5uI/AAAAAAAASvo/ESQ8Jd7KDmYno46FPlZL5O4oJBJ-mhfoQCLcBGAs/s320/IMG_9572a.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<a href="https://www.modroocko.cz/hracka/puzzle-magneticke-zoo-detoa/?gclid=Cj0KCQiAkfriBRD1ARIsAASKsQJNSLf9WIsGhysgkiJopuACNSRphNatIK7yxupDlwZQZU9-Xsxcmj8aAmplEALw_wcB" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;">Magnetická mozaika</span></a><span style="text-align: justify;"> od Detroa. My ji pořídili na charitativním bazárku z druhé ruky a podstrčila jsem ji jako dárek od mého bratra :-) a baví. Rózka si staví dle své fantazie. Podle předlohy jí to ještě moc nejde, na to si mě vždycky zavolá, hledá mi dílky a já sestavuju.</span></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/knizka-77806" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;">Knížka</span></a><span style="text-align: justify;">. Od Tulleta. Jako přečetli jsme ji. Ale také myslím, že ta správná chvíle ještě přijde. Přeci jen se tam počítá, používají výrazy napravo, nalevo. A to ještě podchycené nemáme.</span><br />
<span style="text-align: justify;">Další reálné figurky zvířat. Do sbírky. Tentokrát lví rodinka. Několik týdnů museli všichni tři asistovat u jídla. Podle mě jsou to vděčné dárky.</span></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<a href="https://www.murotoys.com/webstore/Playmobil-Farm-4179-CARRYING-CASE-with-FARMER-and-ACCESSORIES-MIB-2006" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;">Kufřík s farmářskými doplňky k playmobilu</span></a><span style="text-align: justify;">. Koupila jsem z druhé ruky a Rózka měla věcičky rozstrkané do pytlíčků v </span><a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2018/11/adventni-kalendare-uz-asi-sta-inspirace.html" style="text-align: justify;"><span style="color: lime;">advenťáku</span></a><span style="text-align: justify;">. Hrajeme si s tím společně právě s figurkami zvířat. Farmář se o ně stará a vozí jim jídlo. Ohrádky děláme buď z leporel, nebo z duhy od Grimms. Prostě plácáme to všechno dohromady. </span><br />
<span style="text-align: justify;">A pak klasika oblečení, župánek, osuška... Jak to máte s množstvím dárků u Vás?</span></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u>A co u nás bavilo dál?</u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Vnitřní zábava alá výtvarka - stříhání, lepení, trhání, kreslení, malování... Tu je, kterak jsme dělali <a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2018/12/vanocni-pranicka.html"><span style="color: lime;">vánoční přání</span></a>, ale ve stejném duchu můžete udělat les, aneb kterak dítko procvičuje přestřihávání proužků.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Byli jsme v <a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2019/01/morsky-svet.html"><span style="color: lime;">Mořském světě</span></a>.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
A frčí třeba věšení "prádla" ve stylu "pejsek a kočička" :-)</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-j4awrQ50sBk/XGX8QmLK7UI/AAAAAAAASv8/ZJNPRUjZs-U0yikLu9ZH8_tA4B5fCIs3gCLcBGAs/s1600/IMG_9570a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1501" data-original-width="1600" height="300" src="https://3.bp.blogspot.com/-j4awrQ50sBk/XGX8QmLK7UI/AAAAAAAASv8/ZJNPRUjZs-U0yikLu9ZH8_tA4B5fCIs3gCLcBGAs/s320/IMG_9570a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
</div>
</div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-58073349871382664562019-02-25T04:57:00.000-08:002019-02-25T04:57:22.570-08:00Oslava pro Amálku<br />
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-fqhfrD9g_LQ/XGSypq-b9ZI/AAAAAAAASuM/ONxcQOXhbYwfS7TTafQV0SJmv-7-bC_uQCLcBGAs/s1600/IMG_7896A.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-fqhfrD9g_LQ/XGSypq-b9ZI/AAAAAAAASuM/ONxcQOXhbYwfS7TTafQV0SJmv-7-bC_uQCLcBGAs/s320/IMG_7896A.jpg" width="320" /></a></div>
Starší záležitost, ale třeba se někomu bude inspirace hodit. A já tímto přivolávám hezké počasí ♥ Jednoduchá oslava pro Amálku. Svátek a léto na zahradě u našich. Tou dobou Rozárka Amálku milovala a nebylo dne, kdy by si na ni nehrála. A protože babička zase miluje Rozárku, ušila jí bílé šatičky a udělala čelenku s modrými kvítky. Čelenka je klasická čelenka z obchodu a na ní jsou tavicí pistolí přilepené umělé květy. To už samo o sobě znamenalo spoustu radosti.</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Já už jen sehnala a vystříhala spoustu obrázků z pohádky. Některé zdobily modré a bílé balónky, jiné stůl a další byl v zápichu do dortu. Laminovačku jsem neměla po ruce, muselo stačit omotání izolepou :-) V zavařovačkách bylo převážně luční kvítí a bylinky, třeba šalvěj a pár kvítků, zrecyklovaných z předchozí velké oslavy rodičů. Dort byl jak jinak než modrobílý. Obyčejný piškot, natřený domácí marmoškou, tvarohovo-šlehačkový krém a vrstva borůvek. To se zase předvedla druhá babička ♥ Pár pompomů a prostěradla proti sluníčku přehozená přes šňůry. Vrchol mé lidové tvořivosti :D Posezení ze starého garážového nábytku. Atmosféru dokreslující všudypřítomné dříví.<br />
Hlavním dárkem měla být waldorfská panenka, kterou paní tvořila tak trochu podle fotky Rozárky. První hadrovou panenku dostala Rózka k prvnímu svátku a myslím že ji dost užila, i když víc bylo období, kdy se starala spíš o plyšová zvířátka. Toto je její první převlíkací panenka, které může vyměňovat i plíny. Jako maminka miminku, proto to načasování dva měsíce před narozením sourozence. Ale musím říct, že panenka Aninka dlouho ležela v koutě. Na pořad dne přišla až teď krátce před třetími narozeninami, kdy už se jí o pleny stará častěji. Větší nadšení bylo spíš z Dupla, sada školka. Nebo třeba nálepkové knížky.<br />
No a teď už se pomalu chystáme na narozeninovou oslavu pro Sněhurku :)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-vy7SpljDXQk/XGSy3xRZHoI/AAAAAAAASuU/cpR57qtNkC0NZRW_zQ5Optur6jdwUgFEQCLcBGAs/s1600/IMG_7900a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1429" data-original-width="1600" height="285" src="https://2.bp.blogspot.com/-vy7SpljDXQk/XGSy3xRZHoI/AAAAAAAASuU/cpR57qtNkC0NZRW_zQ5Optur6jdwUgFEQCLcBGAs/s320/IMG_7900a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-dwg_c5Meh64/XGSy3pXqpFI/AAAAAAAASuQ/ChJ4pWc4x_kWsWjPMKlhxqZQCVakXm-DgCLcBGAs/s1600/IMG_7919a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1522" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-dwg_c5Meh64/XGSy3pXqpFI/AAAAAAAASuQ/ChJ4pWc4x_kWsWjPMKlhxqZQCVakXm-DgCLcBGAs/s320/IMG_7919a.jpg" width="304" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-waXdlEMhOns/XGSy36OVyLI/AAAAAAAASuY/t5Q3Ok8uazAAgqJAIUou-6bmGoptqWIpACLcBGAs/s1600/IMG_7934a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://2.bp.blogspot.com/-waXdlEMhOns/XGSy36OVyLI/AAAAAAAASuY/t5Q3Ok8uazAAgqJAIUou-6bmGoptqWIpACLcBGAs/s320/IMG_7934a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-5gO5DuuRVjI/XGSy4gna-qI/AAAAAAAASuc/D0mIhcNmSdstx0sbmXv-o5kkehyRvvTMQCLcBGAs/s1600/IMG_8016a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1550" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-5gO5DuuRVjI/XGSy4gna-qI/AAAAAAAASuc/D0mIhcNmSdstx0sbmXv-o5kkehyRvvTMQCLcBGAs/s320/IMG_8016a.jpg" width="310" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-MOBwlff5KnE/XGSy4nmvasI/AAAAAAAASug/wDZKY94M_iMZ05g6CJvbjiiDCm2sSalDwCLcBGAs/s1600/IMG_8027a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1527" data-original-width="1600" height="305" src="https://3.bp.blogspot.com/-MOBwlff5KnE/XGSy4nmvasI/AAAAAAAASug/wDZKY94M_iMZ05g6CJvbjiiDCm2sSalDwCLcBGAs/s320/IMG_8027a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-XGHB_yHCAmM/XGSy5OFDuII/AAAAAAAASuk/5ZIa8EyRqYU0Le6zSRF2V_w5lMarU8bogCLcBGAs/s1600/IMG_8031a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1367" data-original-width="1600" height="273" src="https://3.bp.blogspot.com/-XGHB_yHCAmM/XGSy5OFDuII/AAAAAAAASuk/5ZIa8EyRqYU0Le6zSRF2V_w5lMarU8bogCLcBGAs/s320/IMG_8031a.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-59809130050286658142019-02-21T05:02:00.000-08:002019-02-21T05:02:29.897-08:00Doktorský kufřík<br />
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-qNYLZM4w2nw/XG3frq3KvxI/AAAAAAAAS5w/sCTshtBr7sgcYuY4fIzkblNh-SZO3yElgCLcBGAs/s1600/IMG_9110a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1561" data-original-width="1600" height="312" src="https://1.bp.blogspot.com/-qNYLZM4w2nw/XG3frq3KvxI/AAAAAAAAS5w/sCTshtBr7sgcYuY4fIzkblNh-SZO3yElgCLcBGAs/s320/IMG_9110a.jpg" width="320" /></a>Dárek k Vánocům. Hra na doktorku Rózku bavila už hodně dlouho. Doma jsme měli jen doktorský kufřík a plastovou stříkačku od hodné paní sestřičky na gyndě. Spolu s ubrousky a jedním starým obvazem si Rózárka vystačila. Ale plán pod jedličku byl jasný. Věci jsem začla schánět už v září. Neb jsem chtěla mít do porodu hotovo. No nestihla jsem to. Ani mě, ani nikoho jiného to nepřekvapilo :D </div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Nicméně i s novorozencem jsem to dotáhla do konce a nadšení bylo obrovské. To "jééééé doktorský kufříííík" nad napůl rozervaným papírem jsme si snad měli natočit :-) Asi nemusím dodávat že celý zbytek roku jsme byli všichni a všechno oblepeni náplastmi, byla nám nespočetněkrát odebrána krev, změřen tlak a posvíceno do chřtánu. Honzík kufřík překřtil na mučící nástroj. No byla to sranda. Než si lékařskými nůžkami na obvazy rozstřihla svoje nejlepší a nejoblíbenější šaty. Jen tak. Prostě to chtěla zkusit. Já ji prostě miluju :D</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Hned zkraje musím přiznat, že rozhodně nejde o můj nápad. Inspirovala jsem se na <a href="http://www.audina.cz/2016/11/lekarsky-kufrik-pro-deti/"><span style="color: lime;">blogu audina</span></a>. Je tam vše perfektně sepsané. Autorka již inspirovala mraky lidí a seznam toho, co do kufříku dát neustále aktualizuje. Já z něj jen vytáhla, co jsem potřebovala. A prostě tam je to, co jsem v daný čas sehnala asi ve dvojích zdravotnických potřebách.</div>
<div style="text-align: justify;">
Dopíšu zde jen pár poznámek a tipů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-DmaU-XjsKRM/XG3f3NQgyxI/AAAAAAAAS50/uSvW0CN30IorZ190J69wK-JR0mKyj6S7ACLcBGAs/s1600/IMG_9172a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1352" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-DmaU-XjsKRM/XG3f3NQgyxI/AAAAAAAAS50/uSvW0CN30IorZ190J69wK-JR0mKyj6S7ACLcBGAs/s320/IMG_9172a.jpg" width="270" /></a>Zkraje. Ta kapsa na papíry, recepty, rentgeny apod. vypadá velmi dobře. Ale nefunguje! Já jsem se k článku <a href="http://www.audina.cz/2018/10/lekarsky-kufrik-po-dvou-letech/"><span style="color: lime;">kufřík po dvou letech</span></a> dostala bohužel až dnes když píši článek. I já chtěla mít kapsu. Vylepšila jsem si ji o suchý zip, aby byla otevírací. Zkoušela jsem lepit tavnou pistolí, i stavebním lepidlem, které drží třeba na dlaždičkách. Ani jedno nevydrželo. Teda lépe řečeno lepidlo vydrželo, ale nevydržel ten papír, kterým je vylepen kufřík a s tím už asi nic neuděláte... Takže přemýšlím, že karton prostě vlepím dovnitř napevno. </div>
<div style="text-align: justify;">
Karton jakožto organizér jsem nepolepila tapetou, ale samolepicím bílým papírem z papírnictví. A pak jsem na něj pouze nakreslila obrysy věcí které se do něj budou zasouvat. Přišlo mi to jako takový miniúkol při hře (trošku těžší a mému oku víc lahodící než přesná kopie).</div>
<div style="text-align: justify;">
Než půjdete vykoupit zdravotnické potřeby, zkuste pohledat prošlé autolékárničky. Kdybych to bývala byla udělala, ušetřila bych nějaké ty kačky... Já je rozbalila až po prvním nájezdu zdravotnických potřeb... Jsou v nich rukavice, rouška, náplasti, obinadla, nůžky...</div>
<div style="text-align: justify;">
Stetoskop jsem koupila opravdový ve zdravotnických potřebách. Stál něco málo přes dvě stovky. A je prostě super, že funguje.</div>
<div style="text-align: justify;">
Také jsem pořídila tlakoměr. Analogový. Z aukra. Páč ten ve zdravotnických neměli. Měli jen digitální a ty byly poměrně drahé. Součástí toho tlakoměru byl napevno přidělaný stetoskop. Ten ale měl blbé olivky do uší a celý byl trochu pochybný, proto jsem jej oddělala a pořídila ten jiný v obchodě. Mimochodem, doufám, že to říkám správně, páč asi nevím jaký je rozdíl mezi stetoskopem a fonendoskopem... </div>
<div style="text-align: justify;">
Jinak byla nutnost mít vše pro odběr krve, páč na ty jsem teď chodila dost často a Rózu to ohromně baví, používá dané fráze jako "zacvičte si prosím", "povolte" a "mačkejte si". Dokonce nám rozdává obrázky za statečnost. No prostě kdo nemá odebranou krev, jako by nebyl. Takže nutnost je škrtidlo, plastová stříkačka, sterilní čtvereček a náplast s nůžkami!</div>
<div style="text-align: justify;">
Jak udělat plášť ze staré košile <a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2019/01/doktorsky-plast-dalsi-nezbytnosti-k.html"><span style="color: lime;">jsem psala tu</span></a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
No a pak tu mám hromadu postahovaných materiálů, jako rentgeny, optotypy apod., ale ty nakonec budu dávkovat postupně, páč už tak toho bylo v kufříku tolik, že holka nevěděla co dřív ♥<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pozn.: Kdo by chtěl koupit už podobný vybavený kufřík, <a href="http://www.detskykufrik.cz/vybavene-doktorske-kufriky/"><span style="color: lime;">našla jsem tu</span></a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A ještě pár fotek z procesu. A ano opravdu měl Ježíšek občas dílnu i v ložnici na posteli, páč už mu dost teklo do bot... :-)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-GiZOVyLX2QI/XG3gGyysjGI/AAAAAAAAS58/8hTZ5YtI0LE-dFXyLY_eybOF4JrzBI1iACLcBGAs/s1600/IMG_9099a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="1600" height="272" src="https://4.bp.blogspot.com/-GiZOVyLX2QI/XG3gGyysjGI/AAAAAAAAS58/8hTZ5YtI0LE-dFXyLY_eybOF4JrzBI1iACLcBGAs/s320/IMG_9099a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Obrysy předmětů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-r7ZoTpRcG7Y/XG3gUfLj8aI/AAAAAAAAS6E/lIyC-D7qA8oFwviwFdZNvPJKzVswiV_FACLcBGAs/s1600/IMG_9102a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1376" data-original-width="1600" height="275" src="https://4.bp.blogspot.com/-r7ZoTpRcG7Y/XG3gUfLj8aI/AAAAAAAAS6E/lIyC-D7qA8oFwviwFdZNvPJKzVswiV_FACLcBGAs/s320/IMG_9102a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Díry pro gumičku jsem dělala řezákem. Vždy jsem vypreparovala asi 1mm širokou nudličku.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-VsY25oArLOI/XG3gZ4gu4tI/AAAAAAAAS6M/57oKGWflL9kvffBr6d4rZ7hmN5rN0Fx-ACLcBGAs/s1600/IMG_9104a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1317" data-original-width="1600" height="263" src="https://3.bp.blogspot.com/-VsY25oArLOI/XG3gZ4gu4tI/AAAAAAAAS6M/57oKGWflL9kvffBr6d4rZ7hmN5rN0Fx-ACLcBGAs/s320/IMG_9104a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Gumu ustřihněte až po provlečení, nezapomenout poměřit předměty, aby bylo očko z gumy tak akorát. Gumu jsem na zadní straně vždy ještě mezi předměty trochu přilípla.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-jYL1dAUYVac/XG3gtbsPWhI/AAAAAAAAS6Y/tuoQPEMOsQ0NwkdWVsc2eMk9Vo2UTUB3gCLcBGAs/s1600/IMG_9106a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1418" data-original-width="1600" height="283" src="https://2.bp.blogspot.com/-jYL1dAUYVac/XG3gtbsPWhI/AAAAAAAAS6Y/tuoQPEMOsQ0NwkdWVsc2eMk9Vo2UTUB3gCLcBGAs/s320/IMG_9106a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Při oblepování jsem ustřihla obrys kartonu s asi 2cm nadměrkem. Po nalepení jsem okraj v obloucích nastřihala kolmo ke kartonu. Asi v cca 0,5cm proužcích, které jsem následně zahla na zadní stranu. Stejně tak i dlouhé okraje které zbyly. Kdo by se přeci jen chtěl o kapsu pokoušet a chtěl mít i zadní stranu hezkou ustřihne si z lepicího papíru obrys kartonu ještě jednou, tentokrát jej však zmenší o pár milimetrů a nalepí přes zahnuté záložky. Případně až po navlečení gumy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A to je asi vše co jsem k tomu chtěla říct. Jdu asi po stotisícípadesátépáté namotávat obvazy :D</div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-9118562564467788222019-02-19T15:28:00.000-08:002019-02-19T15:28:22.741-08:00Geniální přítelkyně<br />
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-os8EcLdlhwc/XGS1hFQu9zI/AAAAAAAASu4/mVmlB2HHS70JaWsNIXUd0xla8S3AdKVqgCLcBGAs/s1600/IMG_9611a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1565" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-os8EcLdlhwc/XGS1hFQu9zI/AAAAAAAASu4/mVmlB2HHS70JaWsNIXUd0xla8S3AdKVqgCLcBGAs/s320/IMG_9611a.jpg" width="312" /></a></div>
Tetralogie o které básnil někdo na instagramu. A tak jsem si zarezervovala první díl v knihovně. Už samotná autorka byla dlouho záhadou. Pod pseudonymem <a href="https://www.databazeknih.cz/autori/elena-ferrante-32773"><span style="color: lime;">Elena Ferrante</span></a>, píše italská spisovatelka a překladatelka Anita Rajaová, nebo možná její manžel. Identitu odhalil až po letech od vydání jeden novinář. Bylo to pro mě čtení náročné na čas. Jednak je kniha tak populární, že jsem na každý díl z knihovny čekala několik měsíců, takže přečtení všech knih mi trvalo skoro rok! A jednak je v knihách tolik postav, že jsem se po přestávce mezi díly občas ztrácela. Na druhou stranu je velkou nápovědou soupis nejhlavnějších rodin a jejich členů na začátku každé knihy. I vzhledem ke všem reáliím a informacím nešlo jen o lehkou oddychovku. Opravdu se dovíte mnoho o Neapoli v průběhu několika desetiletí a o celkové historii Itálie.</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Hlavními postavami je vypravěčka Elena a její kamarádka Lili. Obě jsou nesmírně chytré. Ale jinak jsou to protiklady. Jedna zůstává v Neapoli na celý život, druhá míří do světa. Musím říct, že obě dvě mi byly něčím nesympatické, že bych se s některou z nich ztotožnila nehrozilo. Vlastně mi dost často lezly na nervy. Ale nemohla jsem přestat číst. Překvapením pro mě bylo, že každý díl byl ještě o chlup lepší než ten předchozí. A ten poslední jsem nechtěla dát z ruky. Nejraději bych jej zhltla najednou, což momentálně moc nejde :D Takže kdo se cítíte na četbu čtyř bichlí, směle do toho. Já je jednoznačně doporučuji. Vlastně vedle Mornštajnové můj největší objev loňského roku...<br />
Pozn.: 4 díly. Geniální přítelkyně. Příběh nového jména. Příběh těch, co odcházejí a těch, kteří zůstanou. Příběh ztracené holčičky.</div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-25426286399552279032019-02-14T06:49:00.000-08:002019-02-14T06:49:25.824-08:00Podložka na puzzle<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-cdrXoSgQJ1I/XGSmp8sDrGI/AAAAAAAASt8/m8zXw8aO7cU9L2M6_G27VM4spcQl7QBDwCLcBGAs/s1600/IMG_9567a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1295" data-original-width="1600" height="259" src="https://3.bp.blogspot.com/-cdrXoSgQJ1I/XGSmp8sDrGI/AAAAAAAASt8/m8zXw8aO7cU9L2M6_G27VM4spcQl7QBDwCLcBGAs/s320/IMG_9567a.jpg" width="320" /></a></div>
Ulehčení. Taková blbinka. Rózku puzzle baví. Ale jen když jí jdou. Je fajn, pokud má nápovědu. A to nejen v podobě zmenšeného výsledného obrázku jako předlohu. Dost pomáhá, pokud mají puzzle přímo obrázek na podložce (máme u dřevěných puzzlíků), nebo mají na podložce vylisované tvary dílků (puzzle typu Ravensburger). No a já na půdě u rodičů vyhrabala svoje staré puzzle se Sněhurkou. Sněhurka je u nás už dva měsíce naprosto top. Jenže mají 24 dílků. A my skončili u 12. Tak jsem vymyslela, že tu podložku prostě udělám. A tady teď sepíšu tipy a hlavně chyby, kterých se vyvarovat, pokud se vám tento nápad líbí :-)</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Prvně jsem skládala a fotila na foťák. Hloupost, pak v počítači upravovat velikost, tak aby to opravdu sedělo, je na mě moc složitý. Takže skládat na kopírku vzhůru nohama. Asi dost vopruz, ale lepší varianta mě nenapadla. Takže to je jedna z možných cest. Ale pozor. Takovou kopii jsem zalaminovala. Toť problém číslo jedna. Páč na zalaminované podložce puzzle kloužou. Druhý problém byl, že na podložce ve stejném zbarvení jako jsou pzzlíky, nebyly dílky vidět. Prostě nebylo pořádně vidět, který už tam je a který ne. Tak jsem musela vzít podložky do copycentra a poprosit je o zesvětlené kopie. Hráli si s tím až se zesvětlení jakš takš povedlo. Ale první pokusy bylo o dost málo. Asi jsem se měla vyjádřit dost jasně hned na začátku. Že to chci prostě "vyblitý". Já mám kopie na hladké čtvrtce. Ideálnější by byla čtvrtka hrubá, aby dílky ještě méně klouzaly. No a pak pokud máte obrázků více je fajn mít na obrázku a na zadní straně dílků napsané číslo/tvar/či jiné označení, aby se lépe přiřazovalo. Nakonec jsem vše dala do krabice s podobným formátem, aby se mohlo skládat rovnou do ní. Toť vše. A teď už se s tím musí poprat Rózka sama ♥<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-J4c0FyjWdlQ/XGSmvICrxuI/AAAAAAAASuA/jDNgGZI2OBwNgQonH0JCghx_hrL3Tt52gCLcBGAs/s1600/IMG_9568a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1356" data-original-width="1600" height="271" src="https://3.bp.blogspot.com/-J4c0FyjWdlQ/XGSmvICrxuI/AAAAAAAASuA/jDNgGZI2OBwNgQonH0JCghx_hrL3Tt52gCLcBGAs/s320/IMG_9568a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Pozn.: Mimochodem věděli jste, že Disneyho Sněhurka - animovaný film je už z roku 1937? Já ji viděla prvně až s Rózkou a ačkoliv jsem si myslela, že tohle nás mine, páč nejsem úplně Disney fanda, ta pohádka se mi líbí a to už u nás jela mockrát :)</div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-6561333995392653672019-02-11T05:52:00.000-08:002019-02-11T05:52:42.216-08:00Knihovnička: Další nálož<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-4MaOQXetefs/XFRRvPU43SI/AAAAAAAASSo/r1nQqizubvEZ6PtgRTlG_iB2dfsV8XTuACLcBGAs/s1600/IMG_8283a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1559" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-4MaOQXetefs/XFRRvPU43SI/AAAAAAAASSo/r1nQqizubvEZ6PtgRTlG_iB2dfsV8XTuACLcBGAs/s320/IMG_8283a.jpg" width="311" /></a></div>
Dětských knížek přečteme tolik, že dělat článek na každou zvlášť je prostě nemožné. A tak přicházím alespoň s dalším shrnutím. Dnes první desítka knih, které stojí za to. Nejprve ty, ze kterých jsme nadšené tolik, že je snad budeme muset pořídit. A pak ty, které jsme si rády pročítaly, ale stačilo nám je mít na měsíc a pak zas šup pro další kousky do knihovny.</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<b><u>NADŠENÍ</u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/ptacek-a-lev-267269"><span style="color: lime;">Ptáček a lev</span></a> <i>(M.Dubug, Labyrint 2015)</i>. Srdcovka. Nádherné ilustrace. Dokonce natolik, že jsem nechala udělat pár kopií, které jsme měli chvíli na stěně v pokojíku. O přátelství lva a poraněného ptáčka. Příběh prostupující všemi ročními dobami. Dojemný, že by i slza ukápla ;)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-m8GjpWUoXuo/XFRR0o_kttI/AAAAAAAASSs/L_R_bhZwOHANunTftko0olPKxOc29ThbACLcBGAs/s1600/IMG_8290a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1562" data-original-width="1600" height="312" src="https://4.bp.blogspot.com/-m8GjpWUoXuo/XFRR0o_kttI/AAAAAAAASSs/L_R_bhZwOHANunTftko0olPKxOc29ThbACLcBGAs/s320/IMG_8290a.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/malenka-375988"><span style="color: lime;">Malenka</span></a> <i>(R.Malý, Paseka 2018)</i> Známý příběh v novém podání. Veršovaně. Citlivě a mile pro prcky. S krásnými ilustracemi od Marie Fischerové-Kvěchové. Kniha kterou jsme také prodlužovali jak mohli, páč se nám vracet vůbec nechtěla.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-H9COpghxZi4/XFRR5v_1EpI/AAAAAAAASS0/aMP4bi4KsaYRiTxY36LPyft6VdGRP2gvgCLcBGAs/s1600/IMG_8414a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1522" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-H9COpghxZi4/XFRR5v_1EpI/AAAAAAAASS0/aMP4bi4KsaYRiTxY36LPyft6VdGRP2gvgCLcBGAs/s320/IMG_8414a.jpg" width="304" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: lime;"><a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/rocni-obdobi-obrazkove-pribehy-noc-obrazkove-pribehy-261277"><span style="color: lime;">Noc</span></a> </span><i>(R.S.Berner, Paseka 2015)</i> Myslela jsem si, že po všech čtyřech ročních dobách, nás už noc nemůže moc překvapit. Jedno noční leporelo už máme, tak jsem tuto knihu chtěla nechat plavat. Ale půjčili jsme si ji. A zjistili, že ji musíme mít taky. Je zábavná. Je tam zas spoustu příběhů. A je tam zloděj. A zloděj je prostě top :-)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-U9k_VcuZBhU/XFRR-BUqv0I/AAAAAAAASS4/rU5Kevo1l0kjz79DzC61XuTfuz1k5B00gCLcBGAs/s1600/IMG_8415a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1575" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-U9k_VcuZBhU/XFRR-BUqv0I/AAAAAAAASS4/rU5Kevo1l0kjz79DzC61XuTfuz1k5B00gCLcBGAs/s320/IMG_8415a.jpg" width="314" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/ferdinande-209723"><span style="color: lime;">Ferdinande!</span></a> <i>(R.Král, Běžíliška 2014)</i> Leporelo. Kniha která se čte trochu zmateně. Není to jen tak obyčejné leporelo. Je takové dost prostorovější. Číst musíte podle šipek. A věřte mi, že když u toho kojíte novorozeně, není to jen tak a občas to tak trochu schytá. Ale knížka je to supr. Je veršovaná. A opravdu vtipná. O netopýrech. A když se pak poskládá, je z ní domeček. Který opravdu drží. A je to udělané tak, že na podlaze je opravdu namalovaná podlaha, na střeše střecha, uvnitř je vnitřek a venku zase domeček zvenku. Prostě boží. Já bych to asi nikdy nevymyslela tak, aby to opravdu fungovalo. Zmáknutí prostoru je pro mě vyšší dívčí. Prostě super text, hezké ilustrace a ještě domeček. Tu musíme mít. Děsně mě baví.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-lI2H_lJvLZo/XFRSH30SbYI/AAAAAAAASS8/z-jAtrtZbukoSktyeMkxJGKGd7IRmnZ3gCLcBGAs/s1600/IMG_9044a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-lI2H_lJvLZo/XFRSH30SbYI/AAAAAAAASS8/z-jAtrtZbukoSktyeMkxJGKGd7IRmnZ3gCLcBGAs/s320/IMG_9044a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-u4eFeLlaLI0/XFRSH-YlAaI/AAAAAAAASTA/wqJCBDbsii0zFi7pQ6Iq6mvQii7uL9vxQCLcBGAs/s1600/IMG_9049a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1590" data-original-width="1600" height="317" src="https://3.bp.blogspot.com/-u4eFeLlaLI0/XFRSH-YlAaI/AAAAAAAASTA/wqJCBDbsii0zFi7pQ6Iq6mvQii7uL9vxQCLcBGAs/s320/IMG_9049a.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u>HEZKÝ/MILÝ/DOBRÝ</u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/tajemstvi-nasi-zahrady-357235"><span style="color: lime;">Tajemství naší zahrady</span></a> <i>(C.Brown, Svojtka & Co 2017)</i> Prosvěcovací knížka. Zas trochu jiné čtení před spaním. Takže dobré zpestření. Protože které dítě si rádo nehraje večer s baterkou. I když nám se nakonec nejvíc osvědčilo nastavovat listy před lampu. O životě okolo jedné jabloně. O zvířátcích, breberkách a malé jablůňce.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-2wdTb0QZ4ME/XFRSQC0X19I/AAAAAAAASTI/aX11D6R_EocoxBWGe1LT6RcGaYfTTo4hQCLcBGAs/s1600/IMG_8285a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1573" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-2wdTb0QZ4ME/XFRSQC0X19I/AAAAAAAASTI/aX11D6R_EocoxBWGe1LT6RcGaYfTTo4hQCLcBGAs/s320/IMG_8285a.jpg" width="314" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-wO06u0VWmj8/XFRSQJTDXkI/AAAAAAAASTM/JYQsFu-D7gcduiZ0WUOkHwvQJdQq8aEwgCLcBGAs/s1600/IMG_8289a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1521" data-original-width="1600" height="304" src="https://3.bp.blogspot.com/-wO06u0VWmj8/XFRSQJTDXkI/AAAAAAAASTM/JYQsFu-D7gcduiZ0WUOkHwvQJdQq8aEwgCLcBGAs/s320/IMG_8289a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-ondVhVOAtc0/XFRSQKu1NrI/AAAAAAAASTQ/Ncucw26kRnQv-xPM9A-VLGsphYlHHh6pwCLcBGAs/s1600/IMG_8288a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1450" data-original-width="1600" height="289" src="https://4.bp.blogspot.com/-ondVhVOAtc0/XFRSQKu1NrI/AAAAAAAASTQ/Ncucw26kRnQv-xPM9A-VLGsphYlHHh6pwCLcBGAs/s320/IMG_8288a.jpg" width="320" /></a></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/tajemstvi-morskeho-pobrezi-357233"><span style="color: lime;">Tajemství mořského pobřeží</span></a> <i>(C.Brown, Svojtka & Co 2017)</i> Předchozí byla fajn, tak jsme šli do další. O přílivovém jezírku a jeho obyvatelích. Přiznám se, že po prvním přečtení jsem si myslela, že už Rózu nebude bavit. Páč prostě ty živočichy neznala. Ale víte co? Na konci je takové shrnutí a ona metala názvy zvířat, jak když jsme to četli už několikrát. I my dospěláci jsme se leccos přiučili!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-_xVyua3NyZc/XFRSaGW_SrI/AAAAAAAASTc/G43Qtw_B_nsssZGQm7JDRayEV-bqY4FPQCLcBGAs/s1600/IMG_9006a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1505" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-_xVyua3NyZc/XFRSaGW_SrI/AAAAAAAASTc/G43Qtw_B_nsssZGQm7JDRayEV-bqY4FPQCLcBGAs/s320/IMG_9006a.jpg" width="301" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-Siu5XpZAWpY/XFRSawJrjZI/AAAAAAAASTg/pGJtvPD-D_4Xxq1tC3Cd9XKZxkcfz-cMwCLcBGAs/s1600/IMG_9007a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-Siu5XpZAWpY/XFRSawJrjZI/AAAAAAAASTg/pGJtvPD-D_4Xxq1tC3Cd9XKZxkcfz-cMwCLcBGAs/s320/IMG_9007a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-5eQ4q-gIUws/XFRSa1y9EgI/AAAAAAAASTk/MEaRaHDzYL8-qQLvn1REXrLpQ5hsDeC8ACLcBGAs/s1600/IMG_9008a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-5eQ4q-gIUws/XFRSa1y9EgI/AAAAAAAASTk/MEaRaHDzYL8-qQLvn1REXrLpQ5hsDeC8ACLcBGAs/s320/IMG_9008a.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/hadej-jak-moc-te-mam-rad-podzim-258688"><span style="color: lime;">Hádej, jak moc tě mám rád! Podzim</span></a> (S. McBratney, Svojtka & Co 2015) N první díl Hádej jak moc tě mám rád nedám dopustit. Ten máme a milujeme. Ty následující jsou také fajn, ale už to není takové. Zatím jsme četli Jaro a Léto. Podzim se mi z těchto tří zdál nejzajímavější. To jak se zajíček schoval do krabice Rózu hodně pobavilo a praktikovala to samé :-)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-Hzl_jbqx8-E/XFRSnpNepZI/AAAAAAAASTw/0VGxfW1ar5cbQkv-IXHex2kIgpxDED39gCLcBGAs/s1600/IMG_9009a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1579" data-original-width="1600" height="315" src="https://2.bp.blogspot.com/-Hzl_jbqx8-E/XFRSnpNepZI/AAAAAAAASTw/0VGxfW1ar5cbQkv-IXHex2kIgpxDED39gCLcBGAs/s320/IMG_9009a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-RPgua-8PS6Y/XFRSoP3QiRI/AAAAAAAAST0/SY50QlQ9wYcZ9zPzLZc-htqumwuMgfzXQCLcBGAs/s1600/IMG_9010a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://2.bp.blogspot.com/-RPgua-8PS6Y/XFRSoP3QiRI/AAAAAAAAST0/SY50QlQ9wYcZ9zPzLZc-htqumwuMgfzXQCLcBGAs/s320/IMG_9010a.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/ja-nejsem-tvoje-maminka-356731"><span style="color: lime;">Já nejsem tvoje maminka</span></a> <i>(M.Dubug, Labyrint 2017) </i>Stejný autor jako Ptáček a lev.<i> </i>To jsme museli zkusit. Ale už to nebylo úplně ono. Jako hezký. Příběh o veverčákovi a o ztraceném mláďátku nezpecifikovatelného druhu. Roztomilý, ale pro mě už to nemělo tu hloubku a poetičnost, jako předchozí kniha.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-ZiSjtE8xpg0/XFRSuqBXRLI/AAAAAAAASUA/9c0ZtTcb5HIKREJqhtREYbahQEye7yVgwCLcBGAs/s1600/IMG_8411a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1545" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-ZiSjtE8xpg0/XFRSuqBXRLI/AAAAAAAASUA/9c0ZtTcb5HIKREJqhtREYbahQEye7yVgwCLcBGAs/s320/IMG_8411a.jpg" width="309" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/kastankuv-domecek-162043"><span style="color: lime;">Kaštánkův domeček</span></a> <i>(H.Jelínková, G.Filcík, Naše kniha, 2012)</i> K podzimu byla knížka jak dělaná. Tip jsem na ni dostala už před lety, takže jsem do ní šla i na rezervačku a čekali jsme na ni asi měsíc. A jako hezký. Z leporela se taky nechá postavit domeček. Ale text mě tolik neuchvátil. A domeček nám moc nedržel. Nevím jestli to bylo tím, že knížka byla už hodně opoužívaná... Ale zas to Rózku inspirovalo k dalším hrám s leporely. Stavění ohrad pro zvířátka a krmení kaštany a jinými dary podzimu... Ovšem pro mě, když jsme pak našli Ferdinande! To je úplně jiný level.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/--vUsKE6ORXc/XFRSzeuQLQI/AAAAAAAASUE/mTXpQssFsBIbNLSMc3afOy88hBqYKhkmgCLcBGAs/s1600/IMG_8417a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1511" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/--vUsKE6ORXc/XFRSzeuQLQI/AAAAAAAASUE/mTXpQssFsBIbNLSMc3afOy88hBqYKhkmgCLcBGAs/s320/IMG_8417a.jpg" width="302" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/minipohadky-mala-morska-vila-358335"><span style="color: lime;">Malá mořská víla</span></a> <i>(D.Taylor, Svojtka & Co 2017)</i> Ze série Minipohádky. První seznámení s klasikou. Vybrala si Rózka. A líbila se jí. Protože hýbací obrázky. Obrázky celkem fajn. Text hodně, hodně jednoduchý.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-siIhsYmAXiQ/XFRS3QJ_09I/AAAAAAAASUI/C2ExDu-qsGgyKBLQyhChmBXqiKrt0fVTwCLcBGAs/s1600/IMG_1053a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1594" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-siIhsYmAXiQ/XFRS3QJ_09I/AAAAAAAASUI/C2ExDu-qsGgyKBLQyhChmBXqiKrt0fVTwCLcBGAs/s320/IMG_1053a.jpg" width="318" /></a></div>
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-22009049738812829562019-02-07T05:40:00.000-08:002019-02-07T05:40:30.521-08:00Milníková podložka<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-7k28XNNPM9g/XFC6krhFDII/AAAAAAAARAU/5y1ui2nNd64-_n3ZZYhHDjY6uEacr2KnwCLcBGAs/s1600/IMG_20190126_145818_096.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1079" data-original-width="1080" height="319" src="https://4.bp.blogspot.com/-7k28XNNPM9g/XFC6krhFDII/AAAAAAAARAU/5y1ui2nNd64-_n3ZZYhHDjY6uEacr2KnwCLcBGAs/s320/IMG_20190126_145818_096.jpg" width="320" /></a></div>
Docela módní věc. Zaznamenávat každý týden/měsíc/rok v podobných podmínkách a pak porovnávat, nebo si z fotek dělat koláž. Nechají se dobře sehnat <a href="http://www.nanaparty.cz/3-milnikove-karticky"><span style="color: lime;">milníkové kartičky</span></a> i <a href="https://www.ababu.cz/p/4508/na-pamatku-a"><span style="color: lime;">milníkové podložky</span></a>. Mohl by to být klidně hezký dárek k narození miminka. Já si ale říkala, že nic spešl nebudu potřebovat. Že to jistí klasická černá tabulka, která by byla položená vedle dítěte a bylo na ní napsáno, co je třeba. No, ale víte jak by to dopadlo? Jako s Rózou... ta žádné takové fotky nemá. Takže když jsem viděla jak mi má druhorozená během pár týdnů roste před očima, hormony se splašily a já den před měsíčními narozeninami rychle patlala.</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Nedávno jsem aktualizovala článek s výbavičkou pro mimino, tak kdo jej náhodou zahlédl ví, jak je to u nás s postýlkou. Nebudu vás napínat, je nám naprosto k ničemu. Teda vlastně slouží jako odkladiště pro deku (kterou nepoužíváme), telefon (na který mi nikdo nevolá), utírací plínu (kterou v noci nikdy nemůžu nahmatat), dudlík (který Maru odmítá) a rozečtenou knihu (na kterou nemám čas). Tak jsem zhodnotila, že to jedno dětské prostěradlo (které bylo stejně vystřiženo z jiného prostěradla po babi), můžu s klidným svědomím počmárat. </div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-Ek2y8AAeeB0/XFC6rH-jaiI/AAAAAAAARAY/v0EBcwDvg9s4cUBh5Db6MUn3sFrywNDNwCLcBGAs/s1600/IMG_20181226_112454_311.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1081" data-original-width="1080" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-Ek2y8AAeeB0/XFC6rH-jaiI/AAAAAAAARAY/v0EBcwDvg9s4cUBh5Db6MUn3sFrywNDNwCLcBGAs/s320/IMG_20181226_112454_311.jpg" width="319" /></a></div>
A páč to byla rychloakce mezi ultrakrátkými spánky Marundy a mezi četnými otázkami PROČ Rozárky, nebyl čas ztrácet čas nějakým hledáním inspirace. Takže toto není návod, to je spíš tak pro zasmání. Prostě jsem jen roztáhla prostěradlo na podlahu. Vypodložit jsem jej neměla skoro čím, tak jsem jen posouvala rozloženou krabici od zmražené pizzy, kterou se teď podezřele často dojídám. A jala se od oka psát číslice. Ještěže jsem si u trojky uvědomila, že první rok dítěte nemá jen devět měsíců, jako těhotenství, ale opravdu dvanáct, jako každý jiný rok. Rozvrženo jsem to totiž měla na čtverec 3 x 3... Asi tolik k tomu jak mi momentálně pracuje mozek, ale už se to snad zase lepší. A celkově jsem velikost číslic tak nějak přepískla. Tak z toho plyne známé ponaučení: Dvakrát měř, jednou řež. Jo a barvu co mi prosákla skrz, jsem z podlahy umývala ještě druhý den :D<br />
Ale nakonec to tak špatně nedopadlo a už se mě dvě kamarádky ptaly, kde jsem ji sehnala. Tak že by další produkt do mého miniobchůdku? ♥</div>
<div style="text-align: justify;">
Nejen to jak nám Marunda roste můžete sledovat na <a href="https://www.instagram.com/o.k.hanicka/"><span style="color: lime;">mém instagramu</span></a>.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-pTdWrmMai14/XFC66NdOvrI/AAAAAAAARAg/uFT7UK4DA5Mdw5n8R2VbSt4C4wH4LGV4gCLcBGAs/s1600/IMG_20181128_120400_156_resized_20190129_093758139.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1397" data-original-width="1600" height="279" src="https://1.bp.blogspot.com/-pTdWrmMai14/XFC66NdOvrI/AAAAAAAARAg/uFT7UK4DA5Mdw5n8R2VbSt4C4wH4LGV4gCLcBGAs/s320/IMG_20181128_120400_156_resized_20190129_093758139.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com10tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-18519668778553272622019-02-05T05:36:00.000-08:002019-02-05T05:36:26.450-08:00Co do poličky, 32. a 33. měsíc<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-_F-HjVJu2Ss/XFGue5UhMMI/AAAAAAAARA8/I38ZgmFkIl0gKsnP5MavBWGKjQskp3MXwCLcBGAs/s1600/IMG_9015a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1529" data-original-width="1600" height="305" src="https://1.bp.blogspot.com/-_F-HjVJu2Ss/XFGue5UhMMI/AAAAAAAARA8/I38ZgmFkIl0gKsnP5MavBWGKjQskp3MXwCLcBGAs/s320/IMG_9015a.jpg" width="320" /></a></div>
Poličkování. Poslední dva měsíce tak trochu scifi. Prostě mladší sourozenec. Teď polička přetéká a vládne zmatek. Já jsem vděčná za to, že si to tam alespoň nějak ta holka nastrká. Většinou. Takže tento článek je o podzimním stavu. Ale po vymýšlení aktivit, pomůcek a zamýšlení se nad tím, co by bylo to nej, co by bavilo... se mi stýská. Už se snad blýská na lepší časy a po přestávce nějaký ten článek nahodím. </div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě jedno info. V jedné diskusi se mě maminky ptaly, proč články označuji podle měsíců. Aktivity v daných poličkách jsou samozřejmě vhodné i pro jinak stará batolata. Není to univerzální, každé dítě se vyvíjí jinak, je to prostě inspirace pro podobně staré děti. Ale tím, že sem přidávám obměnu poličky docela často, musím je nějak odlišit a vy vidíte posloupnost, jak to zrovna navazovalo a postupovalo u nás, v jiné rodině to může být úplně jinak ;)</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-vPfoW9eAaNE/XFGuk4Q8JXI/AAAAAAAARBA/XjuwJMQ21hQP1kL21YhkaWlLWS3zY5C-ACLcBGAs/s1600/IMG_9017a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1463" data-original-width="1600" height="292" src="https://4.bp.blogspot.com/-vPfoW9eAaNE/XFGuk4Q8JXI/AAAAAAAARBA/XjuwJMQ21hQP1kL21YhkaWlLWS3zY5C-ACLcBGAs/s320/IMG_9017a.jpg" width="320" /></a></div>
<b><u>Knížky</u></b>. Těmi zase začnu. V tomto období se u nás četlo opravdu hodně. Byl to totiž poslední měsíc mého těhotenství a první měsíc s Mařenkou. Knížky jsme tahaly na všechny kontroly do porodnice, četly jsme při krátkých procházkách někde venku na lavičce, nebo v kavárně, četly jsme hodně i doma, protože válet se po zemi s kostkama, nebo akční hry, to už nebylo nic pro mě. A četlo se i první měsíc, páč to prostě šlo na gauči při neustálém kojení a chování miminka. Tyto knížky nebyly jediné oblíbené a chystám se na další samostatný článek. Z těchto bych vypíchla hlavně <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/mam-te-rad-sestricko-329512"><span style="color: lime;">Mám Tě rád sestřičko</span></a>. Aneb další do série, po Mám Tě ráda o mamince a synovi. Knížka čekala na Rózku v porodnici, když se přišla na Marundu poprvé podívat. Prostě o tom, kterak Adámek k sestřičce přišel a co všechno s ní podniká. Taková věta cca: "Řekli mi, že budu mít sestřičku. Nepamatuju si, že bych si o ni říkal, ale jsem rád.", ta mě pobavila hned na začátku. <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/podzim-obrazkove-pribehy-204093"><span style="color: lime;">Podzim</span></a> jsme jeli už druhou sezónu a pořád prima. Stále je co objevovat. <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/ferdinande-209723"><span style="color: lime;">Ferdinande!</span></a> Je boží leporelo. Vtipné. A dá se z něj poskládat domeček. To musíme mít. Bylo půjčené z knihovny, ale koupě nás nemine, protože to byla srdcovka a nespočetla bych kolikrát jsme jej četli.<br />
<b><u>Námětové hry</u></b>. Vývoj dcerky jde dopředu a začínají u nás převládat námětové hry, které si sama vymýšlí nad těmi vzdělávacími, které pro ni připravuji já. Dříve se podobné hry omezovaly na vaření v kuchyňce, stavění příbytku z kostek pro nějaké zvířátko a neustálé stěhování věcí. Do teď je schopná obydlet každou tašku, krabici, pytlík. A u všeho si pamatuje, co tam schovala. Ale teď se přidaly další, rozvitější hry na někoho. V daném období frčela hra na svatbu. Ona byla nevěsta a kdokoliv se namanul byl ženich. Jako nevěsta měla mou korunku z rozlučky, ženich měl zpravidla klobouk a kravatu, kterou si tatínek přinesl ze zapíjení Marušky :D Honzíka pak ještě vždy navlíkla do kabátu... Svatba sestávala z průvodu, obřadu, políbení, tance a hostiny, kterou připravila. Druhou neméně oblíbenou hrou bylo na doktora. Doma jsme prozatím měli jen zubařský kufřík, ale vystačila si s ním. Ošetřovala jak zvířátka, tak nás. Nebožáky. A vůbec starání se o plyšáky, proto ta postýlka. Panenky u nás moc nefrčí, Rozárčiny miminka jsou zvířátka.<br />
<b><u>Stavba z kostek dle předlohy</u></b>. <a href="http://kamenurazu.blogspot.com/2018/11/drevene-kostky-stavba-dle-predlohy.html"><span style="color: lime;">Více najdete tu</span></a>.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-eDyMdXHTAz0/XFGvBHF0-OI/AAAAAAAARBM/ArSBuezuJ0YySQ1MVxILGXV6GLVHYiB8wCLcBGAs/s1600/IMG_8377a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1501" data-original-width="1600" height="300" src="https://2.bp.blogspot.com/-eDyMdXHTAz0/XFGvBHF0-OI/AAAAAAAARBM/ArSBuezuJ0YySQ1MVxILGXV6GLVHYiB8wCLcBGAs/s320/IMG_8377a.jpg" width="320" /></a></div>
<b><u>Hry s kaštany</u></b>. No jo byl podzim... Ale hodně z vás je určitě ještě máte doma. Nebo můžete využít jiné přírodniny, nebo pompomy, nebo třeba neuvařené těstoviny, fantazii se meze nekladou. Přiřazovali jsme k číslům na puntíky, nebo je rovnali do tvarů. <a href="https://www.miminu.cz/serial-hry-pro-nejmensi/serial-hry-pro-nejmensi-aneb-udelej-si-sam-iii-kastany-a-jine-dary-podzimu/"><span style="color: lime;">Článek o kaštanech jsem psala pro Miminu tu</span></a>.<br />
<b><u>Špalek s kolíčky</u></b>. <a href="http://kamenurazu.blogspot.com/2018/08/spalek-s-koliky.html"><span style="color: lime;">Geobord s gumičkami po našem</span></a>.<br />
<b><u>Puzzle</u></b>. V těch se Rózka moc nepohla a tuším, že spoustu dětí už skládá více dílků. Ale u nás je prostě takové tempo a nevadí. V druhé poličce zdola jsou s mořskou tematikou 3 až 6 dílků. Ve spodní poličce jsou 2x dřevěné s 9 dílky, ty mají ale na podložce obrázek jako předlohu. Což se mi zdá jako obrovská nápověda. Dřevěné byly obměněné za jiné obrázky než předchozí měsíce.<br />
<b><u>Balanční želva</u></b>. Hra, tuším že z Lidlu. Hází se kostkou a dle barvy si hráči vyberou váleček a přikládají jej nahoru na želvu. Zkoušeli jsme, ale nikdy hra netrvala moc dlouho, protože Rózku bavilo naschvál želvu převrhovat a mě zas moc ne, tak se v zájmu zachování dobrých vztahů uklízelo :D<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-YVJjM-FraaU/XFGvLrPd0DI/AAAAAAAARBQ/Ginsa9fBUIQygH5lB32NaIfUwXSWYLj2wCLcBGAs/s1600/IMG_9020a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1500" data-original-width="1600" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-YVJjM-FraaU/XFGvLrPd0DI/AAAAAAAARBQ/Ginsa9fBUIQygH5lB32NaIfUwXSWYLj2wCLcBGAs/s320/IMG_9020a.jpg" width="320" /></a></div>
<b><u>Vyprávěcí kartičky</u></b>. Tyto jsou z pražské knihovny. Postupně jsme během návštěv nasbírali několik aršíků. Jsou pohádkové. Na některých byly postavy. Na některých předměty. Na dalších místa. Zamíchat, tahat, vyprávět. U nás je v tom mistr tatínek. Ten dokáže z fleku vymýšlet fajn příběhy a ještě Rózku zapojit. Občas už se snaží vymýšlet i Róza. Fantazie má na to ostatně dost. Mimochodem knihovna má i další "programy pro podporu čtenářství". Róza třeba ještě sbírá nálepky zvířátek s knížkou do sešitku. Nevím jestli je něco podobného ve všech městech, ale stojí za to se zeptat ;)<br />
<b><u>Magformers</u></b>. Vypůjčené magnetické kostky od <a href="https://www.instagram.com/onehappy_mum/"><span style="color: lime;">One happy mum</span></a>. Dík ♥ Asi by mě nenapadlo, že Rózu bude tak bavit stavět auta.<br />
<b><u>Figurky zvířat</u></b>. Nesmrtelná zábava. Od podzimu do teď hodně frčí ohrádky z leporel. A krmení přírodninama.<br />
<br />
<b><u>A co dál?</u></b><br />
<br />
<ul>
<li>Parťák při různých lékařských prohlídkách v těhotenství. Rózu jsem všude brala s sebou. Jednak jsem moc jinou možnost neměla. Jednak jsem to brala jako fajn přípravu na sourozence. A také během toho těhotenství ztratila obrovský strach z doktorů. Prostě viděla, že mamince pořád něco dělají a ona se z toho nehroutí. Vzhledem k mým dalším nemocem, to byla naše skoro každotýdenní zábava. Asi odtud pramení ty hry na doktora. </li>
<li>Pomoc s péčí o sourozence. Na miminko se Rózka těšila. A první dny nechtěla ségru nikomu nechat. Pořád chtěla asistovat. A my jí nebránili, i když to bylo občas na hraně. Udělali jsme jí přístup k přebalováku. Podávala věci. Přidržovala, hladila...</li>
</ul>
Na další velké akce moc času a energie nebylo. Tu jsou alespoň dva typy na tvoření:<br />
<ul>
<li><a href="http://kamenurazu.blogspot.com/2018/11/kolik-je-hodin.html"><span style="color: lime;">Hodinky z ruličky od toaleťáku</span></a>.</li>
<li><a href="http://kamenurazu.blogspot.com/2018/10/podzimni-tvoreni.html"><span style="color: lime;">Podzimní strom</span></a>, malování štětkou na nádobí. Umím si představit, že strom bude třeba na modrém papíře a štětka se bude namáčet do bílé a strom tak bude zimní/zasněžený.</li>
</ul>
</div>
</div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-78037580477953629492019-01-30T05:35:00.000-08:002019-01-30T05:35:16.281-08:00Polštáře pro prarodiče<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-GocF0pS4BwY/XDnx64m5YXI/AAAAAAAAQ6k/5v_AxWvpTBwRw2e1U5LjC9oXUBxgPQ0wwCLcBGAs/s1600/IMG_9118a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1384" data-original-width="1600" height="276" src="https://4.bp.blogspot.com/-GocF0pS4BwY/XDnx64m5YXI/AAAAAAAAQ6k/5v_AxWvpTBwRw2e1U5LjC9oXUBxgPQ0wwCLcBGAs/s320/IMG_9118a.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Dárek k Vánocům. Všechna pojmenování v srdci. Snažila jsem se rozpomenout na všelijaká pojmenování, která Rozárka pro jednotlivé prarodiče má a pak je hodila na polštář. No a do tvaru srdce, páč je má ráda ♥ Použila jsem zas fixu na textil. Jen tato se nějak trochu vyprala. Co se dá dělat.</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Ale nápad se hodí i pro jiné členy rodiny. Nebo pro kámoše. A tvarům se také meze nekladou ;)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-2tnx0EDVGno/XDnyFAsgsEI/AAAAAAAAQ6o/MXtiAX8oHcQiRj6x2UNZw2AIYCuC8U0-QCLcBGAs/s1600/IMG_9116a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1333" data-original-width="1600" height="266" src="https://2.bp.blogspot.com/-2tnx0EDVGno/XDnyFAsgsEI/AAAAAAAAQ6o/MXtiAX8oHcQiRj6x2UNZw2AIYCuC8U0-QCLcBGAs/s320/IMG_9116a.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-2012076947503690902019-01-28T06:13:00.001-08:002019-01-28T06:13:16.816-08:00Takový normální den<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-v4aRyinels8/XAVieItX84I/AAAAAAAAQrg/8iUj46GElVMCDxaeMcGbfmVFJKaCtKr6wCLcBGAs/s1600/IMG_8872a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1550" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-v4aRyinels8/XAVieItX84I/AAAAAAAAQrg/8iUj46GElVMCDxaeMcGbfmVFJKaCtKr6wCLcBGAs/s320/IMG_8872a.jpg" width="310" /></a></div>
Po nocích s láskou vzpomínám jaké to bylo mít vůbec nějaký režim :D Článek, který jsem psala už na podzim. Ale vyštrachala ho až teď. Třeba si nějaká maminka ráda počte, jak to chodí jinde, já na takové články nakukuju ráda...<br />
Tušila jsem, že brzy u nás bude vše vzhůru nohama, říkala jsem si, že by bylo fajn zaznamenat si takový normální pohodový den s tím naším tehdejším jedináčkem. Teda tak, jak vypadal všední den, když jsme byly zrovna doma. My dvě. Náš holčičí tým :-) Zhruba od dvou a něco let. Takže už to není aktuální. A já se k tomu mohu vracet, že se to třeba jednou zas dostane do nějakých normálních kolejí :D A fotky toho našeho torpéda, představa byla jiná, ale znáte to :-) Takže jak to bylo?<br />
<a name='more'></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Ráno vstáváme nejčastěji okolo sedmé, plus mínus půlhodina. Ještě se pomazlíme a potulíme v posteli a jdem na ranní hygienu. Čištění zubů už není naštěstí taková katastrofa, ale oblíbená činnost také ne. Nejdřív si tam něco šmrdlí sama, spíš tak jako oždibuje pastu a pak čistím já zoubky s říkačkou "Čistím zoubky, řízy, řízy..." Nočník. Příprava snídaně. Nejčastěji si Róza vybere řecký jogurt s medem a piškotkama. Taková naše stálice. Připraví si misku a lžičku a pak dohlíží na správné poměry. Snídáme dlouze a rozvážně, na pohodu. Povolila jsem ve svých předsevzetích a občas si u snídaně pustíme Déčko. Róza se u něj v klidu nají a já v klidu nachystám svačinu, batoh a sebe na dopolední program. Asi nejoblíbenějším pořadem je Hádej jak moc tě mám rád. Pak už doladíme madam a můžeme vyrážet. (Na podzim jsem musela telku zatrhnout, protože byly čím dál horší scény při vypínání, tak už jsme si jen občas pouštěli písničky od Svěráka a Uhlíře.)</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-lJqmNqSLalQ/XAVimPLwK0I/AAAAAAAAQrk/OztbqZe2QQI3JEDC9hRwyFAoMFFV-S5EwCLcBGAs/s1600/IMG_8827a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1586" data-original-width="1600" height="317" src="https://2.bp.blogspot.com/-lJqmNqSLalQ/XAVimPLwK0I/AAAAAAAAQrk/OztbqZe2QQI3JEDC9hRwyFAoMFFV-S5EwCLcBGAs/s320/IMG_8827a.jpg" width="320" /></a></div>
Každé dopoledne trávíme venku. Někdy musíme oběhat takové ty nudné pochůzky jako jsou nákupy, pošta, trhy, doktoři, úřady... Ale vždy se snažím u toho vymyslet alespoň něco pro zpříjemnění. Třeba si koupit dobrotu. Nasvačit se v parku a přečíst si tam knížku. Zaběhnout alespoň na chvilku na hřiště. Nebo alespoň nechat to dítko po cestě sbírat nějaké ty poklady, či chodit po obrubníku. Naštěstí bývá alespoň o malinko víc těch dní, kdy můžeme podniknout něco zábavnějšího. Procházka, hřiště, knihovna, takové ty naše minivýlety. Umíme si to udělat hezký, vždycky si někde vychutnáme sváču, pití, nikam nepospícháme (no teda většinou, alespoň na začátku), a prostě jsme a povídáme si. Ty rozumy co z ní teď padaj, to je sranda. A pak šup domů. To už většinou trochu na knop máme. Protože Róza jede pořád ve stejným tempíčku, i když už bych třeba byla ráda doma na obědě. Když se vracíme domů, má většinou nejvíc práce s již zmiňovanýma obrubníkama, sběrem všech kytiček, kamínků a skákání po kanálech :D</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-Jb1OqbNz2eM/XAVitgFYmmI/AAAAAAAAQro/iekuvVwi15cIiFUKwVn9uRSTh0nv2W1PwCLcBGAs/s1600/IMG_8844a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1595" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-Jb1OqbNz2eM/XAVitgFYmmI/AAAAAAAAQro/iekuvVwi15cIiFUKwVn9uRSTh0nv2W1PwCLcBGAs/s320/IMG_8844a.jpg" width="319" /></a></div>
Oběd máme často z víkendu, nebo předchozího večera, takže jen šup ohřát a hotovo. A když ne, sázím na rychlovky. U oběda už máme občas neshody. Ale většinou se to vyřeší vyprávěním Šípkové Růženky, zpíváním nebo něčím podobným a Róza je ochotná sníst alespoň část své miniporce. Má teď totiž docela dar mě točit do vrtule. Člověk jí dá na výběr ze dvou pokrmů, nebo třeba básní o nějakém jídle, tak ho připravím a ona ho vzápětí nechce. To mi věřte, že se pak hodně těším na to odpolední spaní. Vzácně, když se odněkud vrátíme dřív, si stihnem ještě spolu pohrát nebo počíst. Častěji to ale funguje tak, že si Rózka chvíli hraje sama, než já připravím jídlo.</div>
<div style="text-align: justify;">
Uspávání po obědě bývá rychlovka. Většinou je tak unavená, že usíná do deseti minut. A já s ní. Ze začátku jsem z toho měla trochu výčitky, ale na druhou stranu, to dítko v břiše potřebuje odpočinek taky, no ne? Zpravidla tak jednou za týden, dva to ale bývá kovbojka. Třeba když je přetažená po jeslích, nebo když jsme někde hloupě objednaní k doktorům a nevrátíme se v náš obvyklý čas. To mi pak skáče po posteli a vzteká se, že spát nebude. A jako zákon schválnosti to bývá ve dnech, kdy já opravdu ten odpočinek vyhlížím jak dovolenou. Róza spává dvě hodinky, někdy i víc. Já si dám hodinu a pak mám čas na to svoje. Zapnu počítač, tvořím, čtu si, láduju pračku, připravuju něco na odpoledne... Dávám si bacha, abych tu mou Šípkovou Rozamundu neprobudila. Páč na tom, jestli se Poupátko vyspí odpoledne dorůžova, dost závisí nadcházející hodiny :)</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-vg8Q2sM8mrs/XAVi0JhvJ2I/AAAAAAAAQrs/7lc_ppCczroKAJ_30H0dQXmr4OvmMGE3gCLcBGAs/s1600/IMG_8835a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1348" data-original-width="1600" height="269" src="https://1.bp.blogspot.com/-vg8Q2sM8mrs/XAVi0JhvJ2I/AAAAAAAAQrs/7lc_ppCczroKAJ_30H0dQXmr4OvmMGE3gCLcBGAs/s320/IMG_8835a.jpg" width="320" /></a></div>
Po probuzení má ta holka dlouhatánský rozjezd, kdy se chce ještě tulit a z vyhřátého pelechu se jí nechce. A to ani, když byla zpocená jak myš, protože jsme v bytě měli třicítky. Většinou pak následuje dlouhé přemlouvání ke svačině (často marné), k oblékání, nočníku a dalším aktivitám. Někdy to všechno trvá tak dlouho, že si ani nestihnem hrát nebo číst, než přijde tatínek z práce. </div>
<div style="text-align: justify;">
Na taťuldu se Rózka většinou dost těší, ale jakmile je ve dveřích, je problém. Obzvláště když jsme zabrané do nějaké činnosti. Tatínek tak má alespoň chvíli na oddych. Já jdu poklízet, něco dělat, prostě vypadat zaneprázdněně. Rózka se srovnává se situací. Nakonec se vždy hodí do klidu a těší se, co s tátou podniknou. Mám totiž to štěstí, že je Honzík aktivní. Většinou to tak třikrát do týdne vyjde a bere holku ven. A teď jak bylo dlouho světlo byli klidně na dvě někdy i tři hoďky mimo dům. V tom čase já mohla vyvíjet svou činnost. Psát blog, pofackovat to tu, připravit se na jesličkový program, vymýšlet novoty a připravit véču. </div>
<div style="text-align: justify;">
Když je smečka zpátky kompletní, proběhne vyprávění, co se dělo, koupačka a jídlo. Večeře bývá také sáhodlouhá.</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-L5vPrKsE-bE/XAVi9mgGUrI/AAAAAAAAQr4/GoNWCYPhJpgvejvGAbXPBU7QmxaghcyeQCLcBGAs/s1600/IMG_8843a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1581" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-L5vPrKsE-bE/XAVi9mgGUrI/AAAAAAAAQr4/GoNWCYPhJpgvejvGAbXPBU7QmxaghcyeQCLcBGAs/s320/IMG_8843a.jpg" width="316" /></a></div>
No a pak hurá na kutě. Je totiž už dost čas... Odpoledne je to kvítko k neunavení, navíc dokud je světlo, nemá ani cenu jít uspávat, takže do postele zaháním v devět, v prázdninovém režimu i později. Večerní uspávání je delší, ale neměnila bych. Róza se napije a pak si popovídáme co se nám na dni nejvíc líbilo, co jsme prožily. Rózka smotá několik dní dohromady. Řeknem si, jak se máme rády, opusinkujem se, vyslechnu si, jak se jí spát opravdu nechce, no a pak je do čtvrt max půlhoďky v říši snů. A já někdy též :D častěji se ale silou vůle vymotám okolo desáté z peřin a jdu obšťastnit svou přítomností svého drahého manžela. Většinou něco dělám, občas prostě společně hybernujem. Ale taky jsme třeba bok po boku stříhali kartičky u seriálu, když mi teklo do bot a nestíhala jsem přípravu do jeslí :-) Honzík odchází na lože a mě začíná ten nejproduktivnější čas. Doba, kdy je tma, všude je ticho, všechno spí a já mám na pozadí tak maximálně zvuk myčky. To jsem nejvíc akční. Vymýšlím, hledám inspiraci, organizuju, píšu, zpracovávám fotky... Často se ani nenaděju a je dávno půlnoc pryč. </div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-etSWJukK_uw/XAVjCwTVONI/AAAAAAAAQr8/0ZaAELyGfWsmPpXTRx7WfLgSxqr4MJmcQCLcBGAs/s1600/IMG_8868a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1475" data-original-width="1600" height="294" src="https://1.bp.blogspot.com/-etSWJukK_uw/XAVjCwTVONI/AAAAAAAAQr8/0ZaAELyGfWsmPpXTRx7WfLgSxqr4MJmcQCLcBGAs/s320/IMG_8868a.jpg" width="320" /></a></div>
Takže hurá do postele, zaplout mezi ty mí dva sladce oddychující (někdy dost chrápající, nebo funící) miláčky. A spát. Kdyby nebylo těhotenských obtíží, klidně až do rána. Páč to moje zlato, si na jaře uvědomilo závažnost situace čerstvě březí matky a začla spát celou noc. Ne že by nebyly dny, kdy mi připomene, jaké to je párkrát v noci přetrhnout spánek, asi abych nevyšla ze zvyku, ale většinou stačí jen ujistit, že tam jsem, pohladit a spí se dál. Ťuk, ťuk. Musím si to těch pár posledních dní užít!</div>
<div style="text-align: justify;">
Takže takhle se máme. A že se máme, že se máme. Všichni tří (čtyři) ♥<br />
<br />
No holky, asi tušíte, že momentálně je tu vše úplně totálně jinak! Ale snad jednou bude mít tříčlený holčičí gang zase pohodu :-)</div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-22226583736870572502019-01-24T04:45:00.001-08:002019-01-24T04:45:21.533-08:00Doktorský plášť a další nezbytnosti k outfitu lékaře<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-cpd1FKYOt-g/XDoCrnRtqwI/AAAAAAAAQ7U/fNEKG1bMUHABHbkNh9Pey8qa83uNuTD8wCLcBGAs/s1600/IMG_20181216_103038_resized_20190112_031349678a%2Bkopie.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1519" data-original-width="1600" height="303" src="https://1.bp.blogspot.com/-cpd1FKYOt-g/XDoCrnRtqwI/AAAAAAAAQ7U/fNEKG1bMUHABHbkNh9Pey8qa83uNuTD8wCLcBGAs/s320/IMG_20181216_103038_resized_20190112_031349678a%2Bkopie.jpg" width="320" /></a></div>
Plášť pro naši malou doktorku. Ze staré tátovy košile. Inspirace nalezená pomocí pinterestu na <a href="https://www.thebearandthefox.com/2015/04/diy-dressing-up-doctors-coat/"><span style="color: lime;">těchto stránkách</span></a>. A fakt to funguje. Prostě se odstřihne límeček, zapraví se ideálně šikmým proužkem. No já to udělala stužkou, páč prostě šikmý proužek nebyl a čas jej tvořit nebo koupit taky ne. Rukávy a boky sestřihnout do netopýřích rukávů. Ze zbytků vystřihnout kapsy. Našít kapsy. Sešít a začistit boky. Zahnout a prošít dolní okraj. Jenže asi máme menší dítě, než v inspiraci. Nebo většího tatínka...<br />
<a name='more'></a>Aby to z ní nepadalo, zkoušela jsem další úpravy. Původně jsem jen vzadu našila stužku, která spojovala ramena. Jenže našemu tintítku to nestačilo. Musela jsem dodatečně vzadu vytvořit protisklad. Ten se snadno vypáře až nebude potřeba. Hotovo dvacet. Radost veliká.</div>
<div style="text-align: justify;">
Aby pacienti věděli kdo s nimi jedná má slečna doktorka jmenovku na kapsičce. A vyhrabala jsem i šňůrku na kartičku k identifikaci. Čepku, roušku , rukavice i navleky na boty máme ze zdravotnických potřeb.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-TLhQ7nztnCY/XDn9NJShehI/AAAAAAAAQ7I/nhpFkW9-SRATX0oinqg2eHGan9maX9L8gCEwYBhgL/s1600/IMG_20181202_103906_resized_20190112_031350448a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1404" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-TLhQ7nztnCY/XDn9NJShehI/AAAAAAAAQ7I/nhpFkW9-SRATX0oinqg2eHGan9maX9L8gCEwYBhgL/s320/IMG_20181202_103906_resized_20190112_031350448a.jpg" width="280" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-Bs4JAk8wFCY/XDn9WiEH5mI/AAAAAAAAQ7Q/o5B-Hpc-g6gTU6nfMTPV1AyjnbcZ-4ONgCEwYBhgL/s1600/IMG_20190112_130800_resized_20190112_031351693a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1493" data-original-width="1600" height="298" src="https://4.bp.blogspot.com/-Bs4JAk8wFCY/XDn9WiEH5mI/AAAAAAAAQ7Q/o5B-Hpc-g6gTU6nfMTPV1AyjnbcZ-4ONgCEwYBhgL/s320/IMG_20190112_130800_resized_20190112_031351693a.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-rCCCVKMxj4U/XDoDaq3OLII/AAAAAAAAQ7k/PygolniL9OozPNwv-5UuUGQsKhgunhBoQCLcBGAs/s1600/IMG_9167a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1352" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-rCCCVKMxj4U/XDoDaq3OLII/AAAAAAAAQ7k/PygolniL9OozPNwv-5UuUGQsKhgunhBoQCLcBGAs/s320/IMG_9167a.jpg" width="270" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
</div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-62666600607763567062019-01-21T00:36:00.000-08:002019-01-21T00:36:05.757-08:00Jesličky: O Smolíčkovi<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-V9LMGux2L_w/XEOxiCF499I/AAAAAAAAQ_M/D5YvEAbPBU8SdBYY6ZgbyGxdfYKD3QZSwCEwYBhgL/s1600/IMG_7661a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-V9LMGux2L_w/XEOxiCF499I/AAAAAAAAQ_M/D5YvEAbPBU8SdBYY6ZgbyGxdfYKD3QZSwCEwYBhgL/s320/IMG_7661a.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Dlouho tu nebyl jesličkový článek. S Rózkou už tam sice nechodíme, ale narazila jsem na fotky z aktivitami, které tu ještě nebyly a byla by škoda je jen nechat ležet. Tak dneska tu O Smolíčkovi. Aktivity byly připravovány pro děti od 2 do cca 5 let (o prázdninách docházelo pár starších dětí, které měly zavřenou školku). Činnosti spojovala tematika les, plus jsme se ten den zaměřili na barvy.</div>
<a name='more'></a><b></b><br />
<div style="text-align: justify;">
<b><b><u><br /></u></b></b></div>
<b>
<div style="text-align: justify;">
<b><u><br /></u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u><br /></u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u><br /></u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u><br /></u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u><br /></u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u><br /></u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u>Ranní individuální činnosti:</u></b></div>
</b><br />
<br />
<ul>
<li style="text-align: justify;"><a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2018/01/trideni-podle-barev.html"><span style="color: lime;">Třídění dle barev</span></a>. </li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-Mb8Fo_FvOk4/XEOw5cIF1TI/AAAAAAAAQ-g/n-FXVSNVRzsdVmHTHQQmHLGu6mMH5a76gCLcBGAs/s1600/IMG_7668a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1548" data-original-width="1600" height="309" src="https://1.bp.blogspot.com/-Mb8Fo_FvOk4/XEOw5cIF1TI/AAAAAAAAQ-g/n-FXVSNVRzsdVmHTHQQmHLGu6mMH5a76gCLcBGAs/s320/IMG_7668a.jpg" width="320" /></a></div>
<ul>
<li style="text-align: justify;">Kolíčková hra.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-sRqOOQ5ndwM/XEOw-rh2JnI/AAAAAAAAQ-k/HViybhPZdiUZkll94bCfCIA-PCK0AOdOgCLcBGAs/s1600/IMG_7667a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1298" data-original-width="1600" height="259" src="https://2.bp.blogspot.com/-sRqOOQ5ndwM/XEOw-rh2JnI/AAAAAAAAQ-k/HViybhPZdiUZkll94bCfCIA-PCK0AOdOgCLcBGAs/s320/IMG_7667a.jpg" width="320" /></a></div>
<ul>
<li style="text-align: justify;">Vkládačka zvířata a jejich potrava.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-SEca0oI8aQA/XEOxEeOarII/AAAAAAAAQ-o/SRwu_cQxvVAVcKFKwDok-NzhrFPwwMyrgCLcBGAs/s1600/IMG_7673a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1190" data-original-width="1600" height="237" src="https://3.bp.blogspot.com/-SEca0oI8aQA/XEOxEeOarII/AAAAAAAAQ-o/SRwu_cQxvVAVcKFKwDok-NzhrFPwwMyrgCLcBGAs/s320/IMG_7673a.jpg" width="320" /></a></div>
<ul>
<li style="text-align: justify;">Duha od Grimms.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-dLtEp3H_FW0/XEOxJDUiLwI/AAAAAAAAQ-w/oAb5utYu36AUTalbihtPSteHHVbalLyHACLcBGAs/s1600/IMG_7671a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-dLtEp3H_FW0/XEOxJDUiLwI/AAAAAAAAQ-w/oAb5utYu36AUTalbihtPSteHHVbalLyHACLcBGAs/s320/IMG_7671a.jpg" width="320" /></a></div>
<ul>
<li style="text-align: justify;"><a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2018/05/spalek-na-provlekani.html"><span style="color: lime;">Špalková provlékačka</span></a> a <a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2018/08/spalek-s-koliky.html"><span style="color: lime;">špalkový geoboard</span></a>.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-laFfCSG3hCg/XEOxO5qOdJI/AAAAAAAAQ-0/PonWsqAONjYArBbSHEzpGX_pVmUrArhkgCLcBGAs/s1600/IMG_7670a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1499" data-original-width="1600" height="299" src="https://4.bp.blogspot.com/-laFfCSG3hCg/XEOxO5qOdJI/AAAAAAAAQ-0/PonWsqAONjYArBbSHEzpGX_pVmUrArhkgCLcBGAs/s320/IMG_7670a.jpg" width="320" /></a></div>
<ul>
<li style="text-align: justify;">Pexeso a leporelo s lesními zvířaty.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-rnaGped0pSY/XEOxU6n6J_I/AAAAAAAAQ-8/WhKvkLNGFFA7D8GHKouNAFW7vUqtk2d9wCLcBGAs/s1600/IMG_7669a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1526" data-original-width="1600" height="305" src="https://1.bp.blogspot.com/-rnaGped0pSY/XEOxU6n6J_I/AAAAAAAAQ-8/WhKvkLNGFFA7D8GHKouNAFW7vUqtk2d9wCLcBGAs/s320/IMG_7669a.jpg" width="320" /></a></div>
<ul>
<li style="text-align: justify;">Tematické úkoly vystříhané z různých dětských časopisů.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-FnkSYJ8NelQ/XEOxdPMczfI/AAAAAAAAQ_E/58fb1ZKy8HQMku1j7WgiEaKPQ5L9vfzdQCLcBGAs/s1600/IMG_7664a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1472" data-original-width="1600" height="294" src="https://3.bp.blogspot.com/-FnkSYJ8NelQ/XEOxdPMczfI/AAAAAAAAQ_E/58fb1ZKy8HQMku1j7WgiEaKPQ5L9vfzdQCLcBGAs/s320/IMG_7664a.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u>Pohybová chvilka:</u></b></div>
<br />
<ul>
<li style="text-align: justify;">Cvičení s říkadly, viz. předchozí články.</li>
<li style="text-align: justify;">Pohybová hra Na Jeskyňky. Honička. </li>
</ul>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b><u><br /></u></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u>Hlavní činnost:</u></b></div>
<br />
<ul>
<li style="text-align: justify;">Hledání puzzlíků. Ve starém mysliveckém kalendáři jsem našla obrázek jelena, ten jsem podlepila čtvrtkou a vystříhala z něj puzzle. Každý dílek jsem dala zvlášť do obálky z barevného papíru. Obálky byly roztroušeny po místnosti. Každé dítě dostalo do ruky proužek barevného papíru a jeho úkolem bylo najít obálku stejné barvy. Obálky jsme společně otevřeli a obrázek složili. Děti hádaly v které pohádce je jelen. Hra prověřená už v různých věkových skupinách a vždy bavila.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-V9LMGux2L_w/XEOxiCF499I/AAAAAAAAQ_M/c7iA2pcQEOUgty4wJJcFncsUs8SJPTTBACLcBGAs/s1600/IMG_7661a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1600" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-V9LMGux2L_w/XEOxiCF499I/AAAAAAAAQ_M/c7iA2pcQEOUgty4wJJcFncsUs8SJPTTBACLcBGAs/s320/IMG_7661a.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<ul>
<li style="text-align: justify;">Divadélko O Smolíčkovi. Pomocí rekvizit "co dům dal". Zapojení dětí (ťukání, volání na jelena...)</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-ig1TejGZZxo/XEOxoEakmlI/AAAAAAAAQ_U/8_wZm-X8Ur8wPvjKXZZZIfjwvhLDl3K5wCLcBGAs/s1600/IMG_7675a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1552" data-original-width="1600" height="310" src="https://2.bp.blogspot.com/-ig1TejGZZxo/XEOxoEakmlI/AAAAAAAAQ_U/8_wZm-X8Ur8wPvjKXZZZIfjwvhLDl3K5wCLcBGAs/s320/IMG_7675a.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<ul>
<li style="text-align: justify;">Rozhovor s dětmi o pohádce, o postavách, bezpečnost.</li>
</ul>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><u>Výtvarná činnost:</u></b></div>
<br />
<ul>
<li style="text-align: justify;">Frotáž Magickými trojhrannými voskovkami. Šablony lesních zvířat vystříhané podle vykrajovátek z Ikey.</li>
</ul>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-n4lU4pU7m_0/XEOxywQrC3I/AAAAAAAAQ_g/WVIlh4I-kIAqIdCjjOQszdCl3kfHOK6cQCLcBGAs/s1600/IMG_7666a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1197" data-original-width="1600" height="239" src="https://2.bp.blogspot.com/-n4lU4pU7m_0/XEOxywQrC3I/AAAAAAAAQ_g/WVIlh4I-kIAqIdCjjOQszdCl3kfHOK6cQCLcBGAs/s320/IMG_7666a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-azfGx9Ygg5U/XEOxy-RM28I/AAAAAAAAQ_k/JXFc8PVTV8IT-5lssv5vHYzpBXbu4DyMQCLcBGAs/s1600/IMG_7672a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1317" data-original-width="1600" height="263" src="https://2.bp.blogspot.com/-azfGx9Ygg5U/XEOxy-RM28I/AAAAAAAAQ_k/JXFc8PVTV8IT-5lssv5vHYzpBXbu4DyMQCLcBGAs/s320/IMG_7672a.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-27352048346067923132019-01-18T05:13:00.000-08:002019-01-18T05:13:10.801-08:00Čtu: Slepá mapa<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-tvBGMZA8Lg0/W8ZuGKclPVI/AAAAAAAAP5Y/LuhZ7pV-T446kot1wARgr9LlPDqGk_mygCLcBGAs/s1600/IMG_8418a.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1440" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-tvBGMZA8Lg0/W8ZuGKclPVI/AAAAAAAAP5Y/LuhZ7pV-T446kot1wARgr9LlPDqGk_mygCLcBGAs/s320/IMG_8418a.jpg" width="287" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Do třetice od Mornštajnové. A musím říct, že <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/slepa-mapa-165867"><span style="color: lime;">Slepá mapa</span></a> se mi líbila asi nejvíce. Vtáhla mě do děje a nepustila. Je hlavně o osudech tří generací žen jedné rodiny, ale i o spoustě postav okolo. Hrdinky prožijí první i druhou světovou válku a komunistickou éru. Každá postava má něco do sebe a je věrohodně vykreslená. Žádná není černobílá, každá má své dobré i slabší stránky. Ačkoliv osudy nejsou nikterak lehké, během života postavy potká spoustu krutého a špatného, dýchá ne mě (na rozdíl od Hotýlku) naděje. Naděje, že v každé době se může stát i něco pěkného, co stojí za to. A že je fajn, když rodina drží při sobě. </div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-36562063749709698032019-01-16T01:52:00.001-08:002019-01-16T01:52:46.583-08:00Rodinné focení<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-AFdw9wRfjJg/XDtKSLpXAmI/AAAAAAAAQ8Q/mOi0RIYTkQg3MYPhoPz5wcs2wuJSill6ACLcBGAs/s1600/285A9696-Edit.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://2.bp.blogspot.com/-AFdw9wRfjJg/XDtKSLpXAmI/AAAAAAAAQ8Q/mOi0RIYTkQg3MYPhoPz5wcs2wuJSill6ACLcBGAs/s320/285A9696-Edit.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Přemýšlela jsem, zda tento článek vůbec psát. Přeci jen úplně osobní fotky sem moc nedávám. Na druhou stranu obě fotografky si reklamu zaslouží. My nejsme úplně ta rodina, která by měla každý rok ateliérové fotky do kalendáře. Profi fotky jsme do letoška měli vlastně jen ze svatby a když se narodila Rózka. Ale rostl mi pupek a já si uvědomovala, že je to mé druhé a asi poslední těhotenství, přičemž z toho prvního žádnou pořádnou fotku nemám. Chtěla jsem mít tohle krásné období očekávání zaznamenané. A to nejen sebe, ale i s celou zatím neúplnou rodinou. No a když Maruška vykoukla na svět, musela mít svoje první hezké fotky taky. Měla je i Róza. Takže ať je v tom nějaká spravedlnost. Chápete :D A když si tak ty fotky prohlížím, říkám si, že je fajn mít občas zaznamenanou rodinu někým, kdo na to má oko. Páč naše fotky jsou prostě dokumentující, ale většinou esteticky trochu zaostávají... Takže občas nějaké rodinné fotky z procházky od profesionála? Proč ne. A co třeba fotky prarodičů a praprarodičů s dětmi. Ty by byly cenné ještě víc. Páč znáte to, jak se neradi fotí, schovávají se... No tak třeba jako dárek? ;)</div>
<a name='more'></a><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-0kTwSHpMt30/XDtKijRvYjI/AAAAAAAAQ8Y/QICjQt78A2MFr1tDQbYPMEBAE0qOjbkpwCLcBGAs/s1600/285A9636-Edit.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-0kTwSHpMt30/XDtKijRvYjI/AAAAAAAAQ8Y/QICjQt78A2MFr1tDQbYPMEBAE0qOjbkpwCLcBGAs/s320/285A9636-Edit.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Pojďte se na pár obrázků mrknout. Podzimní fotky ze Stromovky máme od <a href="https://www.facebook.com/TerezaVeselaPhotography/"><span style="color: lime;">Terezy Veselé</span></a>. Tu asi dlouhosáhle představovat nemusím. Kdo se pohybuje mezi blogy ví, že psala jako Madame Coquette. Když děti trochu povyrostly, začala se víc věnovat focení. Teď už nebloguje, ale najdete ji na <a href="https://www.instagram.com/madamecoquette/"><span style="color: lime;">instagramu</span></a>. Umí krásně zachytit momentky, rodinné chvilky. Prostě radost pohledět. A Róza si ji hned zamilovala. Zrovna jsme neměli den, tak jsem se dost bála, jak to bude celé probíhat. Ale díky Tereze panovala dobrá nálada ;)</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-Zx-ULHSaFFo/XDtK4m3KzXI/AAAAAAAAQ8g/nocHNoaas-4yc7OYiRt8oAkYxEbv_TEqACLcBGAs/s1600/5T9A5428.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-Zx-ULHSaFFo/XDtK4m3KzXI/AAAAAAAAQ8g/nocHNoaas-4yc7OYiRt8oAkYxEbv_TEqACLcBGAs/s320/5T9A5428.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
No a fotky s Maru máme od naší <a href="https://www.facebook.com/alibrandiphotos"><span style="color: lime;">kamarádky Andrey</span></a>. Tu asi neznáte. Je tu totiž teprve krátce. Před rokem se z Miami přestěhovala do Čech se svým manželem, naším kamarádem. Možná pamatujete, kterak jsme letěli s miminem na <a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2017/06/svatba-jak-z-americkyho-filmu.html"><span style="color: lime;">zaoceánskou svatbu</span></a>. Andrea má široký záběr, fotí nejen rodiny, ale i produktové fotografie, módu, svatby, retušuje fotky apod. Hodně se mi líbí třeba její fotky turistů. Prostě si jdou na procházku po Praze a nemusí se starat o foťák, jen se kochat a ona zaznamená vše za ně. <a href="https://www.blogger.com/"><span style="color: lime;"><span id="goog_1914236184"></span>Sledovat ji můžete třeba tady</span><span id="goog_1914236185"></span></a>. A jako plus si můžete procvičit angličtinu, nebo španělštinu. Anebo Andrea češtinu s vámi, páč se ji učí ;)</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-_7UTlNRlUxk/XDtLLG5dawI/AAAAAAAAQ8w/UvajCy3VHd4Py8sV_nz8wdfTnI27pWDRACLcBGAs/s1600/285A9594-Edit.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1067" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-_7UTlNRlUxk/XDtLLG5dawI/AAAAAAAAQ8w/UvajCy3VHd4Py8sV_nz8wdfTnI27pWDRACLcBGAs/s320/285A9594-Edit.jpg" width="213" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-cxsNADKMPtg/XDtLLP5__7I/AAAAAAAAQ8s/VYaaqP3PqLg71bGgAW7IWnygXACrQj1igCLcBGAs/s1600/285A9612-Edit.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-cxsNADKMPtg/XDtLLP5__7I/AAAAAAAAQ8s/VYaaqP3PqLg71bGgAW7IWnygXACrQj1igCLcBGAs/s320/285A9612-Edit.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/--SxhMdTmeU4/XDtLKqcX6AI/AAAAAAAAQ8o/WT6rK8s2sDk5nPdjKynSvJQsBFIAPkI7wCLcBGAs/s1600/285A9788-Edit-2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://2.bp.blogspot.com/--SxhMdTmeU4/XDtLKqcX6AI/AAAAAAAAQ8o/WT6rK8s2sDk5nPdjKynSvJQsBFIAPkI7wCLcBGAs/s320/285A9788-Edit-2.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-vlF_YSpqBxo/XDtLg3QUgZI/AAAAAAAAQ9I/dYMOIXpF2kQWFvYnDsvGrG7T-nys13q7gCLcBGAs/s1600/5T9A5392-2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://3.bp.blogspot.com/-vlF_YSpqBxo/XDtLg3QUgZI/AAAAAAAAQ9I/dYMOIXpF2kQWFvYnDsvGrG7T-nys13q7gCLcBGAs/s320/5T9A5392-2.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-kJqm8_fPaJ4/XDtLgcdKXLI/AAAAAAAAQ9E/UG4umUhq6mQcJaidAy9Jr_nCz0ccXwQywCLcBGAs/s1600/5T9A5466.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-kJqm8_fPaJ4/XDtLgcdKXLI/AAAAAAAAQ9E/UG4umUhq6mQcJaidAy9Jr_nCz0ccXwQywCLcBGAs/s320/5T9A5466.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-O6wtCD3Cnys/XDtLfx12U8I/AAAAAAAAQ9A/iAOeT-or274bKA0onWuqSAjNHmp7V5sOACLcBGAs/s1600/5T9A5405-2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-O6wtCD3Cnys/XDtLfx12U8I/AAAAAAAAQ9A/iAOeT-or274bKA0onWuqSAjNHmp7V5sOACLcBGAs/s320/5T9A5405-2.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="text-align: center;"> </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-dm7_U_i9Fts/XDtLhhRS_bI/AAAAAAAAQ9M/1d-ZaUYlvgcm35FEbVrGSHdUQiYETFjKwCLcBGAs/s1600/5T9A5491.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1067" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-dm7_U_i9Fts/XDtLhhRS_bI/AAAAAAAAQ9M/1d-ZaUYlvgcm35FEbVrGSHdUQiYETFjKwCLcBGAs/s320/5T9A5491.jpg" width="213" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-L-1BxCYZ6oM/XDtLt4nMqYI/AAAAAAAAQ9U/PBDbA4PCPNUu4qDIPd71SMwYN4wkQXQDQCLcBGAs/s1600/5T9A5505.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="213" src="https://2.bp.blogspot.com/-L-1BxCYZ6oM/XDtLt4nMqYI/AAAAAAAAQ9U/PBDbA4PCPNUu4qDIPd71SMwYN4wkQXQDQCLcBGAs/s320/5T9A5505.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-5034844212699221994.post-65231069292884222872019-01-14T00:27:00.000-08:002019-01-14T00:27:38.391-08:00Mořský svět<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-Bbj-lgYa8Zw/XDsdz-zFiwI/AAAAAAAAQ7s/AXgkttWEJbgZ_QNWiEQSGY4DEtgsEltpgCLcBGAs/s1600/49614605_520147525141479_6353593808722067456_na.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1296" data-original-width="1260" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-Bbj-lgYa8Zw/XDsdz-zFiwI/AAAAAAAAQ7s/AXgkttWEJbgZ_QNWiEQSGY4DEtgsEltpgCLcBGAs/s320/49614605_520147525141479_6353593808722067456_na.jpg" width="311" /></a></div>
O výletu do akvárií Róza brebentila víc jak měsíc. V nějakém dětském pořadu viděla, že tam byli hlavní hrdinové. A od té doby se mě několikrát ptala, jestli my půjdem taky... Na první víkend v roce jsem měla původně jiné plány. Víte,<span style="color: lime;"> <a href="https://kamenurazu.blogspot.com/2019/01/20182019.html"><span style="color: lime;">má předsevzetí</span></a></span>. Nasněžilo, tak jsem nás viděla při společném sáňkování a pak pod dekou, s teplýma fuseklema na nohou a hrnkem čaje v ruce. Honzík mě vyvedl z omylu. Chystalo se oteplení a v inkriminovanou dobu mělo pršet. Mé plány šly do háje. Páč mezi sáňkováním v bílé kráse a sáňkováním na blátě byl dost velký rozdíl... Propadla jsem mírné hysterii a nervózně začala sjíždět internety. Co bychom tak jako mohli na <br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
rychlo podniknout?</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
A našla <a href="https://www.morsky-svet.cz/"><span style="color: lime;">Mořský svět</span></a>.</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
Dokonce na Slevomatu byla rodinná vstupenka za zvýhodněnou cenu. Ta akce končila v den, kdy jsem platila, ale koukala jsem, že vstupy sem jsou nabízeny docela často, tak si to můžete pohlídat ;) Původně jsem si myslela, že návštěvu necháme na Rózčiny narozky. Ten den si vždy (teda zatím dvakrát :) vezme Honzík volno a něco podnikáme. Jenže platnost voucheru nebyla tak dlouhá. A tak bylo jasno.</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-MvoFK_IQY3Y/XDseAoz-SAI/AAAAAAAAQ70/7SBCB6pZ9jYecJiTV9wEDjtOHqSIwXEGgCLcBGAs/s1600/IMG_20190105_110752_resized_20190112_080102622a.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1378" data-original-width="1600" height="275" src="https://4.bp.blogspot.com/-MvoFK_IQY3Y/XDseAoz-SAI/AAAAAAAAQ70/7SBCB6pZ9jYecJiTV9wEDjtOHqSIwXEGgCLcBGAs/s320/IMG_20190105_110752_resized_20190112_080102622a.jpg" width="320" /></a></div>
Ráno jsme se jen asi dvě hodiny vypravovali :D a mohli jsme vyrazit. Rózky očekávání byla naplněna hned u prvního velkého akvárka. Stála tam nalepená na skle a nemohla odtrhnout oči. Koukala a komentovala. Sledovala která ryba kam pluje, jak vypadá, kam se schovává, s kým se kamarádí a kdo by mohl být máma a táta. No museli jsme ji přemlouvat, abychom se posunuli dál. A po pár malých akváriích další zásek. Multimediální plocha. Prostě takové promítání na zemi. Bylo tam několik programů. Třeba, že chodíte po hladině. Nebo, že za vámi plují rybky. Rozháníte škeble, či co to bylo. Svými kroky odkrýváte další obrázek... Po počátečním ostychu, se Róza odhodlala mezi ostatní děti a pak tam řádila aspoň dvacet minut. Tolik běhu! Začínala jsem se těšit na pozdější uspávání. No pak jsme prošli vše ostatní. Prohlédli si žraloky. Piraně. Kraby s upadanými nožkami a klepety. A další malá akvárka. Vystřídali jsme se v patře. A pustili několik mincí do simulátoru vodního víru. </div>
<div style="text-align: justify;">
Jako za sebe můžu říct, že jsem čekala větší prostory. Ale nikdy jsem v podobném místě nebyla, tak jsem neměla srovnání. Aj tak musí být provoz tolika nádrží dost nákladný. Sami bychom měli Mořský svět projitý za chvilku. Upřímně by mě to asi moc dlouho nebavilo. Protože prostě všude ryby. Maximálně hvězdice, krab... Nejsem moc velký nadšenec a poznám tak maximálně klauna. Ale Róza byla nadšená a to je hlavní. Ona prostě miluje zvířata. Evidentně všeho druhu. A vydržela pozorovat opravdu dlouho. Takže kdo máte podobného milovníka, jděte do toho. A když ryby omrzí všechny děti byly hin z toho promítání na zemi. Ani tam na sobotu nebylo moc plno. Pravda, že jsme dorazili krátce po otevíračce. Jo a po vyplnění dotazníku si můžete odnést malý suvenýr. Honzík vyplňoval a brousil si zuby na mušličku. Člověk míní, dítě mění... my si prosím z mořského světa odnesli přívěšek skleněného lízátka. Prý dobrota pro Rózky miminko - Krtečka.</div>
<div style="text-align: justify;">
Na oběd jsme šli do <a href="http://www.valcha-holesovice.cz/#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_content=hledani&utm_term=v%C3%BDstavi%C5%A1t%C4%9B%20hole%C5%A1ovice&utm_campaign=firmy.cz-2102540"><span style="color: lime;">restaurace Valcha</span></a>. Už jsme tam byli po několikáté, když jsme se pohybovali v těchto místech. Je to taková normální restauračka. Jídlo dobrý. A hlavní plus vidím v tom, že je blízko výstaviště a blízko tramvajové zastávky. Páč malé děti moc dlouho nevydrží a přeci jen je lepší, když je vše tak nějak blízko sebe.</div>
<div style="text-align: justify;">
Tak a to je vše z dnešního výletního okénka ;)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-G7_h-r1o8WY/XDseI_iP9mI/AAAAAAAAQ8A/-p8srfAHyWsquV3P3lpurYcnQBmwKD7qgCLcBGAs/s1600/IMG_20190105_110806_resized_20190112_080100491a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-G7_h-r1o8WY/XDseI_iP9mI/AAAAAAAAQ8A/-p8srfAHyWsquV3P3lpurYcnQBmwKD7qgCLcBGAs/s320/IMG_20190105_110806_resized_20190112_080100491a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-pxU5gnpy5AI/XDseIl2LmTI/AAAAAAAAQ78/_Z4ZYQeeJNEAOp-yUZxfIC7dWu6uaCIegCLcBGAs/s1600/IMG_20190105_113351_resized_20190112_080103376a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1465" data-original-width="1600" height="292" src="https://1.bp.blogspot.com/-pxU5gnpy5AI/XDseIl2LmTI/AAAAAAAAQ78/_Z4ZYQeeJNEAOp-yUZxfIC7dWu6uaCIegCLcBGAs/s320/IMG_20190105_113351_resized_20190112_080103376a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-pSZwdqkktq8/XDseIqdp9VI/AAAAAAAAQ74/5TL3bQInTCYhPxLwNB9q2OZxvRuaYYpngCLcBGAs/s1600/IMG_20190105_120053_resized_20190112_080101423a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-pSZwdqkktq8/XDseIqdp9VI/AAAAAAAAQ74/5TL3bQInTCYhPxLwNB9q2OZxvRuaYYpngCLcBGAs/s320/IMG_20190105_120053_resized_20190112_080101423a.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-HJB85lT5als/XDsd6f99WYI/AAAAAAAAQ7w/FA8KJ0_W3qYey126UD0QnpdVPcru7gWlgCEwYBhgL/s1600/49947222_1949470385150386_7128134363908145152_na.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-HJB85lT5als/XDsd6f99WYI/AAAAAAAAQ7w/FA8KJ0_W3qYey126UD0QnpdVPcru7gWlgCEwYBhgL/s320/49947222_1949470385150386_7128134363908145152_na.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
Hanka - Kámen úrazuhttp://www.blogger.com/profile/11507534882164972423noreply@blogger.com0