Věnečky ze spadaných větví

Občas je fajn ze všech těch Rozárčiných nálezů něco tvořit. Na procházce objevila spadlé větve vrby. A ty nenechaly chladnou ani mě. Tak jsem si tak motala a motala, až jsem udělala úplně obyčejný věneček. Ani žádných drátků třeba nebylo. A protože se mi líbilo, jak je úplně jednoduchý, rozhodla jsem se udělat podobné i ty dušičkové. Tam už pár kousků drátku bylo. Nejsou nic extra, trochu (víc) nakřivo, ale jsou s láskou dělané. Byl to relax. A taky spoustu bordelu a vysávání, když si někdo vezme ty podzimní poklady na koberec, že jo... Tak kdybyste se chtěli také po večerech uklidňovat motáním, venku se určitě po tom vichru povaluje větví až až ;)