Co si přečíst?

Tak když už jsou tu ty prázdniny… a ten klid a to volno… je třeba si to vychutnat. A tak jsem se vrhla na čtení, na které není normálně moc času. A které knížky byly ty vyvolené? No přeci ty oddychové – a to znamená pořádná romantika: S tebou už nikdy, Ve stínu jabloní a Jedno léto. Tady je můj názor…

S tebou už nikdy, Alexandra Potter: Už dlouho jsem jezdila v metru kolem reklam na knihy od téhle autorky, až jsem se nechala přesvědčit a na prázdniny jsem si v knihovně půjčila jedno z jejích děl. No je to trochu praštěná knížka, co si budeme povídat. Hlavní dvojice, která se do sebe zamiluje je taky jasná, no skoro od začátku. Ale hlavní hrdinka je vtipná, je s ní sranda, takže se u téhle knížky pobavíte a co víc si přát? Pozn.: Kdo se hodně zlobí u gramatických chyb i u nesrovnalostí, ten se bude nervovat i s touto knihou :-)

Ve stínu jabloní, Theresa Weirová: Tahle knížka se jevila jako slaďárna, ale opak je pravdou. Je to příběh, který rozhodně není jednoznačný. Partneři si v něm prožijí spoustu neshod a zklamání, jak ze sebe navzájem, tak i z přičinění okolí. Je zde i „výchovný“ cíl a to poukázat na zdraví nebezpečné používání chemie v zemědělství… Není to kniha, která by mě upoutala a chtěla jsem si ji přečíst znovu, nebo všem na potkání doporučila, ale přece ve mně něco zanechala. A to povědomí právě o té chemii – opravdu bychom se měli více zajímat o to, co jíme a odkud to pochází. Jestli je jen z části pravda, jak spisovatelka popisuje situaci na farmách ve státech, pozměnila jsem si idilický obraz o pohodě a souznění s přírodou…

Jedno léto, David Baldacci: Tak tohle je romantika jako řemen, zvláště u prvních kapitol jsem brečela jak želva. Je to hlavně o vztahu otce a jeho dětí, které chce lépe poznat, protože nemoc mu vyměřila svůj čas. Jenže dojde k několika zvratům. A do toho idylka u majáku a u moře. Pro romantické duše jako stvořené ;)