středa 15. listopadu 2017

Hračky pro první rok

Často dostávám otázku, co koupit mamince a prckovi, který se právě narodil. Nebo jaké hračky se hodí pro ty nejmenší. A na obě otázky už jsem slíbila článek, kde by byl takový soupis. Asi tak před rokem :-) No tak to jdu dohnat. První bude o blbinkách pro nejmenší. Je to z mého pohledu. Osobně si myslím, že v prvním roce toho děti zas až tolik nepotřebují. Pár hraček a předměty denní potřeby, značka ideál. Jenže realita je pak trochu jiná. Znáte to, něco podědíte a hlavně spoustu toho dostanete. A darovanýmu koni na zuby nekoukej. Takže u nás byly také hromady. A protože jsme s Rózou leccos vyzkoušely a protože ji vesměs hračky zas až tak moc nezajímaly, bavilo ji spíš objevovat, bude tu trochu strohý soupis, z mého pohledu prostě základ. Berte to jako seznam z vlastní zkušenosti s ohledem k mému vzdělání a profesi ;)

  • Vezmeme to popořádku. Miminko, když vykoukne na svět nepotřebuje nic, než maminku. A pro maminku je krom vůně, náruče, mlíčka a lásky charakteristický také hlas. A protože spousta novopečených maminek neví co prckovi pořád povídat, mohou být nápomocné kartičky s písničkami nebo říkadly s charakteristickým obrázkem. Námět pro tvořivé. Nebo si prostě obrázky stáhnete, vystříhnete a zalaminujete a je hotovo. Až bude dítko větší, rádo si bude obrázky prohlížet a máma bude fungovat jako jukebox. Kartičky opěvuji kudy chodím, psala jsem o nich už tu. No a nebo budete prostě jen povídat co děláte, nebo číst knížku, noviny... Na úplné začátky jsem se zaměřila už tu.
  • Když už se začne alespoň trochu soustředit a vnímat i okolí, je fajn když má něco důvěrně známého, co s ním všude putuje a stane se tak oblíbeným předmětem pro ňuňání a uklidnění. Bývají to různé textilní "mucláčky" a "usínáčci". Usínáček zajda, byla vůbec první věc, kterou jsme z Honzíkem pro našeho Pupíka v bříšku koupili. Mysleli jsme si, že to bude nejoblíbenější hračka a poctivě jsme ho po narození vozili všude s sebou. Jednou jsme ho dokonce zapomněli vzít do Liberce a Honzík nám ho posílal poštou :D Róza měla ale jiný názor. Oblíbila si svou chlupatou deku. Je trochu prostorově náročnější, ale bez té se neobejde. Takže tady je vidět, že člověk míní... Takhle zpětně si uvědomuji, že nejmenší děti ve školce měly třeba svoji oblíbenou vzorovanou plínu, když nastoupily. Nebo že potřebovaly mít na usínání svůj polštářek... Ráda bych napsala vyberte něco, co bude lahodit vašemu oku, neboť vás to bude provázet několik let, ale na to tu je jiný šéf :-) Vedle mucláka to stejně dobře může být třeba šála, která voní po mamince.
  • Jakmile si dítě vidí dál než na špičku nosu, mělo by mít co pozorovat. Přicházejí na řadu různé závěsné "mobily". Na trhu jich je spousta. Dokonce mohou hrát ukolébavku, nebo třeba promítat obrázek. Já si myslím, že v jednoduchosti je krása. Takže stačí i něco obyčejnějšího. A vzhledem k tomu, že pro nejmenší jsou vhodné kontrastní obrázky. Můžete si vytisknout černobílé kartičky. Jak vypadal ten náš, můžete mrknout tu, popřípadě na pinterestu najdete spoustu inspirace. Vzhledem k tomu, že dítko bude třeba potřebovat změnu a bude chtít koukat i na něco jiného, je jednodušší měnit něco, co je cenově dostupnější než hrací kolotoč za x set. Na druhou stranu, pokud někdo má nějaký s melodií může to být součást usínacího rituálu - proti gustu, žádný dišputát.
  • Aby se dítko jen tak neválelo, ale motivovali jsme jej k pohybu je fajn mít podněty. Nejprve po něm chceme, aby páslo koníky a aby otáčelo hlavičkou. Při pasení koníků je dobré aby mělo dítě co pozorovat, jinak ho to moc bavit nebude. Krom dění v rodině, pozorování sourozenců, mazlíčků, nebo dostupných hraček, jsou fajn rozložená leporela. Pro začátek budou fajn nějaká kontrastní, později asi taková kde je jeden větší objekt na stránce. Pokud jsou stránky se spoustou detailů, mohlo by to dítě stresovat, je pro něj horší se zaměřit na jednu věc. Jinak jsou leporela prostě nezbytnost. K motivaci. K inspiraci mámě, co pořád tomu ležícímu nemluvněti vyprávět a později samozřejmě na prohlížení a čtení. Taková ta klasická, základní, která by podle mě neměla chybět, hlavně typově, jsem sepsala tu.

  • Dítě jsme namotivovali k pasení koníků. Teď k tomu otáčení (jakože otáčení hlavičkou). Nejlépe se bude otáčet za zvukem. A hlas mámy mu tentokrát stačit nemusí. Tak přicházejí na řadu různá chrastítka. Ale k dispozici by mělo být více různých zvuků. A přeci neskoupíme hračkářství, protože co si budeme povídat chrastidla se zas tak dlouho na výsluní nedrží. Proto jsou krom chrastidel fajn i zvonečky, rolničky a v neposlední řadě hudební nástroje. Já třeba hrála Róze občas na flétnu. Kdo ale na nic nehraje, nemusí propadat panice. Postačí rumbakoule, bubínek, nebo třeba petka naplněná fazolemi, či alternativní bubínek. A už se může štěrchat a když se k tomu přidá nějaká ta písnička je to super. Pokud koupíte nějakou kvalitní sadu dětských hudebních nástrojů nešlápnete vedle, protože je pravděpodobnost, že budou bavit i několik let. 
  • A páč dítko (většinou) neleží jen doma, potřebujeme jej zabavit i na cestách. Teď si mohou odškrtnout položku ti, kteří nosí a kočárek vypustili. My obojí kombinujeme. Proto jsme potřebovali hračku do kočáru/případně autosedačky. Ideálně takovou, kterou využije dítě déle. Nejprve se bude na něco zavěšeného koukat (a když to k tomu bude ještě chrastit, plusy navíc), později si s tím bude moci hrát. U těchto hraček je fajn když mají části z různých materiálů a textur a dítko při nich může zkoumat hmatem. Do kočáru jsou fajn plastové klipy na přichycení k boudě (popřípadě nějaké kolíky, ty ale nevypadají úplně top, nicméně já nakonec klipy nepořizovala). Dobrý je i plastový řetěz, alá velká céčka. Za prvé mívají různý vzorek na povrchu, takže dítě může zkoumat hmatem jak prstíky, tak pusou. Za druhé se za ně nechají přichytit hračky, které do kočáru primárně nepatří. Jednak na zavěšení. Ale hlavně druhak později k bočnici, aby nebylo tak jednoduché hračku vyhodit ven. Což se zanedlouho stane ohromnou zábavou :-) My měli jeden čas krom krokodýla s chrastidlem i samadoma verzi s dřevěnými komponenty.
  • Když dítě trochu povyroste, nebojíme se ho položit i na zem. Na deku. Na jiném místě než v postýlce/košíku/na matraci má i jiné podněty k pozorování. Deka může být rovnou nějaká hrací a interaktivní. Od kýčovitých, hracích až k těm krásným od šikovných ručiček. Já si ale myslím, že postačí úplně obyčejná deka a na ní položená jedna, dvě tři hračky/ leporelo na pozorování. Dokud dítě jen leží je fajn i hrazdička. Znovu je jich k prodeji velká řada. My zvolili opět jednoduchost a hrazdičku si udělali z plotových latěk. Hrazdičky jsou fajn věc. Mohou se nahradit i provizorně, jako provázek od židli k židli, či jak vás napadne, ale pozor na bezpečnost. Nejprve sice bude dítko zavěšené hračky jen pozorovat, později po nich ale začne natahovat ručičky a zkoušet do nich kopat. Na hrazdičku netřeba speciálních hraček. Můžete pověsit jakékoliv, co už máte, nebo něco doma vyrobit. Krásné typy na hračky pozorovačky jsem viděla tu. Až začne s tím natahováním a kopáním, je fajn tam mít opět něco, co vydává zvuk. Stačí rolnička/zvoneček. Dle montessori přístupu by mělo mít dítě vedle matrace/deky také zrcadlo, kde může pozorovat odraz nejen sebe, ale i pomůcek a ostatního světa (to už může mít od úplného prtěte.
  • Od natahování po hračkách už není tak daleko k uchopování, pouštění a přendávání z ruky do ruky. I tak jednoduchou věc se dítko musí naučit. Musí k tomu vytrénovat svaly na ruce. Tady začíná to "trénování" jemné motoriky. Přendávat jdou nejlépe věci, které jsou snadné k uchopení. Na tohle jsou super různé uchopovací/úchopové míčky. Jsou tvarově tak, aby se do ručiček mohly snadno vzít a zároveň je fajn, aby nebyly moc těžké, aby si s nimi dítě neublížilo, protože pouštění nemá ještě moc v malíku. Mohou být třeba textilní, může to být klasický plastový oball (míč s dirkami), nebo montessori pomůcka spojené disky
  • Kousátka. Nutnost pro zkoumání hmatem. A miminko nejlépe hmatá pusou. Zní to blbě, ale je to tak  + se samozřejmě hodí, když začnou trápit připravující se zoubky. Kousátek by mělo mít mimčo víc. Ideálně různých materiálů a různých struktur. Aby tím hmatem mělo co zkoumat a nebylo vše stejné. Takže dřevo/plast/textil/potravinářský silikon. Já dělala Rózince ušatá kousátka, jedno s dřevěným kruhem, druhé s dřevěnými korálky. Od kamarádky jsme měli ušitý čtverec z dvou různých materiálů s pentlemi. Měli jsme kojící/kousací korále. Nebo takové kousátko, které mělo gel uvnitř a nechalo se vychladit v lednici. A už zmíněný plastový řetěz/velká céčka. Je důležité dbát (jako i u ostatních hraček) na materiál, ze kterého je věc vyrobená. No a s kousátky to samozřejmě nekončí, takže bude dítko zkoušet strčit do pusy cokoliv. Bacha.

  • Takže dítě už umí ležet, přetáčet se, uchopovat, pouštět a přendávat. Za chvíli ho to nebude bavit a taky mu nebude stačit, že musí přivolat pomoc, aby se někam dostalo. Začne trénovat pohyb. Ideálně by mělo startovat plazením, pokračovat lezením. K pohybu ho budou motivovat hračky, které se hýbou, ale neutečou. Takže míč není úplně ono. Hračka by neměla mít přesně kulatý tvar. Využití bude mít opět úchopový míček nebo třeba spojené disky. Ale také to co je válcové a má nějakou náplň. Improvizovanou petkou naplněnou fazolemi až k monte válečku s kuličkami/rolničkou uvnitř.
  • No a pak už to dítě leze a šátrá po všem. Myslím si, že je dobré mít něco připraveného na více místech po bytě. Když se někam dostane, aby tam byly další podněty, které dovolíme a nebudeme vše zakazovat. V kuchyni na myčce/ledničce mohou být magnety. S těmi si rádo hraje každé prtě. Ale pozor na velikost magnetu a pozor na kvalitu zpracování, prostě aby se magnet nemohl uvolnit a nebylo možné ho spolknout, páč magnet v těle je docela nebezpečný. V koupelně zas poslouží košík s kolíčky zatímco ládujete pračku. jinde krabička s víčky od sklenic, krabice se šátky...

  • Nejvíc se podle mě hra rozjela, když se dcerce uvolnily obě ruce, když se naučila stát s oporou u stolku, nábytku a později když si sedla. To pak přišlo na řadu pravé prozkoumání skříněk v kuchyni. Nebo třeba bezpečnější varianta krabice s poklady domácnosti, které můžete obměňovat, jakmile se původní okoukají. A také nějaké to zkoumání opravdových hraček.
  • Ale i když už se dítě snaží chodit okolo nábytku, stále je dobré jej motivovat k lezení po čtyřech, nic se nemá uspěchat a tato fáze  je velmi důležitá pro další rozvoj páteře a hrubé motoriky. Víte, že se lidem při určitých obtížích s bolestí zad může doporučovat, aby lezli po čtyřech? Dítě dobře přimějete k lezení prostorem, kam se zkrátka ve stoje nevejde, podlézání židle, menšího stolku, nebo prolézání látkovým tunelem. Naše dcerka do tunelu nejprve nechtěla, byl moc dlouhý, tak jsme přehozením deky udělali tunel z naší hrazdičky. Motivovat můžete záchranou hračky, nebo prostě tak, že je tam po cestě sbírá nějaké drobnější předměty. A samozřejmě vlastním příkladem a řeknu vám proplazit se tunelem bylo docela dobrodrůžo i pro mě :)
  • Mezi opravdové hračky, které by neměly chybět, bych zařadila pár hraček do vody (kelímky, kačka, vodolepky), kostky (záleží na každém jaký zvolí materiál, já se přimlouvám za dřevěné kostky, ale vhodnou alternativou k počátečním nekoordinovaným pohybům mohou být pěnové nebo měkké plastové), klasické vkládací kelímky (nejprve dítě jen vyndává, pohazuje, schovává poklady, pak se učí vkládat a nakonec určitě až po prvních narozeninách dávat na sebe), vajíčko s kelímkem (kdo jede monte, ale využít se nechá klidně i míček a klasický stojánek na vajíčko) a úplně jednoduchá vhazovačka s velkým otvorem a malými objekty (postačí i krabice a co se doma najde). Někdy na rozhraní prvních narozenin (některé děti), ale spíše později se hodí navlékačka (třeba kroužků), deska s výřezy pro tvary - vkládačky (ideálně nejprve pouze jedno kolečko, jeden trojúhelník..., pak až vyšší obtížnost a vhazovačky, kde se něco někam vhazuje (ideálně znovu začít s jedním velkým kulatým otvorem a menším kulatým objektem na vhazování, pak se mohou měnit tvary, následuje vícero děr v jednom objektu a vícero děr různých tvarů v jednom objektu). Tyto pomůcky můžete sehnat v montessorry kvalitě, ale zrovna tak si spoustu z nich můžete zkusit udělat doma.
  • Poslední odstavec věnuji hračkám a pomůckám, které podle mě nejsou tak důležité, ale my je využili a můžeme doporučit. Kontroverzní busy deska/ activity board - malá dostala v deseti měsících a opravdu si s ní hodně vyhrála. Dala bych tu pozor na množství prvků, aby to nebyl přehršel z různých odvětví, nebylo to úplně přeplácané a aby tam nebylo moc prvků, které jsou jen na oko a nedělají nic moc jiného než točení, mačkání bez důsledku a aby byly tak nějak vkusné. Ale hranici toho co je přeplácané a co je vkusné máme každý jinde :-) Lego duplo. Děti mají rády postavičky, budou rozkládat, na stavění je to až později. Drátkové bludiště s posuvnými korálky, taková ta hračka co bývá v čekárnách u lékařů. Někde na třičtvrtě roce dcerku hodně zaujala v šatně na plavání, ale jakmile jsme koupili menší verzi dom, zájem docela opadl. Hračky na baterky s různými zvuky a písničkami. Před vlastním miminem má noční můra. Ani teď nejsem rozhodně velký nadšenec, na druhou stranu asi u všech maminek přijde chvíle, kdy si chtějí na minutu odpočinout a svolí k mačkání čudlíků. Samozřejmě nic se nemá přehánět, nemusí jich být deset a dítě by hrou s nimi nemělo trávit většinu času. Proto bych volila jednu hračku, která má vícero "programů", písniček, než deset které toho umí málo. My podědily a dostali několik takových hraček, ale držela jsem je na uzdě a momentálně nechávám už jen jednu. 
Tak toto je můj/náš výčet. Snažila jsem se zobecnit vývoj, ale každé dítko to má jinak naprogramované. Jak už jsem psala v tomto článku (kde přibližuji na jakých základech stojí to, co tu na blogu tvrdím, o co se opírám), užívejte si s potomkem konkrétní fázi a to co umí v danou chvíli. Těžte z toho a snažte se ho rozvíjet v tom, co ho právě zajímá, to co ho právě baví. Nikam jej netlačte a nesnažte se urychlit nástup další fáze, je to zbytečně a přeskakováním, urychlováním, bychom mohli udělat více škody než užitku. Vím, že se spoustu z vás těší, až už bude dítko sedět s ostatními u stolu, až si samo dojde proto, co potřebuje, až si bude samo hrát, až vás nebude potřebovat nonstop, až bude povídat a budete s ním moci komunikovat... Jenže takhle bychom své nároky mohli posouvat až k vysokoškolskému diplomu :-) Opravdu jen určité procento dětí potřebuje stimulovat více, než by v běžném domácím prostředí bylo třeba a na to by jistě upozornila lékařka. I já občas šlápnu vedle, ale když vidím, že daná aktivita dceru nezaujme, jednoduše ji dám stranou, třeba ještě její chvíle přijde, třeba ne. Takže nehrotit a užívat si.

V závěru si ještě přihřeju polívčičku, pokud Vás zajímají spíše jednoduché, čisté pomůcky, mrkněte na mou tvorbu, třeba Vás něco zaujme a bude se hodit pod stromeček ;)

8 komentářů:

  1. Dobrý den, Hanko, děkuji za inspiraci. Objevila jsem Váš blog a jsem nadšená. Máte blog přehledně a dopodrobna sepsany. Mám 6 měsíční holčičku a přemýšlím, jaký dárek jí dát pod stromeček. Na Štědrý den jí bude 8 měsíců. Objednala jsem jí nějaká leporela, dřevěný váleček s rolničkou uvnitř. Chtěla jsem Vas poproyit, jestli bysme mi mohla poradit, co bych měla koupit? Nějaké kostky? Děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kostkami, klasickými nic nezkazíte. Na duplo je ještě brzy. Jestli nemáte nějaké vkládací kelímky tak ty doporučuju. Buď obyč jako jsme měli my jako malí http://www.hugochodibos.cz/cs/didakticke-hracky/157-pyramida-hranata.html nebo třeba grimms dělá dřevěné vkládací misky, které jsou samo dražší. Rózku nejdřív bavilo, že vše z kelímků vyndávala, kolíčky, drohné hračky, kostky, zvířátka, pak přišlo období, že vše dávala dovnitř, pak bořila mnou mostavený komín, nakonec začla vkládat do sebe a až teď se učí dělat věž sama.
      Pak nesáhnete vedle hudebními hračkami, ať už nějakou rumbakoulí, nebo xylofonem (na který budete hrát nejprv sama, ale po vyndání dvou tónů, může mlátit i dítě a nezní to úplně falešně - tu je i s barevně vyznačenými tóny: http://www.hugochodibos.cz/cs/didakticke-hracky/765-zvonkohrani.html), nebo jinou hračkou která dělá zvuk http://www.hugochodibos.cz/cs/hracky-hry/1495-hudebni-krokodyl-vroubkovany.html
      Vděčné jsou i vodolepky.
      Obecně bych to ale nepřeháněla, Róze bylo loni na Vánoce 10 měsíců. Největší zábava byla busy deska od tatínka (ale nevím jestli na ni v 8 měsících není brzy, možná nějaká malá jen s pár prvky) a asi kelímky z Ikea který měly být podle taťky na pití, ale nakonec byly na vkládání a do vany + vodolepky. Myslím, že tři dárky by úplně stačily. Pozornost na moc dlouho nestačila a ani ty balicí papíry ji ještě moc nebraly :D Určitě moc neřešte něco, k čemu si přejete, aby dítě měělo nějaký vztah - první panenka, oblíbený plyšák, v tu dobu z toho moc rozum ještě nemá...
      K těm kostkám od klasických dřevěných k nějakým měkkým, něco jako je na té fotce, kde jsou hračky v poličce. Na lego a podobné je brzy. Nebo můžete pořídit nějaké "lepší" kostky, tuším že Vilac má dřevěné kostky, z nichž některé jsou pomalované jako zvířátka a mají zvukovou výplň, různě chrastí. Nebo sensory blocks, kde by mohla zkoumat barvy a výplně, prý to baví i malé děti, ale zkušenost nemám.
      Tak hezké vybírání ;)

      Vymazat
    2. Děkuji za vyčerpávající odpověď :-) Vkládací kelímky zatím nemáme, tak ty Adelka pod stromečkem určitě rozbalí :-) A kostky taky. Ještě vybrat ty pravé. Jsem stejného nazoru, že moc hraček nemá cenu.

      Vymazat
  2. Bezvadny clanek, nemam slov! 👍🏻 Chtela bych se poradit: Prijde mi ze moje dcerka (10 mesicu) jen kramari a s nicim si poradne “nehraje”, nezkouma to do detailu. Nase je velka rodina s dalsimi mensimi detmi a tak Kaja ma hracek nespocet. Snazim se to limitovat a schovavat ale uplne nevim co je ta spravna mira. Priklad: v chrastici krabici je 5 ruznych chrastitek, 4 rumbakoule, 5 chrasticich kostek. Vedle je krabice s domacimi vecmi jako misky, varecka, vicka, male lahvicky. Jeste vedle leporela a knizky (asi 15) no a mezitim vsim se vali mluvici pejsek, knizka co hraje pisnicky, detske piano, 3 auticka, navlekaci krouzky. Plus vsude leze a bere dalsi veci. Ona si mezitim vsim hovi, vezme kostku a sup do pusy..popoleze s ni 2 metry, necha na zemi a hura na leporelo. To jen cuca, zas pryc a znova neco jineho. Jak na to? Razantne zredukovat a od kazdeho typu nechat jen jednu vec?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za chválu! Zkuste ještě trochu ubrat a uvidíte. Každé dítko je jiné, tak je možné, že dcera prostě tu pozornost ještě neudrží a naopak je více zvídavá a preferuje momentálně i víc pohybu, tak na jednom místě nevydrží. Ale tím, že to zkusíte zredukovat nic nezkazíte, přidávat se dá vždy ;) Můžete mrknout tu:
      http://kamenurazu.blogspot.cz/2017/01/pokojicek.html
      Tam je pokojíček, který jsme okolo těch 10 měsíců dělali v každé poličce bylo jen pár věcí i ve spodních krabicích bylo max 5 věcí. V pokojíčku jsme bývaly nárazově, když jsem nepotřebovala nic dělat. Víc času jsme trávily v kuchyni/obýváku, kde měla jen jednu poličku, kde byly max 3 leporela a třeba 5 hraček. Taky mi přijde důležité mít na to zkoumání klid. Vím, že někdo potřebuje mít telku, nebo rádio jako kulisu, ale myslím si, že mimča to rozptyluje. Takže, když jsme prohlížely leporelo, měly jsme jen leporelo, nic jiného se nedělalo, ale Rózku knížky vždy bavily... Na druhou stranu je normální, že takhle malé děcko udrží pozornost sotva pár minut ;) A po odpoledni je čurbes. Ale z vlastní zkušenosti vím, že je doteď aktivnější, pokud jsou hračky uklizené, je víc v klidu, jde si vybrat. Když jsou všude možně, neví co vybrat a spíš tak krámuje. No snad jsem Vám trochu pomohla :D

      Vymazat

Děkuji za váš komentář, vážím si vašeho času :-)