pátek 20. října 2017

"Drak" za dvě minuty

Vlaštovkodrak, který lítá. Teda za předpokladu, že se s ním někdo rozeběhne. Což Róza úplně nesplňuje, páč ta na něj chce koukat a jakmile stojí, drak padá k zemi. Ale i tak jsme si s ním užily spoustu zábavy a Rózka koukala, jak já lítám a běhala po parku za mnou. Větší děti jsou s ním 100% v pohodě. Dělala jsem ho před pár lety s předškolákama ve školce a lítali jsme na procházce. 
Nápad Z lesa.

středa 18. října 2017

Hrajeme si s přírodninami

Naše holka je sběračka. Z každé procházky by si nejradši přinesla hromadu šišek, klacků, kytiček a dalších věcí. Taky jsme byli na kaštanech. Většinou s nimi ještě neděláme nic zajímavého, na nějaká zvířátka a lepení má času ještě dost. Prostě je jen přenáší, dává do krabiček, do tašek a pytlíků. nebo prostě rozhazuje a my po nich pak v noci šlapem a nadáváme :-)
Ale přeci jen párkrát nějaký ten pokus o jinou hru proběhl.

pondělí 16. října 2017

Co do poličky, 19. měsíc

S čím si v průběhu tohoto měsíce hrála naše cácora, bylo podmíněno dárky k svátku. V knížkách frčí Podzim. Hledáme všechny ty děti co pouští draka, ztraceného papouška Nika, vyřezané dýně a a a. Prostě bezva knížka. Z knihovny jsme si půjčili další knížky. Tady stojí za zmínku O Budulínkovi od Kamily Skopové. Znáte? Leporelo s kruhovými obrázky a textem okolo. Hezky zpracované, veršované, určitě půjčíme i jinou pohádku, páč je jich takhle celá řada.

pátek 13. října 2017

Příběh opravdové vášně


Aneb cestopisná kuchařka marmeládové královny Blanky Milfaitové. Kniha, kterou jsem koupila, před dvěma lety mámě jako dárek. Páč máma je taková naše marmeládová královna. A protože je kniha krásně zpracovaná, s pěknými fotkami, neodolala jsem a pokaždé jsem si z ní na návštěvě přečetla kousek. Trvalo mi to rok, než jsem ji přelouskala po částech, ale mám to. Miluju knížky, kde si jde hlavní hrdina/ka za svým a plní si svůj sen. A miluju knížky, kde hlavní hrdina/ka cestuje. A teď se mi líbí i knížky, kde hlavní hrdina/ka má malé dítko. Tady je to všechno po kupě a navíc je to true story. Plus je tam spoustu dobrot, tak co víc si přát?

středa 11. října 2017

Obrázková kostka



Obrázková kostka pro první slovíčka. Našla jsem kostku. Vyráběli jsme ji tuším na hodinách angličtiny. Tak jako jsme se my onehdá učili první anglická slovíčka, batolata se učí první slovíčka v mateřštině. A tak teď házíme o stošest. Na obyčejné dřevěné kostičce jsou jednoduché obrázky pro jednoduché objekty. Tam kde Róza neumí pojmenovat, umí alespoň zvuk. Takže jsou vhodná zvířátka, auto, kytička, dům, míč, panenka, prostě to, co frčí u vás. Krom toho, že dítko procvičuje mluvení, zkouší si i hod a vlastně se vůbec pohybuje, páč si pro tu kostku musí zase dojít. Takže všestranná pomůcka :)

pondělí 9. října 2017

Houpací kůň

O překvapení nemáme s naším tatínkem nouzi. Nedávno jsem psala, jak jsme se vrátili a byla doma nová sedačka = spoustu krabic. (O krabici pořád zakopáváme, je pokreslená ze všech možných stran a momentálně je z ní bunkr.) Tentokrát budeme zakopávat o koně. Ale rády samozřejmě! Jen ten byt musíme trochu přifouknout. To nám takhle Honzík jednou odjel na víkendovou akci s kamarádama a oslavenec nám, asi za odměnu, že jsme tátu pustili, poslal koně. A Róza drandí a dělá blbinky. Tenhle kůň je totiž vymazlenej pro prcky, má stupátka na který pohodlně dostane a tak umí nasednout i slézt úplně sama. Začíná dělat frajeřinky, jakože ježdění ve stoje na sedátku. Prostě krasojezdkyně.

pátek 6. října 2017

Provlékačka pro berušku

To jsem takhle jednou v létě měla plodný den. Náhodou jsem byla doma a úplnou náhodou doma nebyla Róza, páč jeli jednou na chalupu sami s tátou. A já vytáhla šicí stroj. Krom pytlíků na zeleninu, povlečení pro Nánu, zašívání kalhot a jiných oděvů jsem spíchla tuhle berušku. Není to žádná velká krása, páč titěrné práce mi moc nejdou - čímž bych chtěla vzdát hold všem kdo šijí quiet booky, já bych na to neměla. Berunda je ze zbytků, co dům dal. Tělíčko z kusu trička, které jsem přešívala pro Rózinu, vycpané vatou. Krovky z kolečka, kterým byla ozdobená darovaná marmeláda. Tykadla z chlupatého drátku. A díratá podložka zůstala po vymačkání dílků k rozšíření hry Carcassone. Spojeno zelenou stuhou. A může se provlékat. Inspirace spíš pro větší. Rózce jsem se snažila nabídnout už dvakrát, ale zatím se nesetkalo s úspěchem.

středa 4. října 2017

Hit - kinetický písek

Kinetický písek znám ze školky. Dřív jsem letmo zaznamenala, že se nechá dělat i doma. Ale v posledních dnech byl hitem internetu. Děti u bedýnky s rozhňácanou moukou a olejem vypadaly túze spokojeně, tak jsem si řekla, že budem bábovkovat i my. Řeknu vám, u nás bylo spokojené dítě na světelné míle vzdálené, asi tak jako písek v bedně :-) Při přípravě jsem si uvědomila, že i v domácích podmínkách bude fajn, na některé věci se připravovat dopředu. Prostě tak, jak to dělají paní učitelky ve školce. Ty kdyby začaly hňácat něco jen tak na blint před dětma, tak školka asi bouchne. Páč ty děti za chvíli ztratí pozornost, nebo ji spíš přesměrujou jinam. A až bude konečně hotovo, nebude je daná aktivita zajímat. Takže příště si připravím věci předem, ufff. Ale takhle zpětně to je veselá historka.

pondělí 2. října 2017

Podzimní seznam


Na podzim jsem se těšila. Konečně jsem začla vybalovat tašky, páč frekvence odjezdů už není tak častá a stojí za to vše vyskládat zpět do skříní. Čeká nás už poslední dlouho naplánovaný víkend s kamarády a pak klídek a sem tam něco. Doufám, že se poštěstí ještě spoustu takových dnů, jako byly ty poslední. Sluníčko, zářivé listí, barvy všude kolem... A když ne, tak ty kaluže mají také něco do sebe. A to zahnízdění se doma. Chci si vychutnávat klídek a zpomalení. Na druhou stranu jsem si naplánovala tolik věcí, že úplně nevím, jak to půjde ruku v ruce :)