úterý 14. května 2019

Máma


Když byl ten den maminek… tak se to tak nějak hodilo hodit to na papír. Nebo do počítače. Máma. To je pro mě poslední měsíce téma číslo jedna. Asi není den, kdy by mi právě otázky ohledně toho, co všechno vlastně znamená být máma, nelítaly hlavou.
Z části je to samozřejmě proto, že jsem se stala dvojnásobnou maminkou a pořád se v téhle roli dost hledám. A ztrácím. Z části je to proto, že má maminka je nemocná. Hodně. Všichni samozřejmě doufáme, že vše dobře dopadne, ale už se to táhne sakra dlouho. Jediné čím jsem si ohledně „maminkování“ jistá je to, že ani ve svých třiatřiceti, se necítím být dost velká holka na to, abych na tomhle světě byla bez mámy. Takže to mami budeš muset nějak dát. Ostatně může na to být člověk vůbec někdy připravený? Myslím, že asi ne… Není to tolik roků zpět, kdy o tu svou přišel táta a dost to s ním zamávalo, myslím, že ho to změnilo. A na podzim máma. Ta to zdánlivě dobře dávala, protože ona se vždy snaží tvářit silná a starat se o ostatní, v tu chvíli třeba o dědu, ale jak je vidět, společně s různými dalšími starostmi, to v jejím těle dokázalo udělat dost velkou paseku.

úterý 9. dubna 2019

A tak to je


Tak nějak dlouho jsem to rozmýšlela, až jsem došla k tomu, že musím ubrat. A odnese to blog. Věrní čtenáři si asi všimli, že pravidelnost článků dost skomírá a ze třech týdně, jsem sklouzla o poznání níž. Zásoba článků rozepsaných ke konci těhotenství a v začátcích s novým přírůstkem je fuč a každý nový článek píšu na etapy a se značným zpožděním. Už mě moc nebaví se v každém druhém omlouvat a zamlouvat a vysvětlovat, že toto jsme dělali už "bůhvíkdy", ale čas na sepsaní je až teď. Ne že bych neměla o čem psát, nápadů na články mám mraky. Neupravených fotek taky. I když v současnosti fotím prakticky jen na telefon... Ale prostě není moc kdy.

úterý 2. dubna 2019

Další hrátky s modelínou


Baví vaše dítko modelína, ale na velká díla to stále není? U nás modelína docela frčí. Jak si udělat domácí modelínu můžete mrknout v jednom starším článku. V některých poličkových článcích, nebo na instagramu, jsem možná dávala další tipy, co s ní, ale jdu na soupis, ať to nezapadne. 

čtvrtek 21. března 2019

Kouzlení jara

Tak jako na jaře vykukují z trávy první jarní sněženky, tak z našeho inkoustového papíru zmizíkem vykoukly naše kytičkové malůvky. Jako mohla bych říkat jak, šíleně originální a vynalézavá jsem. Ale pravda je taková, že jsem chtěla s Rózkou dělat zimní klasiku. Zmizíkování z modrého inkoustu, ale když jsme začly, zjistila jsem, že modrý prostě nemáme. Tak jsme použily zelený. Rózu bavilo už samotné natírání. Nechávaly jsme zaschnout do dalšího dne a ze dne se stalo dnů několik... A mezitím opravdu vykoukly první jarní sněženky před barákem a bylo vyřešeno co zmizíkovat. A je to prostě kouzlo, když to zkouší děti poprvé.

úterý 19. března 2019

Pokojíček vol.3

S očekáváním nového přírůstku vznikla potřeba zas předělat pokojík. Asi ani nemusím říkat, že na pinterestu jsem strávila nejednu noc. Na mou nástěnku s vymazlenými dětskými pokoji se můžete mrknout tu. Taky jsme s Honzíkem strávili nejednu noc diskusemi nad těmito obrázky. A diskusemi o mých rozumových schopnostech. Páč měl pocit, že už jsem se úplně zbláznila... 

čtvrtek 14. března 2019

Scény jako z komedie


O „vtipné“ scénky není teď se dvěma dětmi opravdu nouze, občas si říkám, že bych mohla sepsat článek, ale naštěstí si ty karamboly nepamatuju nikterak dlouho, tak na něj zatím až dodnes nedošlo. Na druhou stranu bych Vám jimi sem tam mohla zvednout náladu. Mámám, že v tom nejsou samy. A ostatní to mohou mít jako takovou scénu z komedie. Páč třeba jako bezdětná, bych se u takové komedie asi dost bavila. Teď budu potřebovat pár let na zotavenou, abych se všemi opatrovníky nesoucítila.
Tak třeba dnes…

úterý 12. března 2019

Marie

Chtěla jsem sepsat tříměsíční report. Možná i něco o těhotenství. A kterak na svět přišla. Ale odkud začít, už když tohle začínám psát mám skoro měsíční skluz. A co než to dokončím... Sepsat to však musím. Nebo chci. Tak rychle se mění a po uzlíčku, co jsme si přivezli z porodnice, už není skoro ani stopy. Chci si poznamenat všechno, tak prosím omluvte, že budu skákat od jednoho k druhému a narvu sem tolik informací kolik jen půjde. Takže tak nějak popořadě.
Marie. Kde se vzalo to jméno? Jak k němu přišla? Připravte si kapesníky.

středa 6. března 2019

Kadeřnice

Další činnost k procvičení práce s nůžkami. Prostě jen namalovat jednoduché obličeje a jim nastříhat čupřinu. Dítko pak upravuje fazónu. Ty obličeje jsou šílené, já vím :D
Jo a kdyby někdo studoval úchop... To máte tak... Když učitelka učila držet nůžky už několik tříd dětí a vlastní dítě jí to bojkotuje (asi tak stejně jako úchop psacího náčiní) :D

úterý 5. března 2019

Kytičky, aneb trénování stříhání


Měli jsme čtvrté výročí svatby. Květinové. A protože na nějaké samostatné tvoření prostě není kdy, vzala jsem si na pomoc Rózku. Rózinka své první nůžky dostala už k druhým narozeninám, ale pravda je taková, že stále stříhá trochu začátečnicky. Baví ji to, o tom žádná, ale je to prostě takové to nastřihování papíru. Znáte to, vezme papír a nastřihá do něj "třásničky" po obvodu :-) Nebo přestřihne proužek a tím to hasne. A pak ji baví lepidlo. Moc. Tak mě napadlo tahle jednoduché tvoření. Kytičky. Spojení příjemného s užitečným.

pátek 1. března 2019

Co do poličky, 35. měsíc - aneb Rózky vánoční dárky



O Vánocích byla Rózka, bez nějakých dvou měsíců, skoro tříletá. Nechť je tedy tento článek z části tipem na dárky pro podobně staré děti ;)

pondělí 25. února 2019

Oslava pro Amálku


Starší záležitost, ale třeba se někomu bude inspirace hodit. A já tímto přivolávám hezké počasí ♥ Jednoduchá oslava pro Amálku. Svátek a léto na zahradě u našich. Tou dobou Rozárka Amálku milovala a nebylo dne, kdy by si na ni nehrála. A protože babička zase miluje Rozárku, ušila jí bílé šatičky a udělala čelenku s modrými kvítky. Čelenka je klasická čelenka z obchodu a na ní jsou tavicí pistolí přilepené umělé květy. To už samo o sobě znamenalo spoustu radosti.

čtvrtek 21. února 2019

Doktorský kufřík


Dárek k Vánocům. Hra na doktorku Rózku bavila už hodně dlouho. Doma jsme měli jen doktorský kufřík a plastovou stříkačku od hodné paní sestřičky na gyndě. Spolu s ubrousky a jedním starým obvazem si Rózárka vystačila. Ale plán pod jedličku byl jasný. Věci jsem začla schánět už v září. Neb jsem chtěla mít do porodu hotovo. No nestihla jsem to. Ani mě, ani nikoho jiného to nepřekvapilo :D 

úterý 19. února 2019

Geniální přítelkyně


Tetralogie o které básnil někdo na instagramu. A tak jsem si zarezervovala první díl v knihovně. Už samotná autorka byla dlouho záhadou. Pod pseudonymem Elena Ferrante, píše italská spisovatelka a překladatelka Anita Rajaová, nebo možná její manžel. Identitu odhalil až po letech od vydání jeden novinář. Bylo to pro mě čtení náročné na čas. Jednak je kniha tak populární, že jsem na každý díl z knihovny čekala několik měsíců, takže přečtení všech knih mi trvalo skoro rok! A jednak je v knihách tolik postav, že jsem se po přestávce mezi díly občas ztrácela. Na druhou stranu je velkou nápovědou soupis nejhlavnějších rodin a jejich členů na začátku každé knihy. I vzhledem ke všem reáliím a informacím nešlo jen o lehkou oddychovku. Opravdu se dovíte mnoho o Neapoli v průběhu několika desetiletí a o celkové historii Itálie.

čtvrtek 14. února 2019

Podložka na puzzle

Ulehčení. Taková blbinka. Rózku puzzle baví. Ale jen když jí jdou. Je fajn, pokud má nápovědu. A to nejen v podobě zmenšeného výsledného obrázku jako předlohu. Dost pomáhá, pokud mají puzzle přímo obrázek na podložce (máme u dřevěných puzzlíků), nebo mají na podložce vylisované tvary dílků (puzzle typu Ravensburger). No a já na půdě u rodičů vyhrabala svoje staré puzzle se Sněhurkou. Sněhurka je u nás už dva měsíce naprosto top. Jenže mají 24 dílků. A my skončili u 12. Tak jsem vymyslela, že tu podložku prostě udělám. A tady teď sepíšu tipy a hlavně chyby, kterých se vyvarovat, pokud se vám tento nápad líbí :-)

pondělí 11. února 2019

Knihovnička: Další nálož

Dětských knížek přečteme tolik, že dělat článek na každou zvlášť je prostě nemožné. A tak přicházím alespoň s dalším shrnutím. Dnes první desítka knih, které stojí za to. Nejprve ty, ze kterých jsme nadšené tolik, že je snad budeme muset pořídit. A pak ty, které jsme si rády pročítaly, ale stačilo nám je mít na měsíc a pak zas šup pro další kousky do knihovny.

čtvrtek 7. února 2019

Milníková podložka

Docela módní věc. Zaznamenávat každý týden/měsíc/rok v podobných podmínkách a pak porovnávat, nebo si z fotek dělat koláž. Nechají se dobře sehnat milníkové kartičky i milníkové podložky. Mohl by to být klidně hezký dárek k narození miminka. Já si ale říkala, že nic spešl nebudu potřebovat. Že to jistí klasická černá tabulka, která by byla položená vedle dítěte a bylo na ní napsáno, co je třeba. No, ale víte jak by to dopadlo? Jako s Rózou... ta žádné takové fotky nemá. Takže když jsem viděla jak mi má druhorozená během pár týdnů roste před očima, hormony se splašily a já den před měsíčními narozeninami rychle patlala.

úterý 5. února 2019

Co do poličky, 32. a 33. měsíc

Poličkování. Poslední dva měsíce tak trochu scifi. Prostě mladší sourozenec. Teď polička přetéká a vládne zmatek. Já jsem vděčná za to, že si to tam alespoň nějak ta holka nastrká. Většinou. Takže tento článek je o podzimním stavu. Ale po vymýšlení aktivit, pomůcek a zamýšlení se nad tím, co by bylo to nej, co by bavilo... se mi stýská. Už se snad blýská na lepší časy a po přestávce nějaký ten článek nahodím. 
Ještě jedno info. V jedné diskusi se mě maminky ptaly, proč články označuji podle měsíců. Aktivity v daných poličkách jsou samozřejmě vhodné i pro jinak stará batolata. Není to univerzální, každé dítě se vyvíjí jinak, je to prostě inspirace pro podobně staré děti. Ale tím, že sem přidávám obměnu poličky docela často, musím je nějak odlišit a vy vidíte posloupnost, jak to zrovna navazovalo a postupovalo u nás, v jiné rodině to může být úplně jinak ;)

středa 30. ledna 2019

Polštáře pro prarodiče


Dárek k Vánocům. Všechna pojmenování v srdci. Snažila jsem se rozpomenout na všelijaká pojmenování, která Rozárka pro jednotlivé prarodiče má a pak je hodila na polštář. No a do tvaru srdce, páč je má ráda ♥ Použila jsem zas fixu na textil. Jen tato se nějak trochu vyprala. Co se dá dělat.

pondělí 28. ledna 2019

Takový normální den

Po nocích s láskou vzpomínám jaké to bylo mít vůbec nějaký režim :D Článek, který jsem psala už na podzim. Ale vyštrachala ho až teď. Třeba si nějaká maminka ráda počte, jak to chodí jinde, já na takové články nakukuju ráda...
Tušila jsem, že brzy u nás bude vše vzhůru nohama, říkala jsem si, že by bylo fajn zaznamenat si takový normální pohodový den s tím naším tehdejším jedináčkem. Teda tak, jak vypadal všední den, když jsme byly zrovna doma. My dvě. Náš holčičí tým :-) Zhruba od dvou a něco let. Takže už to není aktuální. A já se k tomu mohu vracet, že se to třeba jednou zas dostane do nějakých normálních kolejí :D A fotky toho našeho torpéda, představa byla jiná, ale znáte to :-) Takže jak to bylo?

čtvrtek 24. ledna 2019

Doktorský plášť a další nezbytnosti k outfitu lékaře

Plášť pro naši malou doktorku. Ze staré tátovy košile. Inspirace nalezená pomocí pinterestu na těchto stránkách. A fakt to funguje. Prostě se odstřihne límeček, zapraví se ideálně šikmým proužkem. No já to udělala stužkou, páč prostě šikmý proužek nebyl a čas jej tvořit nebo koupit taky ne. Rukávy a boky sestřihnout do netopýřích rukávů. Ze zbytků vystřihnout kapsy. Našít kapsy. Sešít a začistit boky. Zahnout a prošít dolní okraj. Jenže asi máme menší dítě, než v inspiraci. Nebo většího tatínka...

pondělí 21. ledna 2019

Jesličky: O Smolíčkovi


Dlouho tu nebyl jesličkový článek. S Rózkou už tam sice nechodíme, ale narazila jsem na fotky z aktivitami, které tu ještě nebyly a byla by škoda je jen nechat ležet. Tak dneska tu O Smolíčkovi. Aktivity byly připravovány pro děti od 2 do cca 5 let (o prázdninách docházelo pár starších dětí, které měly zavřenou školku). Činnosti spojovala tematika les, plus jsme se ten den zaměřili na barvy.

pátek 18. ledna 2019

Čtu: Slepá mapa

Do třetice od Mornštajnové. A musím říct, že Slepá mapa se mi líbila asi nejvíce. Vtáhla mě do děje a nepustila. Je hlavně o osudech tří generací žen jedné rodiny, ale i o spoustě postav okolo. Hrdinky prožijí první i druhou světovou válku a komunistickou éru. Každá postava má něco do sebe a je věrohodně vykreslená. Žádná není černobílá, každá má své dobré i slabší stránky. Ačkoliv osudy nejsou nikterak lehké, během života postavy potká spoustu krutého a špatného, dýchá ne mě (na rozdíl od Hotýlku) naděje. Naděje, že v každé době se může stát i něco pěkného, co stojí za to. A že je fajn, když rodina drží při sobě. 

středa 16. ledna 2019

Rodinné focení

Přemýšlela jsem, zda tento článek vůbec psát. Přeci jen úplně osobní fotky sem moc nedávám. Na druhou stranu obě fotografky si reklamu zaslouží. My nejsme úplně ta rodina, která by měla každý rok ateliérové fotky do kalendáře. Profi fotky jsme do letoška měli vlastně jen ze svatby a když se narodila Rózka. Ale rostl mi pupek a já si uvědomovala, že je to mé druhé a asi poslední těhotenství, přičemž z toho prvního žádnou pořádnou fotku nemám. Chtěla jsem mít tohle krásné období očekávání zaznamenané. A to nejen sebe, ale i s celou zatím neúplnou rodinou. No a když Maruška vykoukla na svět, musela mít svoje první hezké fotky taky. Měla je i Róza. Takže ať je v tom nějaká spravedlnost. Chápete :D A když si tak ty fotky prohlížím, říkám si, že je fajn mít občas zaznamenanou rodinu někým, kdo na to má oko. Páč naše fotky jsou prostě dokumentující, ale většinou esteticky trochu zaostávají... Takže občas nějaké rodinné fotky z procházky od profesionála? Proč ne. A co třeba fotky prarodičů a praprarodičů s dětmi. Ty by byly cenné ještě víc. Páč znáte to, jak se neradi fotí, schovávají se... No tak třeba jako dárek? ;)

pondělí 14. ledna 2019

Mořský svět

O výletu do akvárií Róza brebentila víc jak měsíc. V nějakém dětském pořadu viděla, že tam byli hlavní hrdinové. A od té doby se mě několikrát ptala, jestli my půjdem taky... Na první víkend v roce jsem měla původně jiné plány. Víte, má předsevzetí. Nasněžilo, tak jsem nás viděla při společném sáňkování a pak pod dekou, s teplýma fuseklema na nohou a hrnkem čaje v ruce. Honzík mě vyvedl z omylu. Chystalo se oteplení a v inkriminovanou dobu mělo pršet. Mé plány šly do háje. Páč mezi sáňkováním v bílé kráse a sáňkováním na blátě byl dost velký rozdíl... Propadla jsem mírné hysterii a nervózně začala sjíždět internety. Co bychom tak jako mohli na
rychlo podniknout?
A našla Mořský svět.

úterý 8. ledna 2019

2018/2019

Rok se s rokem sešel a píšu si další shrnutí. Když jsem se tak koukala na loňský článek, zas tak moc jsem se neposunula. Tu rovnováhu, jsem moji milí, ještě pořád nenašla. Řeším podobné věci. Ale k tomu jsem si ještě naložila. Pořád se učím jak pracovat s časem, jak uspokojit všechny strany. A pořád v tom plavu :D Rozhodně nebudu na loňský rok spílat. Otěhotněla jsem. Prožila jsem relativně bezproblémové těhotenství. A přivedla na svět naší druhou krásnou princeznu. Moc dobře vím, že ani jedno není samozřejmostí a moc si toho vážím! Byl to také rok několika nových příležitostí. Zkusila jsem si práci v jesličkách a Rózka pobyt mezi dětmi. Pro mě bylo fajn řešit něco jiného než jen ten náš prostor. Vymýšlení mě bavilo. Přípravy ale trochu vázly. Nejednou mi tu do noci asistoval Honzík, jinak bych asi ani nespala. Bylo fajn být tam paní učitelkou na chvilku. Přijít, rozbalit aktivity, pohrát si s dětmi, na procházce si s nimi pokecat, pak zajít s Honzíkem a jeho kolegy na oběd (sociální interakce s dospěláky - to se na rodičáku počítá) a jet domů. A zbytek týdne být zase jenom maminka.

čtvrtek 3. ledna 2019

Advent a Vánoce, aneb jak to dopadlo

Ani se člověk nenaděje a zase je ten kolotoč pryč. Ale musím říct, že jsem na sebe pyšná. Dodržela jsem pár předsevzetí a je fakt, že od loňska a hektického nestíhání jsem se zas o kousek posunula. Díky rostoucímu pupku jsem už na podzim neměla ohledně Vánoc velké ambice. Věděla jsem, že to bude náročné i bez nějakých mých vylomenin. Tak nějak jsem se snažila chystat dopředu. Prostě jsem chtěla mít radši úklid a dárky vyřešené ještě před termínem porodu, který byl na konci října. No dárky vymyšlené byly. Byl i vymyšlený a sepsaný plán aktivit, kdy co. Ne že by vyšel :-) Alespoň jsem ale měla vše tak nějak sesumírované a třeba velký úklid jsem dělala na několikrát už od září. Nakonec mi přijela trochu pomoct mamka, páč to vypadalo, že začnu rodit někde na stoličce, při otírání nábytku. I předělávku pokojíku jsme stihli. A vestavěnou skříň, díky které jsme se měli vejít do našeho bytu i se všemi těmi nezbytnosti nového dítka. Tu nám udělali dva týdny před termínem. Nikoho asi nepřekvapí, že nás žádná skříň nevytrhla. Hlavně díky všem mým krámům na tvoření, šití a dalším věcem, :D Zkrátka bylo to hnízdění v plném proudu. Nicméně naklizeno samozřejmě nevydrželo...