čtvrtek 27. dubna 2017

Krabičky

Prozkoumávání různých krabiček bylo na mothering už pro děti před jedním rokem. U nás na ně došlo až teď... Hold u mě vše musí uzrát. Já než se k něčemu dostanu. A je pravda, že Róza by to asi o moc dřív nedala. Většina krabiček pro ni byl oříšek i teď. Objevovala je postupně. Nejdřív na plné čáře zvítězila ta od sirek, s tou by šla snad i spát. V každé byl nějaký poklad. Taková odměrka, to bylo něco. A pak už si je přizpůsobila. Několik dní schovávala do největších všechny ponožky, které našla. No snad se to změní. Ta záliba v ponožkách. Páč zkoušení šatiček. To je utrpení. Oboustranné :-)

neděle 23. dubna 2017

Rýžové nadělení

Smyslová výchova miminek. Kapitola sama o sobě. Myslím si, že celkově u nás, v našich končinách se hlavně ta hmatová moc neřeší. Vystačíme si s koupáním ve vaně miminek, pískovištěm, když už jsou děti trochu větší a sem tam nějaké výtvarce (ale ruku na srdce do jednoho roku, kdo něco tvořil?). Jo a když děti začnou rozum brát už je normální pouštět je do kuchyně pomáhat. A já to chápu, většinou to končí obrovským bordelem. Ale ten zápal? Když jsem viděla Rózinu v rýži, je mi trochu líto že jsem se do podobných aktivit nepouštěla dřív. Ono to patlání, matlání, hrabání se, zabořování rukou je pro ně děsně fajn.

čtvrtek 20. dubna 2017

Z lásky k vám

Název dalšího přečteného titulu. Držím se a stále jedu v tempu kniha do měsíce. Vždycky mě to vtáhne tak, že odkládám jiné povinnosti, proto si jich prostě víc nedopřávám. Tahle nebyla z mého seznamu, ale zaujala mě mezi vrácenými knihami. Je o ženě, která zdánlivě vede dokonalý život, který jí leckdo závidí. Manžel ředitel školy pro elitu, dvě úspěšné dospívající děti a její starostí je "jen" starat se o sebe, o rodinu a domácnost. Jenže zdání klame. Manžel je možná pro ostatní úžasný, zábavný a kdo ví co ještě, jenže je také tyran. A ona zůstávala a trpěla, aby zachovala rodinu. A jednou toho měla dost, tak manžela oddělala. Kniha je o její zpovědi, o tom co ji vedlo k jejímu jednání. O životě pře, po. O vězení. O tom jak si hledala znovu cestu ke svým dětem... I když to nakonec nebyla knížka z mého soudku, nebyla špatná. Ačkoliv pro mě je vždycky šílené, že to ty ženský trpí. Vím že psychika hraje velkou roli, že jsou dlouho zmanipulovány tak, že o sobě mají strašně nízké mínění. Ale pro děti? Vždyť i jim se tím ubližuje. Co si nesou do života z rodiny s takovými vzorci chování. I když nevědí co se děje pod pokličkou, určitě vycítí negativní energie a že něco není v pořádku... No prostě u mě to vedlo k přemýšlení. Autorka Amanda Prowse.

úterý 18. dubna 2017

Tobogán pro míček

Dneska se chlubím cizím peřím. Manželův kamarád udělal pro syna takovýhle míčkový tobogán. Stačilo kus trubky na vzduchotechniku, "bzukny", izolepa a domácí sluha. O zábavu postaráno. A protože po pár měsících jim doma začal překážet, půjčili jsme si ho na chvíli my pro Rózinu. Ta je prcek, tak háže z postele. Je to obří, ale čím menší průměr trubky, tím může být tobogán skladnějších rozměrů. Umím si ho představit třeba z hadice od dosloužilého vysavače, co vy na to?

čtvrtek 13. dubna 2017

Na zahrádce

Moc jsem se těšila. Konečně jsme byli u našich a já se zas rýpala v hlíně, ne jen v truhlících, ale na opravdovém záhoně. A s pomocníkama. Honzík ryl. A Róza se seznamovala. A po tom, co do kypré půdy slítla po zádech se jí už vůbec nelíbí :) No není to jaro nádherné?

pondělí 10. dubna 2017

Rostoucí židlička a balakryl

Moje natěračská mánie nezná mezí. I když tady to možná ani být nemuselo, páč Honzík je ze změny barvy smutný. Ale Róze je to očividně šumák. O tom, že je důležité na čem sedíte vy i děti (zvláště ty školou povinné) určitě víte. Ne každý ale ví, že je důležité i sezení prťat. Třeba inspekce ve školce je na to dost ďas. A od tříleťáků je to jen krůček k miminům. Rostoucí židličku jsem rozhodně chtěla. Jen byla původně v plánu až trochu později. Třeba na roce a půl. Nejdřív jsme si mysleli na bílou plastovou klasiku z Ikey. Ta se prostě snadno udržuje, je za pár kaček a sedátko je takový akorát. Jenže při čekání na to, až se Róza posadí se mi to rozleželo v hlavě. Proč si kupovat něco jen na pár měsíců? Navíc mně se taky nelíbí sedět moc dlouho na barové židličce bez trnožky a máchat nohama ve vzduchu! A bylo rozhodnuto, Róza bude sedět pořádně hned od začátku.

čtvrtek 6. dubna 2017

Jiskra v popelu

Kniha, kterou napsala Sabaa Tahirová. Píšu za čerstva. Je to docela bichle. A přečtenou jsem ji měla za čtyři dny. S miminem docela dobrý, ne? Pravda, že jsem kvůli tomu poslala Honzíka i do hospody :-) Kniha, která byla na mém seznamu. Někdo na ni někdy napsal hezkou recenzi. Já si ji po čase zarezervovala v knihovně. A teď dorazila. Co Vám budu povídat, na začátku jsem si říkala "pro Boha co to je"? Nejsem zrovna moc na fantasy. Jediné co jsem asi kdy četla byla Hra o trůny a to ještě jen jeden a půl dílu, páč mě rozčilovalo množství postav a nesoulad se seriálem. Ale tahle knížka se mi nakonec dostala pod kůži. Úplně jsem ji zhltala. Doba podobná možná trochu antickému Římu. Přísná škola. Znepřátelené a zotročené národy... Msta, strach, čest, násilí, oddanost, trochu té lásky. No zajímavý. Jen konec mě naštval. Je otevřený. Nic není dořešené! Tak jsem začla hledat po netu, bude mít pokračování. Uff. Ale na druhou stranu než bude všechno beztak zapomenu :-) a bude i zfilmování a na to se těším! A teď si musím dát alespoň na pár dní knižní půst, ať nezanedbávám vše okolo :D