středa 21. června 2017

Svatba jak z américkýho filmu

Konečně. Je tu povídání o svatbě. O té v Americe, na kterou jsme vláčeli i to naše nebohé dítě :-) O té, o které jsem slíbila článek... Hned z kraje, nebyla to úplně americká svatba, poněvadž náš kamarád je Čech a jeho drahá je Venezuelanka. Takže to bylo takové multikulti. Ale jak z filmu byla, to zas jo! Tak popořádku.
Zásnuby proběhly na zámořské plavbě, prsten na dortíku. S ovacemi. Následovaly velké a důkladné přípravy. A když myslím důkladné, tak opravdu důkladné. Třeba objednávání župánků s nápisy pro maminky, svědkyni a družičky. Nebo přeměřování mládenců, kvůli údajům do půjčovny obleků. Sepsání seznamu darů. Ale my většinu známe jen z vyprávění.
Když jsme dorazili na Floridu, už bylo všechno ready. My už se jen vezli. Nejprve jsme se seznamovali s nevěstou. Pak kluci, kteří šli v průvodu vyzvedávali obleky. A páč naše domácí čarování s metrem nebylo úplně povedené, musel tam Honzík ještě jednou :-)
Pak jsme jeli na rozlučku na Key West. Myslím, že kluci si ji náramně užili. Pokud by se natáčelo další pokračování Pařby ve Vegas, některé záběry by se do něj možná také hodily. My holky jsme se ji užily taky. Zase po svém.
Zúčastnili jsme se opravdového nácviku svatby. Fakt! Netušila jsem že se to opravdu dělá. Svatba probíhala v katedrále. Jediná co v Miami je. A tak místní chtěli mít jistotu, že vše proběhne tak jak má. Ujasnilo se, kdo s kým a v jakém pořadí jde v průvodu. Kdo si kam má sednout. Kdy se má stát, kdy sedět a kdy tleskat. Kdy mají svědci přinášet a odnášet stoličky, kdy rovnat šaty, podávat prstýnky. Kdy mají jít určení svatebčané číst úryvky z Bible. A nakonec v jakém pořadí se zase bude odcházet. Řeknu Vám, nejsložitější to asi měli svědci. Z toho by mi šla hlava kolem.
Následovala seznamovací párty. Dobrý nápad, aby na sebe pak na svatbě všichni nekoukali jak sůvy z nudlí. Tam se podávala jídla typická pro dané země. Takže kluci navařili guláš a vývar s játrovými knedlíčky. Udělali jsme bramboráky. A chlebíčky s bramborovým salátem a dvěma pomazánkami. Svatební koláčky byly. A za Venezuelu jejich bramborový salát, uzeniny, sladkosti, tortilové chipsy a  dipy a určitě něco dalšího. A samozřejmě se popíjelo. A tancovalo.
Tři dny na to přišla očekávaná svatba. Přes den se připravovaly nevěsta, maminky, svědkyně a družičky zvlášť a ženich se svými mládenci, tatínkem a svědkem zvlášť. Ti pak měli být v katedrále dříve. A dokonce v zákristii. I s knězem. Odtud pak ženicha "vystrkali" dlouhou uličkou k ženské části průvodu.
Tatínek i mládenci, měli všichni stejný oblek. Svědkyně a družičky měly šaty v odstínech červené a oranžové. Maminka fialové. Jestli jsme to správně pochopili, je to takový zvyk. Že strana nevěsty je oděná do odstínů červené, prostě holčičích barev a strana ženicha do tmavších. Takže maminka ženicha měla tmavomodré. Samozřejmostí byly šaty, které jsou dlouhé tak, aby byly až pod kotníky. Ohledně barev se stala chyba v komunikaci... Páč jsme věděli, že družičky budou oranžové, čímž jsme pochopili, že hlavní barvou svatby bude oranžová a s holkama jsme si oranžový pořídily taky :D Aspoň to bylo hezky sladěný. Jen u Róziny jakožto nosičky prstýnků a mincí jsem věděla, že červené šaty které jsem jediné v daném mylném odstínu sehnala nejsou vhodné.
Mince jsou další venezuelský svatební zvyk. Je jich 12. A dědí se z matky na dceru. Tyhle měly dlouhatánskou historii. Pokud je v rodině vícero dcer, musí se pro další pořídit nové. Předání mincí a přesýpání z dlaní do dlaní je součástí obřadu.
Nevěsta čekala schovaná a ženich ji viděl opravdu až když přicházela k oltáři.
Kněz byl sympaťák a dokonce se naučil pár slov česky. Španělština je v Miami tak nějak samozřejmostí, takže tu samo uměl. Všichni alespoň části rozuměli a multikulti bylo dokonalé. Čtení přímluv bylo na střídačku ve všech jazycích.
Všechno klaplo. Vzali se. Rózina prstýnky nespolkla a mince nepoztrácela. Ani při obřadu nezkoušela akustiku Božího domu a mohlo se pokračovat.
Před kostelem společné focení. Házení kyticí. A přesun na místo hostiny.
Hostina byla ve velkolepých prostorech. Prej se tam berou i celébrity. Krásně načančáno. Nasvětleno. Venku óbr bazén. Ale pozor naše česká část byla raději dopředu upozorněna, že jestli do něj někdo skočí bude vyveden a ještě platit pokutu :D
Manželé se nakrmili polévkou, aby bylo učiněno za dost českým tradicím. První tanec a následovala volná zábava se spoustou dobrot. Obzvláště předkrmové jednohubky byly vynikající.
O půlnoci jsme předávali náš společný dar. Kluci vytvořili houpacího koně s vyřezávanou hlavou s vyrytým věnováním a našimi jmény. Jenže ten byl samozřejmě velký a těžký. Takže téměř každý vyfasoval svou část kterou přibalil do kufru a až na místě se dalo vše do kupy. I slzičky dojetí byly :-) 
No a pak zábava gradovala, páč se rozdaly párty klobouky a odhodily zábrany. No s těma zábranama... někdo je odhodil už dříve a někdo je s sebou ani nebral :-)
Novomanželům děkuji za fotografie.
Kdo by měl ještě chuť na video. Je ke zhlédnutí tu. A pro ty, které svatba teprv čeká, jedno doporučení... Pozvěte si kameramana a nechte si video natočit. My to neudělali a doteď mě to mrzí. Video zas o něco víc zachytí atmosféru a je to krásná vzpomínka. A je úplně jedno jestli budete mít svatbu takhle honosnou. Nebo s piknikem na louce. Páč chápu, že to nemusí být každého gusto. Ale video zachytí zrovna tak den na zámku, jako v lese, svatbu o 100 hostech i o 4, prostě jděte do toho ;)
No a to je vše. Na konec snad jen ať jim to klape, miláčkům! 💗








2 komentáře:

  1. Hani uuuuzasny!!!!! Nikdy jsem takovou nevidela a nezazila. Diky za nahlednuti

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář, vážím si vašeho času :-)