Dny otevřených dveří fungují!
Téměř každý den se něco děje… No tak dobře tu pánskou jízdu svého přítele a
jeho partičky, kterou jsem svou přítomností tak nějak narušovala, bych možná
počítat neměla. Ale hned den na to tu byla má kolegyně, která mi přinesla další knihy na čtení
a disk plný filmů a seriálů. Pak jsme byli na oslavě přítelovy maminky, kde
jsme se parádně přejedli všemožných dobrot. A měla jsem tu sestřenici se syny,
kteří v Praze strávili část jarních prázdnin a dneska mi tu pod okny
dokonce zpívaly ty moje ratolesti ze školky – to bylo radosti, otevírala se
okna i z ostatních paneláků a důchodci nestačili valit oči.
No a když už jsem tu měla ty mé „synovce“
museli jsme pro ně vymyslet nějakou tu zábavu, aby se nenudili a nevymýšleli
neplechu – jako házení plastového letadýlka po našem králíkovi a tak. No a tak jsme vytáhli Carcassonne. Tahle hra se v posledních letech stala
mou oblíbenou. Dokonce když jsme si ji před dvěma lety pořizovali, bratr
přikoupil i druhou základní sadu, aby hra nebyla tak krátká a samo nějaká ta
rozšíření… V téhle hře jsem bývala přeborníkem ve hře hra jeden na jednoho
(když nepočítám mého bratra, který promýšlí každý krok tři kola dopředu), ale
jakmile je hráčů více, nestačím všechno sledovat a kazit hru ostatním :D
Pak ještě mohu doporučit hru s kostkami
na principu piškvorek, kterou jsem vyrobila doma ze starých dětských kostek a
motivy vyznačila pájkou. Tuhle hru jsme si okoukali v čajovně. Ne, že bych
byla klasickým návštěvníkem těchto druhů zařízení, ale jednou ze rok, za dva se
tam ráda podívám právě kvůli společenským hrám. U čajíčku si tam můžete zkusit
něco nového a vyhlídnout, co byste si chtěli koupit dom. Já už tam mám takhle
vyhlídlé Česko.
A jak jste na tom vy se
společenskými hrami? Která je ta Vaše nej?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář, vážím si vašeho času :-)