Rýžové nadělení

Smyslová výchova miminek. Kapitola sama o sobě. Myslím si, že celkově u nás, v našich končinách se hlavně ta hmatová moc neřeší. Vystačíme si s koupáním ve vaně miminek, pískovištěm, když už jsou děti trochu větší a sem tam nějaké výtvarce (ale ruku na srdce do jednoho roku, kdo něco tvořil?). Jo a když děti začnou rozum brát už je normální pouštět je do kuchyně pomáhat. A já to chápu, většinou to končí obrovským bordelem. Ale ten zápal? Když jsem viděla Rózinu v rýži, je mi trochu líto že jsem se do podobných aktivit nepouštěla dřív. Ono to patlání, matlání, hrabání se, zabořování rukou je pro ně děsně fajn.

Já měla strach z toho, že vše bude strkat do pusy. Ale měla jsem vymyšlených několik aktivit s jedlými proprietami, s tím že ji strčím do vany a děj se vůle Boží. Ale nakonec k tomu nějak nikdy nedošlo. (Až na vánoční tvoření) Ale teď jsem konečně koupila kempingovou plachtu. A pytlík levné rýže. Mělo to být hledání prťavých kousků z dupla v míse s rýží. Ale nějak se to zvrtlo. Záměrně jsem dala rýži do zapékací mísy, která je docela těžká, aby ji Róza lehce zvedla a vysypala. Jenže ona si s tím poradila jinak. Brala to po hrstech a vyndávala, rozhazovala, zkoumala zrníčka, sypala si ji na hlavu, znovu zahrabávala a vyndávala drobnosti... A tak jsem jí k tomu ještě poskytla lžíci, lžičku a plechovku. No a na skoro půl hoďky o zábavu postaráno! Ten zápal a zaujetí. A soustředění. No nestačila jsem zírat. Od nevinnosti k nadělení. Jak je vidno na koláži. A nakonec samozřejmě vysávání. Páč rýže byla v gauči, v oblečení, všude. Ale za to to stojí! Proto naplánovat před velkým úklidem ;)