... aneb zvýšená příprava. Možná to vypadá tak, že jsem se tady na to vyflákla. A ono to tak vlastně trochu je. Stěží prolítávám články svých oblíbených blogů a na psaní už jaksi není kdy. Po tom, co mě zas jednou málem vezli do Bohnic, páč jsem strávila celý den tvorbou dárku (který stejně není hotový) a v hlavě mi jen lítalo, to nemůžu stihnout, pane Bože, už jen dva týdny, kdy já to všechno udělám..., jsem si stanovila priority. Na horním stupínku je pohoda, jazz. Blog, internet, počítač na opačném konci. Asi mi dochází, že s tou malou kočičkou, už to nebude jako dřív (pokolikáté už?). Vše načančaný a připravený dle mých představ, ale za to mnohem víc dobrodružný :-) A tak jsem vše vypustila stylem, co bude, to bude a hned je ta atmoška tak nějak vánočnější. Na zeď jsem vyvěsila listy s koledami do pomyslného stromku a zpíváme. Róza ukáže a já pěju. To se pak diví, když spustím sama a ohlíží se kde jsou papíry :-) Skládám hvězdičky. Panečku to je relax (po tom co zjistíte jak na to). Už nám visí v oknech. A přilepený na zdi. A ty maličký, ty budou na stromku. A poházený na vánočním stole.
