úterý 24. dubna 2018

Na Větrné hůrce

Klasika od Emilly Brontëové. Občas mám takové záchvěvy doplnit si literární vzdělání. Proto jsem třeba podstatnou část léta jednoho roku strávila s Annou Kareninou. Ale asi jsem knižní barbar, protože málokdy jsem z knihy úplně paf. Z Na Větrné hůrce jsem byla spíš rozčilená... Ano kniha je vychvalovaná pro vykreslení postav, pro dobré dlouhé dialogy, ale pro mě je prostě stejně vždy na prvním místě důležitý příběh a ztotožnění, nebo alespoň pochopení některé z postav. V této knize postavy nechápu. Všechny mi přijdou zralé na psychiatrické léčení a jejich jednání, zloba a nenávist mě rozčilují. Plus vidím v zapeklitosti osudů a v docela dobrém konci. Ale knihu bych jen tak někomu nedoporučila. Jak říkám, jsem asi barbar. Jak to máte s klasikou vy? Máte tip na nějakou knihu, která je opravdu zásadní a měl by si ji přečíst každý? Dík ;)

čtvrtek 19. dubna 2018

Kuchyňka

Kuchyňka u nás. Aneb tisícá variace na dětskou Ikea kuchyňku. Nic úplně nového pod Sluncem, ale třeba někdo najde inspiraci v tom, co jsme vše té naší Rózince dali k dispozici. Páč už je u nás od Vánoc (kuchyňka, ne Rózinka:) , tak si troufám tvrdit, že ji máme vytuněnou :-)
Doma máme prostor omezený, tak jsme museli trochu improvizovat. Do pokojíku už by se vešla jen s těží a tuším, že by nebyla tak využívaná, jako když může být dcera v centru dění, tedy přímo v naší obývákokuchyni. Můžeme tak třeba s Rózou společně umývat nádobí. Nebo, když nechce pomáhat se skutečnou přípravou (což je málokdy), může vařit jako já. Ale ať je to, jak je to, naše princezna je stále raději s námi, než sama v pokojíku. A já zase v pokojíku nechci trávit celé dny, takže je  kuchyňka zakomponovaná v hlavní části bytu :)

pondělí 16. dubna 2018

Výstava ČT dětem

Jednou jsme si zas udělaly s Rózou holčičí dopoledne s kulturou. V posledních třech měsících jsem kvůli všem těm reakcím na očkování, nachlazením, nemocem mým i Rozárčiným, velkým mrazům... povolila s televizí. Ona ji do té doby moc neznala a teď by z ní mohl být klidně televizní maniak, kdybych to nedržela na uzdě. Ale přiznávám, že dost obstojně pojmenovává některé televizní postavičky, ví co je to Kouzelná školka, pozná několik večerníčků... 

čtvrtek 5. dubna 2018

Co do knihovničky

Chvíle nad leporely jsou děsně fajn, ale na to, až se budeme tulit nad pořádnou knížkou jsem fakt těšila. Někdy v listopadu jsme se vytasili se čtením na dobrou noc. To úplně neklaplo, protože mlíko je přeci jen mlíko a večer Rózu literatura zas až tak moc nezajímala. Ke knihám s netvrdými stranami se ale chtěla vracet během dne. A protože se nám ty tři, co jsme měli po ruce brzy okoukaly, začali jsme pomalu rozšiřovat sbírku, Vánoce a narozky, byly ideální příležitosti. Zatím se pootáčím po takových, které mají na stránce málo textu (tak max dva odstavce) a mají hezké ilustrace. A zatím jich nemáme hromadu, protože si myslím, že pro děti je důležité opakování a vracení se ke známému. A i když nás může rozčilovat číst něco posté, ony to mají rády. Tak se pojďte mrknout, které jsou naše favoritky a které bych nejradši někde zašantročila. Svěřím se, které mám v merku a ráda si nechám poradit ;)