pátek 29. září 2017

Sváteční dárky, aneb rok a půl

Dobře jsme to jméno Rózině vybrali. Má svátek cca půl roku po narozeninách. Tak to má tak hezky rozprostřený. No a protože s tipy na dárky se to bude za chvíli jen hemžit, startuju pro jistotu už teď :D Třeba vašemu prckovi bude pod jedličkou zrovna rok a půl.

úterý 26. září 2017

Zahřívám se

Už i na mě došlo. Ne že bych ze spousty statusů a z mizerného počasí nepoznala, že podzim už dávno navštívil naši krajinu, ale já ho mám spojený prostě s klidem, s tím že jsme konečně doma a užíváme si zas pohodičky po hektických prázdninách. A přesně tenhle klid měl u nás tak trochu zpoždění. Ale představte si, že i my, byli minulý týden deset dní v kuse doma. A myslím si že těch deset monotónních dní, podobných si sobě jako vejce vejci, s vyřizováním povinností, ale i procházením se jen tak parkem, nám oběma s Rózou prospěly. Dokonce jsem si už dvakrát uvařila bylinkový čaj během princeznovského denního spaní, koupila Rózce gumáky, rochnila se ve vaně s knížkou, nebo třeba pekla kořenovou zeleninu. To jsou všechno takové mé podzimní radosti. Ale o tom zas někdy příště. Dnes jsem se přece jen chtěla ještě jednou naposledy ohlédnout za létem.

pondělí 25. září 2017

Brčka a kalíšky

Jojo, doma máme dost věcí zářivých barev a tak jsme zjistili, že jsou brčka a kelímky kompatibilní. Nechá se do nich třídit podle barvy. Asi by bylo lepší, kdyby byly v barvách základních, ale takhle taky dobrý. Mimoto, tam jdou házet i ta vajíčka, která už jsem na rozeznávání barev použila dříve. Článek tu. Mrkněte, co by se dalo použít u vás ;)

čtvrtek 21. září 2017

Historicky první soutěž

To koukáte, co? Já jsem také netušila, že to přijde :-) Kolem blogu se toho teď děje dost. Všechno jsou to pro mě novinky a nové situace. A tak se tak stalo, že jsem dostala svou první nabídku na nákup a recenzi. Ale nakonec jsme se domluvili, že nebudu nakupovat já, ale vy! Koneckonců, já už na blozích párkrát také něco vyhrála a měla jsem z toho ohromnou radost, tak proč ji nesprostředkovat Vám.

úterý 19. září 2017

Co do poličky, 18. měsíc

Tento měsíc stejně jako minulý, jsme nejvíc lítali po venku a doma se zdržovali minimálně. Proto tu najdete především věci, které šly snadno sbalit i na to naše cestování.
Knížky. Tento měsíc jsem žádnou novou nekupovala, ale tyhle tři si půjčila Róza v knihovně. Ta knihovna je prostě prima věc. Jednak vyzkoušíte různé tituly a zjistíte, zda je to pro vás to pravé ořechové. A jednak se dítě učí, že všechny věci nejsou jeho a musí se vracet. Což je u nás občas problém :-) Aniž bych do výběru nějak kecala, Rózka sáhla po hejbacích knihách od Svojtky. Asi že už je zná a byly jí povědomé. Měli jsme tak možnost prohlédnout jiné verze než máme doma.

neděle 17. září 2017

Busy deska, aneb s kůží na trh III.


Kdybych nějakému supr podnikateli vyprávěla, kterak jsem začla komponenty na busy desku kupovat na začátku roku, od února jsem si kvůli ní zřídila živnosťák a světlo světa spatřila na konci srpna, asi by se mi vysmál. Ale vše má svůj čas. Tu první prodejovou desku jsem totiž měla dělat pro kamarádovu dceru. Ten ji ale nakonec odmítl. Prostě cena byla jiná než si ji představoval. A mě to trošku vzalo vítr z plachet. Přeci jen komponenty něco stojí, sehnat je za rozumnou cenu taky není jen tak, všechno zkompletovat schramstne další čas a nakonec to nikdo nebude chtít? Začala jsem tedy s menšími kousky. Prvně jsem do světa poslala ušatá kousátka. O pár kousků si už nějaká miminka brousí zoubky. Pak jsem dala všanc navlékačky z břízy. A teď došlo i na desku.

pátek 15. září 2017

Sítko a párátka

Obdoba odkapávače a brček. Narazila jsem v počítači na fotky těchto hrátek. Jsou z května. Potřebovala jsem tenkrát rychle něco dodělat u našich a hledala jsem, čím bych tak tu holku zabavila. A našla párátka a sítko... Zábava byla nejen strkat párátka do dírek, ale také do krabičky a rozsypávat je. No a páč ji to tenkrát bavilo, rozhodla jsem to teď zas zopakovat. Takže věk je hodně orientační ;)

středa 13. září 2017

Moje první fotokniha

S fotkama jsem to vzala v posledních týdnech zhurta! Po krabičce fotek přišla na řadu fotokniha. Na instagramu jsem narazila na výzvu: Kupón na fotoknihu #saaldigital v hodnotě 900Kč za pravdivou recenzi. A řekla jsem si proč ne. Ráda bych totiž do budoucna zkusila digitální project life a ještě nevím jaký zvolit výstup. Navíc naše jarní dovča v Améru, se mi zdála hodna nějakých ucelených vzpomínek ve formě fotek, tak jsem to prubla. Teď už držím fotoknihu v ruce a kochám se. A jsem ráda, že ji mám a že jsem to nevzdala. Ale vše popořádku.

úterý 12. září 2017

Postýlka pro Ňáňu

Naše princezna slavila svátek. Náležitě jsme si to všichni užili. A jedním z dárků byla postýlka pro panenku. Postýlku jsem koupila loni na dobročinném bazaru. Byla nová, jen měla potrhaný obal a tím uvnitř ušpiněná. Nic co by se nedalo opravit. A já do ní našila matraci a peřinku s polštářkem i povlečením. Tak dlouho jsem chodila do obchodů s látkami, abych jí vybrala nějakou hezkou do pokojíku a krom minilůžkovin spíchla i jiné doplňky, až jsem domů nanosila několik druhů. A víte co? Nakonec jsem šila ze zbytků, které už důvěrně známe. Z puntíkované látky měla naše bobina ušitý mantinel do postýlky a my polštáře, aby byla ložnice sladěná. Mantinel už dávno neslouží. A povlaky na polštáře byly schované. Tak teď je jejich chvíle. Míří směr pokojík a já pevně věřím, že nějakou tu vysněnou kytičkatou látku objevím. Aneb naše bydlení je stále v procesu a to mě baví :-)

pátek 8. září 2017

Krabicový ochov

To nám tak jednou jako překvapení tatínek koupil nový gauč, místo toho našeho věrného, ale malého a skvrnitého parťáka bez nohy. Pro mě byl překvapení gauč. Pro Rózu krabice. Obr krabic totiž měla plný pokoj a byla z toho úplně na větvi. Honzík dobře myslel, že pro ně budu mít další využití. Jako první a nejméně náročné bylo prostě to dítě do jedné umístit. S pastelkama. A o zábavu bylo postaráno. Sice o krabici všichni zakopáváme, ale Róza ji nedá. Nejraději je tam zavřená s tatínkem. On jí ji totiž zdobí, maj tam mňauku i s mňamkou, rybu a jinou zvířenu. Ale třeba taky obkreslenou celou ležící Rozáru. I s její legendární mouchou, která jí přistála na hlavě, páč to je story posledních dvou měsíců, kterou je ochotná vyprávět na počkání :-)

středa 6. září 2017

Pár obrázků z krabičky

Nechala jsem si zas jednou udělat pár fotek. A néé ledajakých. Běžně nechávám vyvolávat v DM. Ale narazila jsem v článku na Mama-live na možnost nechat si udělat krabičku s 32 fotkami zdarma. A tak jsem to zkusila. A výsledek se mi líbil. Přišla krásná krabička s mými oblíbenými momentkami. A protože výběr nebyl jednoduchý, asi budem muset objednat další :D Na pravou míru bych uvedla pojem zdarma. Pouze za poštovné. Poštovné a balné je v tomto případě 99 kaček. Tím pádem  jsme na vyšší cenně než u mého běžného DM. Ale tam se zase doplácí jednorázově nějakých 59? Také může odrazovat zvláštní formát fotek - 9x13cm nebo 10x13cm. Ale já jsem nadšená. Když zásilka dorazila, připadala jsem si, jako když mi někdo dá dárek. Krásná krabička a v ní nejvíc nejoblíbenější záběry uplynulých měsíců.

pondělí 4. září 2017

Plastová zvířátka a přiřazování


Jak se dalo čekat, v domácím prostředí už zvířátka podstoupila prvenství jiným krámům. Schválně neříkám hračkám, protože naše dítě doma zásadně hračky neba a soustředí se na vše okolo, nejraději sbírá vše, co najde a dává do kýblů, krabiček a přemisťuje. Ale jakmile jsme vytiskli zvířátka na papír zase se jejich popularita na chvíli vrátila. Princip jednoduchý. Prostě plastové zvíře přiřadit k obrázku s fotem jeho živého kámoše. Tato aktivita vychází z principů montessori. Popisek na kartičkách by zdánlivě být nemusel. Ale prcci podvědomě vnímají, že vše může mít psanou podobu. A mohou pak mít, mimo jiné, větší zájem o písmena a nějaký základ až přijde jejich "čtecí" senzitivní období. Rozárka třeba (myslím si, že díky její zálibě v častém prohlížení leporel) aniž by jí někdo někdy říkal, nebo vysvětloval, že toto jsou písmenka a ty se čtou rozezná papír s textem od obrázkového a jakmile se jí něco dostane do ruky důležitě to drží před sebou a čte. Je jedno jestli je to jízdenka, účtenka, visačka od zboží nebo návod k něčemu. Prostě čte. Po svém. A velice hlasitě :-)

pátek 1. září 2017

Malý princ

Rest. Jsem trochu ostuda. Nikdy jsem ho nečetla. A tak jsem to teď napravila. Na začátku jsem si říkala jo, je to takový roztomilý, úsměvný, ale co na tom všichni maj, takových milých knížek je přeci víc. Ale po dočtení jsem měla takový hezký pocit. Člověk se u toho tak různě zamýšlí a domýšlí a každý tam asi najde něco pro sebe. Takže jo. Krásná knížka a asi bych jí měla mít v knihovničce, protože je to ta knížka, kterou si chce člověk přečíst několikrát. Těch krásných myšlenek. Už se těším, až Rózka bude mít z takových knížek rozum a přečtem si ji jednou spolu. Autor Antoine de Saint-Exupéry