čtvrtek 18. října 2018

Čtu: Hotýlek

Mohlo by se zdát, že jsem na literaturu zanevřela, ale né, jen jsem párkrát sáhla po knize o které se mi ani nechtělo informovat a pak taky čtu Geniální přítelkyni, jenže o té chci napsat až po posledním dílu. A na ten si z knihovny ještě dost počkám. Za to už na mě v regálu rezervací čekala kniha Hotýlek od Mornštajnové. Po přečtení Hany jsem se těšila na další tituly od této autorky. Knihu jsem měla zhltnutou během pár chvilek, co Rózka spala.
Musím se přiznat, že Hana mě nadchla asi o něco více. Hotýlek má takový obyčejnější příběh, není tam úplně velká akce, za to se tu prolínají osudy spousty lidí, kteří se motají okolo "hotýlku". Převážně jedné široké rodiny. Životy několika generací ve zkratce. A jsou krásně vykreslené. Zkrátka se kniha čte sama. A rozhodně má něco do sebe. A jen co jsem knihu vrátila, uvolnila se i poslední dospělácká od této autorky. Slepá mapa. Takže hurá na ni. A až Rózka povyroste, určitě se mrknem i na letošní novinku pro děti Strašidýlko Stráša. 

pondělí 15. října 2018

Srdíčkové přáníčko, aneb záchodová recyklace

Přáníčko, které jsme tiskly s Rózkou tátovi k Valentýnu. Prostě další rest... Jednoduché a zábavné. rulička od toaleťáku se promáčkne tak, aby hrana tvarem připomínala srdce. To se pak namáčí do hustší barvy a otiskuje na čtvrtku. Já vystřihla z nejhezčí části příslušný formát a nalepila na přání.
Další rychlovka. Využitelné nejen na valentýnské přání, ale prostě na jakékoliv přání třeba k narozeninám pro někoho milovaného :-)

pondělí 8. října 2018

Knihovnička: leporelové "novinky"

Leporela jsou vděčná. Knížka, kterou se nebojíme nechat dětem volně přístupnou. S čímž jsem nějakou dobu u Rózinky bojovala, zvláště u knížek půjčených. Teď už vím, že jí mohu nechat v dosahu i klasickou knihu, ale není to tak dlouho, kdy jemná motorika nebyla na takové úrovni, abych se nebála rozsápnutých stránek při listování. Navíc leporelo může mít i jinou funkci než jen knížka ke čtení a prohlížení :-) Doma máme slušnou zásobu retro kousků a z těch novějších si vybírá Róza v knihovně ráda sama. Často je chce číst ještě tam, nebo alespoň na zastávce cestou domů. Výběr nechávám zcela na ní, takže často domů neseme opravdu "skvosty" u kterých jsem ráda, že je budeme brzy vracet. Ale ty které jsou fajn vám tu ukážu. Do tohoto článku jsem zařadila všechny knihy se silnějšími stranami, nehledě na to, zda jde opravdu o leporelo (což je označení pouze pro harmonikovou knihu).

středa 3. října 2018

Jesličky: Vitamíny


Bylo léto, všude kolem mraky ovoce. Tak proč toho nevyužít. Ale téma se vám bude hodit klidně i s příchozím podzimem a třeba sklizní jablíček. Zpracováno pro dopolední činnost dětí 2-4 roky.

pondělí 1. října 2018

Upgrade navlékacích koleček


Jedna zákaznice mě dokopala k vylepšení navlékacích koleček. Chtěla na ně vyšít čísla. Řeknu Vám, vyšívání mi nakonec dalo docela zabrat, páč jsem nevyšívala už hezkou řádku let :-) ale výsledek byl vlastně fajn. A tak jsem si řekla, že to udělám i pro tu mou slečnu, ať nepřijde zkrátka. Navlékání mám pořád v batohu na plonkové chvíle čekání. A musím říct, že prvotní nadšení trochu opadlo a nikdy je nenavlékne všechny, protože jí to ještě moc nejde a nemá trpělivost víc jak na tři. Takže jsem vymyslela trochu prostorově náročnější variantu použití. A to přiřazování koleček k barvám a znakům.

úterý 25. září 2018

Orazítkovat plátěnou tašku...

... aneb vděčná aktivita pro batole a vděčný dárek pro babičky. Ačkoliv nevím jestli ji používají :-) Objednala jsem obyčejné plátěné tašky, barvy na textil jsem měla už doma (kdysi jsem chtěla razítkovat polštáře, ehmmm nedošlo na ně...), rozkrojila bramboru a vykrajovátky srdíček udělala razítka. Nezapomeňte vložit do tašky nějaký karton, aby se Vám barva nedostala skrz. A v tuhle chvíli už se do akce může zapojit to dychtivé a natěšené dítě. Důrazně doporučuji oblečení na tvoření, tzn. takové které může být zničeno, přeci jen pracuje se s barvami na textil...

pondělí 24. září 2018

Co do poličky, 29. a 30. měsíc

Toto letí, toto letí. Ta naše holka už má 2,5 roku. Definitivně už to není mimino a zanedlouho už nebude ani starší batole. Jak se tohle stane? Mám pocit, že poslední měsíce kolem mě jen tak proletěly! Inspirace na tuto poličku je tak trochu smyšlená. Reálně jsme totiž z těch prázdninových měsíců byly s Rózkou doma dohromady tak možná dva týdny. Proto je tam dost věcí, které lze vzít prostě někam s sebou. Takové ty, které jsem měla při ruce v batohu, táhla do kempu, nebo vytvářela do jeslí a pak se u nás chytly. V reálu byla polička zahlcená vším možným a úřadovala v ní mladá paní dle libosti. A když jsme se pak vracely na krátko dom, to bylo radosti z nově objevených hraček. No a když jsme u toho přiznávání, v závěru článku vám ještě povím, jak to s tím naším poličkováním je, protože jsem z několika rozhovorů zjistila, že si myslíte, že mé dítě si krásně půjčuje jednu hračku po druhé a tak jak je polička vyfocená, vypadá vlastně po celou dobu :-)