Tílko na mašličky

Šití ze starého. Aneb nová šance pro halenku po babičce. Halena byla z příjemného materiálu, přesně na léto. Jediné, co ještě nebylo vypárané, byla lišta s knoflíky a s dirkami. A ty já využila. Střihla jsem to tak, že na prostředku zadního dílu má Rózka zapínání. Opět žádná složitost. Rovný horní i dolní okraj, vykrojení na průramek podle tílka současné velikosti. Olemovat dolní okraj nebyl problém. Horní okraj jsem začistila šikmým proužkem a do čtyř rohů, kde se setkává průramek s horním okrajem jsem všila obyčejnou bílou pentli. Zde je jediný kámen úrazu, páč zavázat mašle na naší madam tak, aby byly obě ramínka stejně dlouhá, je při její pohyblivosti dost problém a bez navlečení to zas neumím odhadnout, ale to se poddá.

Knoflíky a kolečka s dirkami

Zase ten pinterest, ten kdyby nebyl :D Je dost na čase posunout to batole v oblékání. Zatím zvládá sundávání jednoduchých věcí, jako je šála, čepice, nákrčníky, rozepnuté svetry/mikiny/bundy, ponožky, boty, kalhoty a sukně zatím jen stáhnout, rozepnout zip. Dalším levelem by podle mě mělo být úplné stáhnutí nohavic, knoflíky a postupně nějaké to oblékání. Knoflíky, protože o ně projevila zájem sama naše malá, zkoumá je jak na oblečení tak i prostě v krabici třeba u babi a hlavně ji rozčilují, když kvůli nim nejde svetr dolů... Úplně správně dle Montessori principů je rám s knoflíky. Ale tato varianta s kolečky z filcu mi přišla prostě skladnější teď na to věčné letní cestování.

Plácáme se u Vltavy

Náplavka je naše srdcovka. Během mateřské a rodičovské jsem tam byla už nesčetněkrát. Od úplného pidi spícího miminka, kdy jsem si mohla prostě sednout a kochat se až po tu lotrandu, co všude utíká, všechno pozoruje a všechno zkoumá a o kochání si můžu leda nechat zdát :-) S Rózkou tam chodím zásadně ve všední dny a zásadně dopoledne. To vám je tam takový klid! Rána a brzká dopoledne jsou snad mé nejoblíbenější části dne. A tak jsem si říkala, že by se někomu mohly hodit takové mini tipy co tady. 

Dort Pavlova

Kalorická bomba. Něco co prostě musíte zkusit. Často se píše, že je to jeden z nejjednodušších dortů, ale v mém podání je to vždy kovbojka. I po tom, co jsem přečetla několik návodů od lidí učených. Na postup se můžete kouknout třeba u Kitchenette, nebo u Florentýny. I přesto, že vždy bojuju s tím, aby byly obří pusinky propečené tak akorát (rozuměj nervuju se s troubou na několikrát, protože v daném čase prostě nejsou, tak je musím dosušovat) a vždy se mi nějaké zlámou a rozdrolí a já to pak maskuju šlehačkou a krémem, dělala jsem ho už třikrát. V mém podání je to dort takový hodně rustikální, dost nestejnoměrný a každou chvílí hrozí zřícení, ale je prostě výborný a slaví úspěch. Pusinky dělám většinou klasické bez balzamika, nebo kakaa, prostě bílky, cukr, ale krom šlehačky (kterou míchám s pařížskou) dávám i Lemond curd podle Kitchenette. Zdobím tím co je po ruce. Na jinou variantu z naší tradiční letní rodinné oslavy se můžete mrknout tu.

Provlékačka na přání

Juchů, někomu se ty moje pitominky líbí. Teda vlastně rozvíjecí pomůcky :-) A tak jedna maminka ve facebookovém obchodě projevila zájem krom navlékačky i o provlékačku. Výroba se trochu protáhla páč výběr a zpracování dřeva mi daly tentokrát trochu zabrat, ale výsledek je na světě a myslím, že i k světu vypadá. Rozárku pomáhání při výrobě tak chytlo, že by si nejradši vše nechala pro sebe. Ale to ne, náš byt není nafukovací, jedna provlékačka nám stačí, další je zamluvená a třetí je k mání. Mrknout můžete tu. Tentokrát je z březového špalíčku.

Zamilované polštářky vol. 5

Svatební sezóna v plném proudu. A já jsem tu s tipem na dárek. Sice to není žádná novinka (na loňskou svatbu tu), ale tak pro nově příchozí? Navíc zatím je každý pár polštářků originál. A baví mě to. Tentokrát jsem krom polštářků namalovala i přáníčko v plánovaných barvách svatby, uvnitř s proužkem k založení finančního daru. Snad udělá radost.

Zábava na dovču

Mám tu pár dalších tipů, jak zabavit batole na cestě a v místě dovči za nepřízně počasí. O létání s prckem jsem psala už tu. O dovolené v kempu tady. O balení na dovču tu.

No a teď už konečně k tomu, co jsem měla vymyšlené letos.

Jesličky: Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?

Zvířátka jsou prostě vděčné téma pro všechny děti. A pohádky jakbysmet. A tu je vše dohromady. Na jedno dopoledne s dětmi 2-3 roky.

Plakát 1988

Plakát s významnými událostmi a informacemi o roce 1988. Honzík slavil třicetiny a plakát byl jeden z mých dárků. Inspirace je hafo na pinterestu. Ale pozor si dávejte na věrohodnost informací. Některé prostě úplně neseděly. Takže jsem se vše snažila ověřovat + vyhledávat konkrétní informace pro naši republiku. Dárek udělal radost. Mým plakátem se samozřejmě můžete dál inspirovat. A pokud by měl někdo jó zájem mohu jej poslat hotový v pdf za symbolickou cenu 30Kč. Přeci jen nějakou práci jsem si s tím dala ;)

Takže kdo má zájem nechť píše na blog.kamenurazu@gmail.com

Recy triko vol.II

Loni jsem šila Rózce černý kompletek, možná pamatujete. Byl vystříhaný z Honzinova starého trika. A šíleně se mi na ní líbil. Triko obleče ještě letos. A protože bylo tak oblíbené, řekla jsem si, že do něj půjdu znova. Na letošní dovolenou jsem rozstříhala staré bílé triko. Loni jsem si "střih" někam založila, ale bohužel tak dokonale, že není k nalezení. Neva, vzala jsem loňské černé triko a obkreslila s větším nadměrkem. Jen ty rukávy jsem nechala kratší, páč Rózka objevila v krabici s šitím krajku a nutně ji potřebovala :D Tak ta padla na olemování.

Hrátky na pláž

Jsou děti, kterým stačí kyblík a lopatka a zabaví se na písečné pláži celý den, jsou děti, které stačí popostrčit a jsou děti, které to zas až tolik nebere. Ač Róza vydrží u různých aktivit poměrně dlouho, pláž nebyla tím příkladem a tak se zařadila do třetí skupiny. Takže většinu času u móóóře maminka a hlavně tatínek vymýšleli co by. Jediné, co Rozárku bavilo opakovaně, byly procházky a pozorování někoho, jak pracuje. Takže tu jsou tipy, pro rodiče, kteří si nechtějí namáhat hlavu. Hrátky veskrze dost jednoduché a věřím, že většina z vás by na ně přišla sama, ale když už budete chtít relaxovat na té dovolené, ať si odpočine i hlava, že jo J

Oddechovky od Colganové

Když je čas na jednoduché čtení. To u mě k létu prostě patří. Od této autorky jsem už loni četla Rosiin sladký krámek snů a líbil se mi. Takže když na mě v knihovně vykoukla další kniha s podobnou obálkou, neváhala jsem. Šlo o Ostrov s vůní čerstvého chleba (který se mi asi líbil nejvíc). Tato má pokračování v Léto s vůní čerstvého chleba. A také stojí za to. Rovnou na to jsem přelouskala i Pojízdný krámek snů. Všechny tyhle knížky mají podobnou hlavní hrdinku (holku, která je spíš nenápadná, zhroutí se jí vztah, má problémy v práci), podobný příběh (snaží se s tím poprat a jde si za svým snem), podobné prostředí (anglický venkov) a podobný konec (happy end).