Pecka dovolená v Pecce + tipy jak jsme zabavili Rózu v kempu

Byli jsme v Pecce. V kempu, v chatičce. A byla to taková ta prima odpočinková dovča. Když jsme se na jaře vrátili z Améru, "vtipkovali" jsme, že máme s dovolenými na několik let útrum. Ale naštěstí jsme vyjeli na průzkum domácích vod ještě tentýž rok. Páč tahle dovča je z těch nízkonákladovějších. Kemp má výborné hodnocení a při tom není předražený. Má dobré zázemí a čeho si hodně cením, není obří, je tu klídek. Róza si to tu hned zamilovala. 

Tak nejprve Vám popíšu kemp. Pak mrknem co se tu dá s malým prckem dělat. A nakonec jsou ty tipy, aneb co jsme vláčeli ;)

KEMP

Kemp klasika - chatičky, velké chatky se zázemím, louky pro stany, plácek pro karavany. Co už je míň klasika - čisté sociálky, kuchyňky s pár kousky nádobí, společenská místnost, restaurace, prodejna nezbytností na recepci, průzračné koupaliště, hezké dětské hřiště, nafukovací trampolína, horolezcká ministěna, hřiště na beach a tenis.

• My jsme tu byli v půlce července. Na začátku pobytu nebylo úplně vedro a kemp byl příjemně vylidněný. Což znamená, plné chatky, ale ne moc karavanů a stanů. Chatičku jsme měli blízko k zázemí a většinou tam měl člověk klid a soukromí. Žádné fronty na záchod, čekačka na sporák, nebo varnou konvici. Prostě úplná pohoda. Sprcha na žetony za dvacku. Nikdy nechyběl toaleťák nebo mýdlo. Společenská místnost nijak zařízená, spíš tak na to najíst se tu, nebo přečkat špatné počasí. Jedna telka. Ale to není nic kvůli čemu by člověk do kempu jezdil. 
• V kuchyňce, kterou jsme měli nejblíže, byla společná lednice, varná konev a elektrická dvouplotýnka. K dispozici pár talířů, hrnečků, příborů a hlavně hrnců. S těma se člověk tahat nemusí. Takže uvaříte, ale pokud jste větší rodina, už nebudete mít úplně z čeho jíst, páč nedostatkovým zbožím byl hluboký talíř a lžíce. My s vybavením nepočítali, takže jsme měli kempingové nádobí a plasťáky mističky pro Rózu a byli jsme v pohodě. Pitná voda všude. 
• Restaurace taková klasika. Každý den nějaká hotovka co byla na penzi, pár jídel na jídeláku. Od utopenců, přes smažáky, k plátku masa s bramborem. My moc hodnotit nemůžeme, páč penzi jsme nevyužili a dvakrát si dali nějakou tu prasárnu. A podle smažáku se dobrá restaurace asi nepozná :-) Ale poslední večer jsme si dali jejich panenku z grilu s dipy a to bylo dobré moc. K těm penzím. Nechá se tu objednat plná i polo, nebo každé jídlo zvlášť. Nahlásí se buď při rezervaci, kdykoliv před pobytem, nebo klidně i na místě. Jen se musí počítat s tím, že nejde si ráno vzpomenout, že dnes chci oběd, jsou tam nějaké lhůty. My si obden objednávali snídaně. Já jsem snídaňová, tomuhle jídlu bych mohla věnovat klidně dvě hodiny. A když ho někdo připraví místo mě je to luxus! Tady bylo takové to základní. Rohlík, chleba, koláček, máslo, marmoška, medík, paštika, taveňák, jeden druh sýru, šunky, párek, jogurt, nějaké to sypání do něj, mléko, horká voda, instantní kafe, čaj, jeden druh ovoce. Já jsem v tomhle zmlsaná, tak jsem až takový výběr neměla. Přeci jen na pobytových snídaních si dám ráda vajíčka, zeleninu, víc druhů ovoce, nějakou dobrotu. Tak jsme to střídali, jednou snídaně pod nos, jednou jsem míchala kašičky s hromadou zrní a ovoce. Ony ty snídaně na zápraží chatičky s plecháčkem v ruce, měly taky něco do sebe! 
• Trochu slabší je to s tou prodejnou. Jedna s takovými základními nezbytnostmi ala kartáček, pasta a jiné hygienické pomůcky je na recepci. Od každého druhu jedno, takže opravdu nouzovka, když něco zapomenete. Druhý "obchůdek" je přímo v hospodě. Dostane se tam točené pivo, víno, něco slaného k tomu, pár pendreků pro děti a šmitec. V tomhle jsem taky trochu zmlsaná, páč jsem x sezón jako studentka pracovala v autokempu Sedmihorky a nějak mi nedošlo, že tamní zázemí není normálka. A i z dětství, když jsme s našima obráželi kempy,  si pamatuju, že nebyl problém ráno jít do stánku a koupit si čerstvé pečivo, máslíčka, marmošky, jablko, koblihu a tak. Tady se pečivo musí objednat den předem. A nic na namazání k tomu neseženete. Proto jsme si občas tu snídani objednali. Jako, kdo není líný, může se proběhnout přímo do Pecky do krámu, nebo se tam otočit autem, je to jen slabé dva kiláčky. Ale my líní jsme a to hlavně po ránu :D Takže počítat s tím, že třeba svačiny je třeba mít vlastní, mít nějakou svou zeleninu a ovoce a prostě tak. Koupaliště mě překvapilo příjemně. Bylo docela velké a průzračně čisté. Co už bylo trochu míň příjemné, byla ledová voda, ale člověk si zvykne :-) Koupaliště je v ceně a je přístupné i dalším návštěvníkům, ne jen pro ubytované, takže když je hezky je obsypané. Pro prcky malé brouzdaliště. 
• Pro nejmenší děti je tu dřevěné hřišťátko, pískoviště, pérové houpačky. Pro ty větší lanové hřišťátko. Nafukovací trampolíny bodovaly u dětí všech věkových kategorií. Na ty se musí kupovat extra vstup. Za dvacku náramek na celý den. Jedna z prvních věcí, co Róza požadovala po probuzení byl náramek na hopy-hopy. Měli to s tatínkem jako pravidelnou obchůzku. A já měla mezi snídaní a před-obědovým spaním klídek (rozumějte mezi tím, co umyju nádobí a přeperu v umyvadle každodenní dávku).
• Dospělácké hřiště jsme nevyzkoušeli, ale sportovní vybavení lze zapůjčit na recepci. My měli párkrát půjčený benďas na to naše pinkání před chatkou a za ten nic nechtěli.
  
• Jo a chatičky jsou docela prostorné. Jsou tam dvě palandy, my si je srazili dohromady a aj tak se dalo v chatičce pohodlně pohybovat. Skříň s poličkami. Stůl a čtyři štokrdlata. Vešel se nám sem i kočár, který jsme ve finále vezli úplně zbytečně :-)
• Kemp je opravdu z těch menších a je celý oplocený, takže bych se tu nebála větší děti vypustit (pokud vědí, že bazén jen s doprovodem). Běžně se tu děti proháněly na odstrkovadlech, kolech, koloběžkách. 
• Nebála bych se sem i do stanu, když není počásko úplně top. Je tu totiž velké pódium (teda nevím jestli se tam smí, ale děcka tam dováděly) a takový velký dřevěný "altán" s podlahou, takže je možnost, kde si rozložit posezení, ale třeba i hračky pod střechou v suchu.

AKTIVITY

aneb co jsme tu celý týden dělali. Tak předně jsme si přijeli odpočinout a prostě spolu být. Jen my tři. Jako rodina. My míváme tolik akcí, ať už s rodinou, nebo s kamarády, že celé dny kdy jsme 24 hodin spolu jen my tři, jsou pro nás docela vzácnost. Tak si je musíme dávkovat. Povinně :-) Nechtěli jsme se každý den trmácet na výlet někam daleko, spíš bylo v plánu jednou vše podřídit výhradně režimu Rózy. A ta má svůj předobědový spánek a nejlépe se vyspí na posteli. Takže připadaly v úvahu menší výlety. A Honzík byl zase rád, že si může občas odpočinout od řízení, takže jsme nechtěli každý den jezdit autem. Jen abyste se nedivili, proč to není moc akční.

• Za povinný výlet by se měl považovat ten na hrad. Na Pecku. V obci Pecka. Když už se tak jmenuje i ten kemp... Turisticky značená cesta vede po silnici. Hrad má dvě prohlídky po půl hoďce. Trosky okolo si může člověk projít bez vstupu. Róza absolvovala svou první prohlídku a ta půl hodina byla tak akorát. U studny dávejte bacha co držíte v ruce - páč když budete hodně pozorní, možná v ní zahlédnete paměťovou kartu do mého foťáku :D Za nejhezčí místo na sváču jsem vyhodnotila lavičku těsně pod hradem, na úrovni malého parkoviště. A ještě kousek níž, kde se turistické cesty rozcházejí je malý pojizdný domek s obchůdkem s regionálními věcmi, takže Hořické trubičky, pivko, nějaké rukodělné výrobky... Pozor, v pondělí zavřeno!
• V Pecce jako obci je jedna restaurace. Má docela hezkou klidnou zahrádku na dvorku. Ale jídlo teda za nás žádná sláva. Na jejich účet vtipkovala i slečna průvodkyně na hradě. Škoda, že jsme jedli už před tím :-) Pak je tam
  
  stánek s Opočenskou zmrzkou. Nějaká sámoška. Večerka. A cukrárna. Cukrárna mě nadchla. Je to typ podniku, který bych čekala spíš ve větším městě, ale fronty tu byly, takže se tu asi s klidem uživí. Milé prostředí a zmrzka libová! Dělají ji přímo na míru z ovoce, které si sami vyžádáte. A tak Rózka měla svou první zmrzlinu, páč jsme si nechali namíchat sorbet z lesních plodů. Prostě nic jiného než ovoce. Nebo si to můžete mixnout se smetanovým/ tvarohovým/ jogurtovým základem. Člověk si připlatí, ale já si třeba dávám zmrzku třikrát za léto, takže mě to nezrujnuje. Vedle cukošky je tvořivá dílnička, kde inzerovali, že si děti mohou udělat nějaký polštářek. Vyzkoušeno nemáme.
• Krom této obce jsou v pěší vzdálenosti ještě vesnice Borovnička a Borovnice. V druhé z jmenovaných měl být pozůstatek mlýnu s naučnou cestou, ale už jsme si nevšimli, že naučná cesta se teprv bude dělat. Tak jsme to vzdali a vymysleli výlet jiný.
• Od kempu přes ulici je les. Borůvek jsem
  
  moc nenasbírala, za to houba skoro u cesty. Pro trochu větší děti prostředí hezké na vyblbnutí. Pro minichodce nicmoc. Róza se mohla pohybovat sama jen po cestě. Na jedné straně zarostlé a někde dole strouha, na druhé prudká stráň.
• V kempu je i animační program pro děti. Ale zase pro ty trochu starší. Hodina dopoledne nebo odpoledne.  Rozvrh je aktuální v místě. V tom našem týdnu jsem tam zahlédla nějaké výtvarničení, sportovní hry, lezení na stěnu, promítání pohádky, přírodovědné okénko...
• A předposlední den jsem si všimla, že tu mají vymyšlenou i nějakou hru v okolí. Na recepci se vyzvedne mapička a plní se úkoly. Prcek pak dostane odměnu (bonbon).

A tím možnosti přímo v místě končily. Samozřejmě by šlo ujít x-kilometrů s Rózou v nosítku, ale to by si to ta holka moc neužila. Takže teď ty dojezdové.

• My jsme byli v Jičíně. Jičín je hezké město k vidění je toho tam víc, ale my tu nebyli prvně, tak jsme nešli moc objevovat, ale najíst se a zaplavat si, protože ten den byla nejhorší předpověď s deštěm a nízkými teplotami. Restaurace jsem hledala dle recenzí. Tu nejlépe hodnocenou U dělové koule jsme si vystříleli už po cestě na dovču. Tam bylo jídlo fakt vynikající, ale pěkně narváno, my měli štěstí na poslední stůl, ale asi je fajn si udělat rezervaci. V den výletu jsme chtěli vyzkoušet Caffé Zajíček. Ale pozor nějak nás nenapadlo, že bude v pondělí zavřeno. Takže v neděli a pondělí se tu nenajíte. Tak jsme se vydali co nás cvrnkne do nosu při procházce náměstím. A na náměstí jsme natrefili na Kavárnu Věznice. Měli tam obložené bagety, tak jen na zakousnutí před plavčem. Je tu hezké prostředí a hlavně hezký koutek pro děti. Pak jsme si vyšlápli věž ve Valdické bráně a hurá do Aqua centra. Porachtali jsme se, ale úplně velké vyžití tu není. Zlatý bazén v Liberci! A chlapi ať nechají kraťasové plavky doma, tady musí mít elastické přiléhavé. Ke koupi i v pokladně. Příjemné je, že tu jsou dětem volně k dispozici pomůcky na plavání.
• Rozhledna Zvičina. Autem jsme si dojeli do lázní Pod Zvičinou. Což je hezký komplex s nádechem první republiky. Úplně si zde umím představit nějaký film. Pěkné prostředí, příjemná obsluha. Jídlo nám přišlo spíš průměr. A spíše zahraniční návštěvníci. Děti nadchnou průlezky a hlavně zvířátka, my tu viděli husy, poníka a ovce, ale dle cedulí by tu mělo být zvířat víc. Pro děti je tu opět připravená nějaká stezka s úkoly. My se ale vydali vyšlapat kopec. Dle protijdoucích holandských důchodců jsme si mysleli, že to bude brnkačka. Ale ne nadarmo nám mapy vypočítali zdolání necelých dvou kilometrů na dvě hodiny :D Kopec hezký, ale Raisova chalupa, odkud má být ten nejlepší rozhled měla zavřeno. Takže znovu pozor. Sem se nedostanete v pondělí, ani v úterý! Prostě jsme nepoučitelní :-) Po cestě zpět jsme vzali hezké hřiště v Bílé Třemešné.
• Náš poslední výlet byl do Kalského údolí. Vzali jsme to přes Mostek, kde jsme si dali oběd U Špeka. Od silnice to nevypadalo kdovíjak, ale jídlo bylo výborné! K tomu jsme seděli venku po letním deštíku, vedle hračky, před námi tak trochu retro hřišťátko a moc milá paní servírka. Dokonce jsme neodolali a koupili si i něco malého k večeři s sebou. Na to nebyli úplně připravení a poradili si, vezli jsme si to ve vyřazeném porcelánu a kempová kuchyňka je tak bohatší o dva kousky :-) Samotnou procházku jsme pak začali až v obci Kal. Vychází se od dětského hřiště/nádrže. Je to moc příjemná cesta polem a lesíkem až k mlýnu. Tam my jsme skončili. V potůčku jsme si postavili (a rozbořili) pár hrází, nechali uplavat lístečkové loďky a šli zas zpět. Tady jsem pro změnu málem ztratila i pouzdro na foťák :-)

Tak to jsou naše ozkoušená místa. Pak tu nadhodím co jsem měla v záloze, kdyby nás to v kempu nebavilo, nebo prostě nebylo počasí...

• Lázně Bělohrad.
• Dvůr Králové nad Labem
• Vrchlabí
• Jánské lázně

ZÁBAVA

• Knížky. To je tutovka. V týdnu před odjezdem jsme byli v knihovně. A Rózina si vybrala tyto: 

Moje tělo je fajn skladné a může být pořád při ruce. Dítko při prohlížení může ukazovat kde má oko ono, někdo jiný, nebo třeba medvídek.
Říkadla pro nejmenší. Mají hezké ilustrace od Zmatlíkové. Ale vzhledem k tomu, že na začátku je velikonoční koleda a na konci Mikuláš a Vánoce, tak se mi číst knížku v 25°C docela zajídá. Rózině to neva.
Já jsem jí tam vybrala Krtek a zajíček. Krtek ji baví pořád. A hlavně ji baví, když v nějaké knížce někdo pláče. Takže byla záhy oblíbená. Mají to Vaše děti také tak? Fascinuje jí když má někdo zranění, nebo když je někdo smutný. Popřípadě, když se vzteká. Asi tím, že to jsou silné emoce. Takže třeba v Polámal se mraveneček také musí okomentovat, kde je auííí a vydávat její zvuky pro pláč...
No a ještě jsem přihodila jednu novou. Hejbací. Jak to žije v parku. Ta baví, ale nejvíc se na ni zaměřila až doma.

• Tygří vhazovačka. Tygr se krmí každý den i několikrát.
• Zpívánkové kartičky. Ty už asi každému dospělákovi v širém okolí lezou na nervy, ale když je nejhůř stoprocentně zabaví.
• Filcové pexeso. Které jsem vyráběla už do letadla. Tenkrát mi ho jen rozebrala. O pár měsíců později jsem si myslela, že by třeba mohla přiřazovat a hledat stejné obrázky. Snaha byla, ale stejně to končilo demolicí. Nicméně zábava to pro ni byla :-)

• Z letadlového repertoáru jsme s sebou vezli i plyšové drátky. Ale ty jsme tentokrát nevyužili. 
• Barevné kelímky. Na hry s vodou. Na schovávání pompomů. Na schovávání zvířátek. Na vkládání a rozkládání. Na "kuželky". Na skořápky. Jako jo je to hra hazardní a nelegální, ale já po Róze nechtěla prachy, že jo. Hádání, pod kterým tak kelímkem by mohl být ukrytý předmět ji bavilo a bylo úplně jedno, že jsou kelímky poloprůhledné :D

• No a největší pecka celého pobytu byla nová plastová zvířátka. Holka z nich byla úplně paf a každý den si vybírala jedno zvíře, které ji bude doprovázet na výlet. Byla to první věc, kterou chtěla po probuzení vidět a přerovnávat a my tak měli ještě pár minut na válení v posteli. Neustále je přenášela od někud někam. Dávala je bydlet do kelímků. Koupala je. Prostě super. Rozhodně nelituji vynaložených peněz. Kupovala jsem je tu.

 

ZÁVĚREM

No a jestli to nebylo dost jasné z předchozího popisu. Dovolenou jsme si fakt užili. Včetně všech takových těch aktivit, které si s pohodou představuji. Krom výletů a řádění s Rózinou, jsme měli i dost času pro sebe. Hráli jsme žolíky, piškvorky, pexeso, Dobble. A nutno podotknout, že mi asi opravdu ty buňky nějak skomírají, páč jsem skoro ve všem dostala na frak :D Hodně jsme si povídali. Zapinkali si badminton. Popíjeli vínko. Já přečetla knížku. Skoukli jsme celý seriál Až po uši. A samozřejmě se i pohádat :) Jsme přeci lidi. Páč mi ctíme pravidlo, že to zvládne za dovolenou každý normální pár :D A jako vzpomínku máme z každého dne sestříhané video i s fotkami, které dělal Honzík večer když jsem uspávala a ukázal mi je až poslední večer jako překvápko... No co Vám budu povídat takových týdnů bych si dokázala představit víc!