Kuchyňka

Kuchyňka u nás. Aneb tisícá variace na dětskou Ikea kuchyňku. Nic úplně nového pod Sluncem, ale třeba někdo najde inspiraci v tom, co jsme vše té naší Rózince dali k dispozici. Páč už je u nás od Vánoc (kuchyňka, ne Rózinka:) , tak si troufám tvrdit, že ji máme vytuněnou :-)

Doma máme prostor omezený, tak jsme museli trochu improvizovat. Do pokojíku už by se vešla jen s těží a tuším, že by nebyla tak využívaná, jako když může být dcera v centru dění, tedy přímo v naší obývákokuchyni. Můžeme tak třeba s Rózou společně umývat nádobí. Nebo, když nechce pomáhat se skutečnou přípravou (což je málokdy), může vařit jako já. Ale ať je to, jak je to, naše princezna je stále raději s námi, než sama v pokojíku. A já zase v pokojíku nechci trávit celé dny, takže je  kuchyňka zakomponovaná v hlavní části bytu :)

Pro jednoduchou inspiraci popíšu i dvě pracovní verze, které této kuchyňce předcházely. Můj úplně původní plán byl udělat improvizovanou kuchyňku z jedné skříňky pod televizí, prostě dvířka rozdělit na dvoje, na větší část černou izolepou vyznačit zaoblený obdélník, jakože trouba a druhé by zůstalo jako skříňka. Nahoře bych pak z černé fólie nalepila čtyři kola jakože plotýnky. Případně do stěny přivrtala jednu poličku, tyčku. Bylo by to jednoduché, s minimálními náklady. Ale neprošlo to, páč otec rodu se při koukání na televizi nechtěl koukat na kuchyňku, je pravda, že by to tam bylo trochu jako pěst na oko.

Tak jsem se musela smířit s tím, že přijdu o další poličku z regálu. Z těch dvou regálů, do kterých jsem rok před tím stěhovali celou pracovnu... Co by člověk pro to dítě neudělal. Jak vypadal tento kout dřív, se můžete mrknout tady v tomto odkazu.

Druhou verzi jsem vymyslela z polic Kallax od Ikea a jejich výplní. Jednoduše tam dát dvojkovou, nebo dvě jednotlivé. Do nich dvířka. Na jedno opět nalepit páskou jakože troubu, druhé jako skříňka. Do troubové skříňky dát tuto drátěnou vložku, jakože rošt. Nahoru černá kolečka. Skříňky opatřit kolečky, aby se s nimi nechalo případně vyjet a použít je v prostoru. Těsně nad policemi by zůstala jedna police regálu, která by se nechala používat třeba jako linka. A pak menší polička a tyč, tak jak to máme i v reálu teď. A až by prostě kuchyňka přestala být terno, poličky by určitě našly využití i jinde, stačilo by strhat folie.

Ale jak vidíte dle fotek, zvítězila třetí verze. Ikeácká kuchyňka. Hrdý tatík, chtěl pro svou princeznu opravdou kuchyňku, ne žádné nápodoby :* Nová se nám zdála zbytečně drahá. Koukali jsme tedy po bazarech a nakonec se těsně před Vánoci zadařilo. Ale radím Vám, kdybyste chtěli jít do podobné koupě, nenechávejte to na prosinec. Stejný nápad má před Ježíškem hafo lidí, takže u spousty inzerátů jsme byli tisící v pořadí.

Do naší kuchyňky někde ve sklepě očividně lilo. Ale nevadí šikovný tatínek přebrousil a nalakoval a ještě si z toho udělali s dědou hezký předvánoční dýchánek :) Původní polici v regálu Honzík odšrouboval jen na půl a nechal ji viset za zadní šrouby kolmo dolů. Což byl geniální nápad, protože za kuchyňku díky tomu nic nezapadá (kvůli lištám nelze přirazit až ke zdi). No a výš je přivrtaná tyč na kuchyňské náčiní a úzká polička na hrnečky.

Přes takto prázdnou kuchyňku byl nalepený baličák a dárek byl prostě terno. Ještě takhle zpětně malý tip. My jsme se dohodli, že budeme mít doma jen pár dárků, aby si je opravdu každý užil, i když i tak toho měla holka dost. Takže Róza měla kuchyňku. Rukavice, aby byl zastoupen měkkouš. Tuším, že jedna kniha. A zbytek tři jednotlivě balené věci do kuchyňky. A byla nadšená. Další dny u jedněch i druhých prarodičů bylo na sešlostech hromady dárků (i díky početnosti příbuzenstva) a už to nebylo takové, prostě to tu holku tolik nebavilo, tolik si s věcmi nepohrála, poslední nadělování už byla snad i vyloženě otrávená. Takže příště do toho půjdeme podobně, jeden větší dárek, čtyři pět menších, ať se může soustředit. To jen tak, kdyby mě letos chtělo nějak popadnout nakupování ve velkém.

No a teď to vybavení, co se všechno našlo pod všemi těmi stromečky a co jsme pak vymysleli za pochodu.

Věci do kuchyňky jsem chtěla co nejvíc reálné, žádný plast. Základní vybavení bylo z Ikea. Jejich malé hrnce se mi líbí, páč vypadají tak opravdově. Zrovna tak sada obraceček a naběraček. A keramické hrníčky jsou u nás prostě top. Několik dní se vařila samá kafíčka a nejoblíbenější kousek je konvička na mléko a cukřenka s pokličkou. Jednoduchý design, pastelové barvy a docela bytelné. Na bazarech jsem viděla i různé porcelánové sety s obrázky. Některé kýčovitější, jiné třeba hezky kytičkované, ale nepůsobily na mě tak festovně. Jinými slovy, ty naše s použitím síly člověk asi rozbije a bylo by přirozené zamést střepy a jede se dál, ale doufám že to bude jednou za čas. S těmi porcelánovými bych měla strach, že to bude v Rózčině věku každý druhý den. 

Pro některé vybavení jsme nemuseli daleko, jen jsem mrkla na nepouživané věci v kuchyni - menší vařečky, malé letité lžičky do presa, které stejně nepoužíváme, malý keramický hrnec s pokličkou, který jsem dostala jako součást nějakého dárku... A pár drobností jsem ještě koupila v obchodě "u Vietnamců", měli třeba úplně malý opravdový dřevěný váleček za pár korun, malinké struhadlo, zřejmě na sýr, malou pánvičku.

Teď potraviny. Rozmýšlela jsem nad tvorbou dobrot z filcu, ale nakonec jsem je zavrhla, protože jsem si říkala, že by se v nich držel prach a taky jsem měla tak trochu skluz, takže do seznamu pro příbuzenstvo na Dej mi dárek přibily dřevěné potraviny. Mimochodem, o Dej mi dárek už jsem kdysi psala, ale třebba o něm někdo neví. Stránky na kterých můžete naházet odkazy co by se vám líbilo jako dárek a gratulanti/Ježíšci se mohou inspirovat. U nás se to moc osvědčilo. Nikdy nejsou všechny dárky odsud, takže překvápko člověk také má a usnadní to vymýšlení příbuzenstvu, které nemá nápad a nechce utrácet za hlouposti. Mimo to nikdy nevíte co kdo vybere, tak je to také překvápko. A na dětské dárky úplně geniální. 

Takže máme dřevěné krájecí potraviny 3D. Ale sešli se nám i placaté a s těmi to šlo Rózce nejdřív lépe. Krom krájení a vaření lze používat i jako jednoduché puzzle, promíchat půlky a dítě hledá a spojuje a ty placaté mají na prkýnku prohlubně, takže se dají použít i jako vkládačky.

A pak tu má některé opravdové potraviny - do skleniček jsem nasypala těstoviny, rýži, větší koření, jako třeba badyán, který zbyl z vánoční dekorace... A když může holka vařit z opravdových surovin, je štěstím bez sebe. Ale chápu, že to není pro každého. Zrovna třeba s tou rýží jsme si teď museli dát přestávku, pořád jsme někde nacházeli zrníčka a už jsme toho měli dost. Každé uklízení hraček obnášelo vzít i příruční vysavač a zlikvidovat zrníčka v koberci. Ale radosti z ní bylo spoustu, takže až nám otrne, třeba do toho půjdem zas.

No a pak ty drobnosti, pro dokreslení. U umyvadla je opravdová houbička na nádobí. Za držátko visí opravdová utěrka. Na háčku zas vyštrachaná zástěrka po mamince. A babička ušila zmenšenou verzi chňapek slepiček, které používá i maminka a babička. Pod kuchyňkou nesmí chybět uklízecí set, který dostala Róza už k svátku. 

A to je asi vše... Vyčerpávající článek o dětské kuchyňce sepsala také Verča z Metamorphosis of my home. Ti mají zase skoro vše vybavení dřevěné. Najdete tam i odkazy, kde co pořídit. Já třeba ještě prahnu po dřevěných vajíčkách a stojánku. Zatím máme barevné velikonoční plasťáky :/ ale i tak toho máme víc než dost :-)