Co do poličky, 16. měsíc + další aktivity

Tak si to zas shrneme, co v průběhu 16. měsíce bodovalo? No nejvíc být venku. To je jasný. A taky být na chalupě a u babi a dědy. Ale tím jak jsme pořád někde courali, byla Rózina o to víc nadšená z her uvnitř. Páč to nebylo okoukané. Pokaždé, když se odněkud vrátíme, nadšeně proběhne celý byt a jde něco vytahovat. Novinek je jen pár, některé hračky jsou stálice už z minulého měsíce.

Tak pojďme na to...

Knížky. Samozřejmě! Ty čteme pořád. I když teď nemáme tolik času přečíst všechny každý den. Momentálně Rózina upřednostňuje nové a takové ty složitější, kde jsou říkanky, písničky, nebo se hýbou. Kde je předmět na stránku, nebo jedno zvíře, ty už ji moc netankujou a dojde na ně jen někdy. Ale jednoznačně momentálně vítězí Léto. Stejně jako knížky je oblíbené i zpívání a zpívánkové kartičky.

Pak je terno znovuobjevená krabička s rodinnými obrázky, kterou dostala k narozeninám. Už umí sama zatáhnout za šňůrku, aby fotky vyndala. A někdy si dává i pozor, jak je tam skládá, aby šly zas vyndat. Nejužší rodinu bezpečně pozná. Umí ukázat a říct kdo je kdo. Nejradši má ale asi stejně pořád fotky našich králíků :) Prohlíží je každou chvíli.

Navlékání korálků. Psala jsem nedávno. Zatím jsme ve fázi tréninku. Tkaničku má vyztuženou špejlí. Nandat korálek není problém. Co už ale problém bývá, je posunout jej po šňůře dolů tak, aby se jí zpátky nevyvlíkl. Takže ji to baví chvíli a pak si hraje po svém, vyvlíká korále, dává je do pytlíku a vyndává, koulí s nimi...

Vykrajovátka srdíček. Aneb vkládání do sebe. Nemůžu říct, že by to byla nejoblíbenější aktivita. Ale občas ji vezme na milost. Baví ji hlavně vysouvací krabička :) ale poskládat pár kousků do sebe dokáže, když se hodně snaží dá všech pět podle velikosti.

Vhazování tvarů. Hračka, která nám chyběla. Zatím se Róza seznamuje. Umí vhodit válec. Občas čtverec. S ostatními tvary ji musím navigovat. protože je nepozná a pak se vzteká když jí nejdou narvat hned do první díry, která ji napadne. Když to nejde ani tak, malinko ji narafičím, aby do ní stačilo šťouchnout. Radost je pak veliká. Pocit úspěchu je zkrátka důležitý :-) Koupila jsem na fb skupině montessori bazar. Byla otlučená a tak jsem ji chtěla vylepšit nabarvením. Ach já a bílá. No zas jsem to raděj měla jednou nechat tak....

A spodní polička jsou stálice z minulého měsíce. Vhazovat víčka do plechovky stále baví. Navlékačka kroužků je také moc oblíbená. Barevnou navlékačkou také nepohrdne, ale nebere ji tak často. Přidala jsem i trojúhelníky s výřezy. Je to složitější varianta na druhé tyčce, kde se musí správně prvek nastavit, aby propadl až dolů. A jde jí to jedna dvě. A vkládací kelímky.

Krom toho jsme zkoušeli strkat brčka do odkapávače. S poloviční úspěšností. Na jedné straně dobrý, na druhé už to prostě Rózině nešlo strefit. Ale třeba máte prcka šikovnějšího ;) Každopádně brčka se osvědčily i pro hry dle vlastního nápadu dítka.

Pak vhazování korků do láhve. To šlo báječně. ale zabavilo jen na pár dní. 

Občas se schovává a bafá z nového domečku v pokojíku. Nebo tam nanosí plyšáky.

Docela ráda blbne s míčem a nafouknutými balónky. Jinak ji hračky prostě moc neberou. 

Začali jsme si více kreslit. Na doporučení z fb skupiny Montessori nápady, rady a zkušenosti jsem koupila nešpinící voskovky ve tvaru buráku. Na krabičce je uvedeno, že nejsou pro děti do 3 let. Ale nepodařilo se mi najít žádné, kde by toto omezení napsáno nebylo. Už je máme nějakou dobu doma, ale prvně ji moc nebraly. Neuměla na ně dostatečně zatlačit a její stopa nebyla moc viditelná. Asi to bylo i špatnou volbou papíru. Chtěla jsem něco většího, tak jsme malovali na rozloženou krabici a na kartonu to prostě moc vidět nebylo. Ale teď už dobrý. Máme bílé A2 čtvrtky a jedem. Chvíli čárá Róza, pak jí něco nakreslím, ona mi do toho zas čárá a když jí to přestane bavit je zábava vracet buráky do krabičky, nebo je dávat do kelímku. Ale bacha, to že jsou nešpinivý neznamená, že s nima nejde něco provést. Už nám madam počmárala plovoučku (najednou jí zatlačit šlo :). Takže jí náčiní uklízím, a dávám pod dohledem...

Vaření. Už nějakou tu dobu jsem chtěla Rózině trochu více přizpůsobit kuchyni, aby se mohla sama obsloužit. Až na to konečně došlo. Prostě jsem jí vyčlenila skříňku. Má tam svoje mističky, talířky, lžičky, vidličky, hrneček. Je nadšená že si je může sama připravit, podat. Ale k montessori ideálu to má daleko, třeba tu je vidět, jak by to mělo vypadat. Nebo tu, či tu, a tu Nápadů je na pinterestu vždycky víc než dost. Dítě by mělo mít možnost vzít si jídlo. Jenže já úplně nechci aby s ním běhala po bytě. Takže to jí prostě radši (většinou) servíruju ke stolu. Nalévat pití, ji ještě také nechci nechat, protože plovoučka. Ale doufám že při hrách s vodou si to v letních měsících po venku natrénuje tak, že jí to budu moct nechat dělat na podzim i doma. Ale co chybí a chci dořešit je smetáček s lopatkou a hadřík. Všechny smetáky ji zajímaj od tý doby co se k nim mohla doplazit a jakmile někde sebere nějaký ubrousek či hadřík už šůruje. Takže ty by se hodily. Jedna maminka radila, dát do skříňky i nádobí a nějaké těstoviny a podobně. Ale ty mi sem úplně nezapadají. To jí asi budu půjčovat jen občas. Uvidíme.

Máte něco co se vám v tomto věku opravdu osvědčilo?

A pokud se chcete podívat co frčelo v měsíci patnáctém, odkaz je tu.