Třídění přírodnin

Tak jsem tak koukala, že by děti Rozárčina věku měly umět třídit. Nebo lépe řečeno, že to může být pro ně vhodná aktivita. Nejprv dva druhy surovin/věcí. Tak jako neslibovala jsem si od toho nějakou úplně dlouhou hru, ale že mě s tím tak vypeče. :-) Zářivý příklad, jak něco po prckovi chcete a on na to má úplně jiný názor. Využila jsem šišky a kaštany. Pomíchané na tácu, dvě nádoby, vysvětlení a holka třiď. No řeknu vám, bavilo ji to asi tak tři minuty s pár kousky a pak začla blbnout, přendávat z jednoho do druhého, míchat, vařit, no prostě se mi na to vybodla. A další dny neměla na podobnou aktivitu náladu.

Občas slýchám, jak jsem aktivní, jak si s Rózkou pořád hraju, něco vymýšlím, něco tvořím. No tak nejsem, vymýšlím něco občas, ne vždy se vše povede a nestíhám, asi jako každý. Mám talent si vymyslet úkolů, jako by měl den dvakrát tolik hodin a pak jsem ze sebe zklamaná, že to nezvládám. Pracuju na sobě. Ale jedno vím. Všechno co si vymyslím, nemusí Rózu bavit a není to moje ani její chyba, nemusím z toho být zklamaná. Netrefím se do vývojové fáze, je unavená, nemá náladu, nezajímá jí to... Proto se většinou vyhýbám aktivitám náročným na přípravu, pokud si nejsem alespoň trochu jistá zájmem. A sem-tam tu nějaký ten nezdar napíšu, abyste věděly že v tom nejste samy. Děti jsou prostě své, na vše mají svůj čas, nemusejí chtít dělat vše, co my po nich chceme, stejně tak jako nás nebaví veškerá zábava, kterou nám nabízí kamarádka nebo partner. Tak se nenechte odradit ;)