Dýňovka

Jedna dýňovka na pokochání. Je dle receptu z blogu smooth cooking a je v ní spoustu mrkve a kokosové mléko. Dělala jsem variantu s pečenou dýní a tam je ta chuť opravdu výrazná. Receptů na dýňovou polévku je tolik, že nevím který zkoušet dřív. Máte nějaký osvědčený, nebo také zkoušíte? :-)

Balkónová zahrádka

Rok se s rokem sešel a zase rekapituluji, jak to s tou zahrádkou bylo... (Loňské zážitky) Na jaře jsem se do toho pustila s vervou. Koupila jsem si hromadu knih, které jsem nutně k pěstování potřebovala a ve finále je skoro neotevřela :D O Velikonocích jsem se dala do setí semínek a sázení toho co jsem si v zahradnictví Chládek nakoupila. Tam jezdíme jen jednou do roka na jaře, protože tam vždycky nechám majlant (a pak mi stejně polovina chcípne...) No a i když jsem se před rokem zařekla, že už nebudu tak divočit a zkoušet kde co, bylo to ve velkým. Zkrátka jsem vysela, kde co.

Listová zelenina 

Jak už jsem psala vloni, všechna ta zeleň (typu špenát, mangold, rukola, polníček, trhací salát) pomalu roste, pak z toho tolik není a nakonec to napadne nějakej škůdce... Ale na druhou stranu, než začnou plodit rajčata, papriky, jahůdky, ještě to potrvá a to zelený se akorát hodí do jarních smoothie a to je fajn si natrhat čerstvé za oknem, aj naši králíci lupení ocenili :-)

Podzimní procházka

Mám tu pro Vás tip na hezkou podzimní procházku. Kousek od Berouna, směrem na Koněprusy je zatopený lom. Prostředí zde vypadá trochu jako z jiného světa, tak trochu ponuře, všude kolem je tmavá břidlice. Ta má ale taky na svědomí (teda dle mých laických myšlenkových pochodů) to , že je voda stále ještě celkem vyhřátá a i nyní na přelomu září a října se  v ní příjemně brouzdalo. Je tam klídek a pohoda. Myslím si, že úplná paráda to bude, až se pořádně zbarví stromy, které se budou odrážet na hladině... A po cestě k lomu se můžete kochat bezem, šípky, trnkami a dokonce i kozami :-) Až půjdem příště vezmeme si suché pečivo, to se jim tu totiž smí házet. Tak hurá na další podzimní procházky ;)

Úterní ženy

Úterní ženy je další knihou z přihrádky "čtení pro ženy". Je to příběh pěti dam, které se setkaly před 15 lety na kurzu francouzštiny. Krom tohoto kurzu toho mají pramálo společného. Jsou různě staré, různě movité, s různou sociální situací. Najde se tu vyčerpaná matka, kariéristka i éterická bytost. Každopádně posezení po lekcích je sblížilo natolik, že se pravidelně jednou za měsíc schází i v následujících letech a dokonce spolu podnikají každoroční dovolenou. Tento rok je ovšem trochu jiný. Jedné z nich - Judith zemře muž a ona chce dokončit jeho poutní cestu do Lurd a ostatní se ji nakonec rozhodnou podpořit. A jak to tak bývá, mimo civilizaci, bez všech vymožeností, s hodinami chůze, kdy se mísí myšlenky hluboké s těmi "už to chci mít sakra za sebou", vyplynou na povrch různé záležitosti, které vztahy ve skupině pořádně zamávají. Kniha se četla sama, možná je to tím, že mám sama kladný vztah k putování všeho druhu, možní zamotaným příběhem, který se nakonec rozmotá jinak, než bych si myslela. Každopádně knížka hodná doporučení ;) Autorka Monika Peetzová, další recenze zde.

Zahrajem si na detektivy

K svátku ode mě Honzík dostal poukaz na detektivní hru. A to není hra ledajaká. Žádná deskovka, žádná počítačová hra, ale pěkně na živo! Detektivní hry paní Kolumbové jsou koncipovány tak, že se na pár hodin stanete "opravdovým" detektivem. Ohledáte místo činu, sbíráte důkazy, porovnáváte otisky prstů, posíláte vzorky DNA do laboratoře, vyslýcháte svědky... Nevěříte? Je to tak, každý si to může vyzkoušet. Stačí si vybrat podle názvu, nebo radši volného termínu (hry jsou rychle obsazené). My jsme vyzkoušeli Vražedné stopy a nebylo to jen tak.

Jindřichův Hradec - dovolená pokračuje

Trošku se zpožděním, ale třeba se informace budou hodit i tak. Z Třeboně naše cesty vedly do Jindřichova Hradce. Po cestě je oblíbená pískovna, kde se můžete smočit. S ubytováním jsme byli opět na štíru, ale podařilo se. Ubytovali jsme se na koleji, kde byl poměr cena/výkon zcela v pořádku. Cena za noc je 293 Kč na osobu. Troufám si říct, že levnější ubytování najdete v Jindřicháči jen těžko. Je pravda že pokoje nemají samostatné sociální zařízení, to je společné pro dva pokoje, ale když budete mít štěstí jako my, nikdo v tom druhém pokoji nebude. Samozřejmě je možné koupelnu mezi pokoji zamknout, aby se k vám nikdo nedostal a mohli jste si v pokoji nechávat osobní věci. Tyto koleje jsou ale dost vytížené, takže je třeba rezervovat pobyt dopředu. Umístění kolejí je dobrým výchozím bodem pro průzkum města.

Pikantní život Charlotte Lavigneové

O třicátnici, která stále neví co chce a občas se chová jako puberťák. Této knize předcházejí jiné dva díly, které jsem nečetla a asi jsem ani o moc nepřišla. V knize byly zajímavé a vtipné momenty, ale zvraty a konečný výběr chlapa jsem prostě nějak nechápala. Takže za mě nic moc. Autorkou je Nathalie Royová a další info a recenze jsou zde.