5 let

No normálně sem moc intimní informace nedávám. Ale tentokrát si to neodpustím. Oslavili jsme s mým drahým pět let spolu. Pět let co jsme si všimli, že ten druhý není k zahození a mohl by se stát z nepříjemného kolegy objektem zájmu :) A bylo to príma, mám prostě super mužskýho, který mě zná jako své boty. Nepřestává mě udivovat, jakými dárky mě obdarovává. Vždycky ví, čím mi udělat radost a málokdy šlápne vedle (viz. krejčovský metr - modří vědí :) V tuto chvíli, kdy můj svět lítá jako tenisák mezi pračkou, plotnou, koštětem a naším miláčkem přesně věděl co potřebuji. Vydechnout. Prostě zarezervoval stůl v dobré restauraci, kde jsme ještě nebyli, zařídil hlídání a s květinou v ruce mě vyzvedl.

A nádavkem k tomu jsem dostala pikslu plnou čokolády, protože si neustále stěžuju na nedostatek energie. Piksla není ledajaká, je na ní legendární wolksvagen autobus, kvůli kterému bych si snad i sedla za volant. A čokolády? Průřez všemi druhy hořkých čokolád, které sehnal (bez mléka, co teď nemůžu, ale o tom zase někdy příště). Pro někoho blbost, pro mě lepší než kdejaká cetka, kterou bych stejně neunosila. Často od ženských slýchám, že ti jejich neumí poslouchat co potřebují. Ten můj ani poslouchat nemusí, on prostě ví. Asi si ho nechám. Alespoň na dalších pět let :-)