Tři medvědi, aneb učitelka zpět v akci...

Přiznávám, trochu to teď tady na blogu skomírá... Mám pro to hned několik důvodů a jedním z nich je i to, že si zas hraju na učitelku. Jednou týdně jsme s Rozárkou na dopoledne v dětské skupině, kde budu mít vždy program pro 2-3leté prcky. 

A páč ve školce u tříleťáků bylo divadýlko vždy sázka na jistotu, připravila jsem si i sem jednoduché "představení" s doplňkovými aktivitami. Mno a vy nemusíte být hned úči, ale třeba se vám bude hodit inspirace i pro ty domácí "jesličky".

Takže Mášenka a tři medvědi. jednoduchý příběh, který je geniální na seznámení/upevnění pojmů malý/větší/největší; popřípadě velký/menší/nejmenší či malý/velký/prostřední, prostě porovnávání velikostí.

Na představení jsem si připravila jednoduché rekvizity - papírové loutky třech medvědů a Mášenky, 2D domeček, 3D křesílka z kartonu, 3 velikosti papírových krabiček alá postýlky a 3 velikosti zavařovacích skleniček coby mističky. Děti mají obrovskou představivost, takže nemusí být vše tip ťop. V domácích podmínkách můžete klidně použít plyšové medvědy a panenku a prostě co máte po ruce. Dítě si pak třeba bude rádo zkoušet samo hrát některé scénky z pohádky. Já tuto variantu zavrhla, protože jsem se bála, že by Rozárka těžce nesla, že její hračky beru někam pryč a že si s nimi budou třeba chtít hrát jiné děti. Už tak jsem měla velké obavy z její adaptace a z toho jak skousne, že najednou maminka není jen pro ni, ale i pro ostatní děti.

Pokud se hraje pohádka pro takhle malé prcky, je potřeba, aby byla interaktivní, aby i děti byly zapojené a lépe tak udržely pozornost. Proto je fajn poprosit je, zda by mohly zaklepat (do země), jako na dveře; aby ukázaly, kde mají oni hladové bříško; aby vám pomohli v které místnosti, že se to spí, kde jsou postýlky apod. Prostě aby sem, tam mohly něco doplnit, ukázat...

Po pohádce jsme se vrátili k ději (takové trénování před, před, předčtenářské gramotnosti, kdy si člověk ověřuje, zda a jak děti pochopily text/mluvené slovo a dále se s ním pracuje), používají se doplňkové otázky - jak se jmenovala holčička, kdo tam bydlel, co měli v mističkách uvařeného k jídlu apod. A pak jsme pomocí medvědů/mističek/židliček/postýlek potrénovali pojmenování velikostí. 

Po tomto výkonu si děti mohly některé věci prohlédnout. A šlo se na výtvarku. Děti si dělaly svého medvěda. Na čtvrtku jsem obkreslila šablonu a děti tupovaly barvu obyč rozstřiženou kuchyňskou houbičkou. Původně měli být medvědi hnědí, ale z dostupných temperek se mi v tom frmolu nedařila hnědá namíchat, takže nakonec byli různě flekatí a ťupkatí, páč se nakonec jevilo jako nejjednodušší dělat přímo na houbičku malé barevné bobečky a trénovali jsme u toho ještě barvy. Takže zas jednou, jak už jsem tu dříve psala, jsem si připomněla, jak má být člověk dopředu výborně připraven. Nebo se pak nebránit improvizaci :D Nechat uschnout, vystřihnout a tradá hotovo. 

A ty děti, které zrovna nepatlaly medvěda, nebo sebe od hlavy až k patě, si mohly zkoušet doplňkové "lesní" aktivity, které jsem přinesla. Přiřazovat stromečky dle velikostí. Třídit přírodniny dle druhu do krabiček, nebo provlékat šňůru na špalku. Nechalo by se toho vymyslet mnohem víc, ale čas i pozornost batolat jsou omezené, takže toho na jedno dopoledne bylo až až. 

Pohybovou složku měly v režii tety. Fotky jsou spíš dost ilustrativní a není zdokumentováno vše (třeba výtvarka), protože přímo v akci jsem děti nefotila - jednak bych to nedávala a jednak jsem nežádala o svolení rodiče.

Tak co? Bude vám takováto inspirace k něčemu? Mám sem občas něco z našich dopoledních prográmků hodit?