Čtu: Hotýlek

Mohlo by se zdát, že jsem na literaturu zanevřela, ale né, jen jsem párkrát sáhla po knize o které se mi ani nechtělo informovat a pak taky čtu Geniální přítelkyni, jenže o té chci napsat až po posledním dílu. A na ten si z knihovny ještě dost počkám. Za to už na mě v regálu rezervací čekala kniha Hotýlek od Mornštajnové. Po přečtení Hany jsem se těšila na další tituly od této autorky. Knihu jsem měla zhltnutou během pár chvilek, co Rózka spala.

Musím se přiznat, že Hana mě nadchla asi o něco více. Hotýlek má takový obyčejnější příběh, není tam úplně velká akce, za to se tu prolínají osudy spousty lidí, kteří se motají okolo "hotýlku". Převážně jedné široké rodiny. Životy několika generací ve zkratce. A jsou krásně vykreslené. Zkrátka se kniha čte sama. A rozhodně má něco do sebe. A jen co jsem knihu vrátila, uvolnila se i poslední dospělácká od této autorky. Slepá mapa. Takže hurá na ni. A až Rózka povyroste, určitě se mrknem i na letošní novinku pro děti Strašidýlko Stráša.