Kdo pochází tak jako já z domu
s velkou zahradou, určitě to zná - každý, ale naprosto každý má, nebo
alespoň za mého dětství míval keř rybízu na zahradě. Maminky, babičky a tetičky
si ho přehazovaly jako horkou bramboru. Všude ho bylo dost a nikdo nevěděl co s ním.
Na normální jedení byl kyselý a děsně nám nechutnal. Většinou stejně skončil v marmeládě,
popřípadě v mrazáku, kde zabíral místo, užitečnějším věcem – třeba masu
:D. Ale pozor, časy se mění. Představte si, že dneska spoustu dětí z města
neví co to rybíz je, jak vypadá a natožpak jak chutná. Naprosto mě však
dostalo, když jsem v supermarketu v Praze vedle vaniček borůvek uviděla
malinkou vaničku červeného rybízu za nekřesťanské peníze. No ale jak by se k němu
jinak ty děti dostaly? Dnes už se k rybízu stavím jinak, občas se zobnout
dá a taky mě (na rozdíl od mého dětství) baví jej trhat. Teď vám prozradím
jeden úžasný recept na koláč.
Ne nebudu se chvástat, že by byl můj vlastní,
nebo že ho potajmu kradu z rodinné historie, našla jsem ho na internetu –
tady. Koláč je naprosto výborný, ale v původním znění, taky dost sladký. Z vlastních
pokusů vím, že do těsta stačí 4dkg cukru a do sněhu 9dkg. Zkuste a pošmáknete
si ;)
Dalším tipem je rybíz a la
brusinky – já vím, neobjevila jsem zrovna Ameriku, i to už tu dávno bylo, jenže
si nepamatuju, že by kdy ty skleničky někdo vyjedl… V Apetitu jsem ale
tento měsíc našla recept, u kterého se čtenářka dušovala, že každoročně tuto
pochoutku musí pro svou rodinu udělat, protože by se bez ní nemohla obejít.
Rybíz zavařen. Teď už to jen vyzkusit na té mé rodině – na těch jejich mlsných
jazýčcích.
A co vy? Bez čeho rybízového byste
se neobešli?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář, vážím si vašeho času :-)