Protože v Liberci byly všechny památky přístupné pouze jeden den, měli jsme docela na pilno. Přiznávám
mé ambice byly o hodně větší, ale i tak jsme toho stihli haba děj. Navštívili
jsme 10 objektů a vyšplhali na 4 věže. A co že jsme to všechno viděli?
Podívejte se:
Liebigova vila
Šlo o komentovanou prohlídku.
Prohlídli jsme si sál, kde se konají i svatební obřady, mramorový krb, zahradu,
kuchyni, věž. Mimochodem věděli jste, že v zahradách Liebigovi vily je protiletecký
kryt? (Bohužel nepřístupný) a věděli jste, že zde před pár desetiletími sídlila
mateřská škola Textilany? To je co? Přístupná běžně není, do sálu se dostanete např. při svatbách.
Střední průmyslová škola textilní
Chápu, že moc lidí takováto
památka asi neosloví, ale já tam celou rodinu táhla ze sentimentu, navíc je to
při cestě. Ani zde jsme se nemohli poflakovat, jak jsme chtěli, ale chodila s námi
jedna z kantorek. Prohlédli jsme si slavný obraz, vyslechli něco o
historii a nahlédli do tříd. Představte si mé drahé bývalé spolužačky, že ve
všech třídách jsou interaktivní tabule! A že v naší třídě je od minulého
roku počítačová učebna, protože ta stará byla vytopena prasklým potrubím a vše
bylo zlikvidované. Sborovna vypadá stále stejně. Na jedné z nástěnek visí
stále fotka z oranžového dne. Tam kde bylo občerstvení je to teď mnohem
větší – rozšířené o „ředitelský byt“ netuším, co tam bylo dříve a je tam
jídelna, vozí jim tam jídlo nějaký katering. Za to dílny podle mě vypadají stále
stejně. Jo a mohla jsem si odskočit na učitelské wc :D
Liberecká radnice
Na věž se museli vyzvednout
lístky předem a prohlídka se absolvovala s průvodcem. Procházka mezi trámy
je zajímavá a výhled z věže náramný. Zbytek radnice jsme si mohli
prohlédnout sami. V obřadním sále milá paní odříkala zajímavosti. Tady se můžete podívat na placené prohlídky radnice s průvodcem. A kdo se chce podívat na virtuální prohlídku, tak se může pokochat zde.
Kavárna Pošta
Tyhle prostory jsou podle mě
nádherné a doufám, že budou zase brzy v provozu. Kam se hrabe pražská
Slávie :D Vůbec by mi nevadilo, mít tu nějakou oslavu J
Kasárna
V kasárnách byla historicky
poprvé věřejnosti zpřístupněna věž a byl to opravdu velký zážitek – hlavně pro
důchodce a lidi se sníženou pohyblivostí či závratěmi J Poslední fáze výstupu byla po
žebříku a věž nahoře není pochozí, je mírně sešikmená s klasickou krytinou a
všude samý drát, zábradlí není nijak vysoké… Ale pohled na Liberec byl odtud
zajímavý, zase jiný. Ještě v kasárnách bylo k vidění vojenské muzeum –
jedná se o dvě místnosti, kde je k nahlédnutí něco o tom jak se ošetřují, či
omývají kontaminovaní lidé a vozy nějakou chemikálií či co a spoustu plynových
masek.
Muzeum
Muzeum jsme si rychle prolítli –
hlavní expozice stále stejná. Lákala mě hlavně otevřená terasa a věž. Takže
hurá do schodů. Severočeské muzeum v Liberci.
Lázně – galerie
Poprvé po nedávném otevření
galerie jsem šla omrknout, jak dopadla rekonstrukce a prostě jak to tam vypadá.
Hlavní sál je krásný, světlý. Co mě ale zamrzelo, že sklo nad bývalým bazénem
není více čiré, aby se člověk skrz něj mohl koukat dolů a že zmiňovanou
převlíkací kabinku, kterou měli zachránit, aby zde zůstalo něco autentického,
nenechali na svém místě, ale strčili ji do sklepa… Oceňuji, že zde díla, mají
více prostoru, že v podzemních patrech jsou díla dokonce oddělena zdmi,
takže si je více můžete vychutnat, ale stejně si myslím, že zde měly být nové
lázně! Odkaz na stránky galerie.
Historická tramvaj
Historickou tramvají s dobrovolným
jízdným jsme se projeli do Lidových sadů. A kdy historické tramvaje jezdí?
PKO
Z PKO jsem byla taková
nešťastná, moc toho zde k vidění nebylo, vše je takové nějaké zchátralé –
víc než si pamatuju z poslední návštěvy. Ani se mi nijak nechtělo šlapat
na věž a tak jsme si venku v zahradě, kde probíhala výstava psů, opekli
buřta a dali zasloužené pivko J
Liberecké podzemí
Tak to pro mě byla docela pecka.
A evidentně ne jen pro mě. Vyráželi jsme brzy ráno, abychom přišli na první
prohlídku v mylné představě, že se nikomu nebude chtít vstávat. Chtělo a
to dokonce tolik, že když jsem ve tři čtvrtě dorazili na místo byly lístky pro
čtyři až na čtvrtou hodinu! Po lístcích se zaprášilo. A prohlídka byla opravdu
zajímavá. Ani jsem nevěděla kolik krytů je pod Libercem a jaké je to bludiště.
Doporučuju, ale pozor, prohlídky se musejí rezervovat i měsíce dopředu. Konají se každou 1.sobotu v měsíci. Více zde.
Kostel U Obrázku
Tenhle kostelík jsme si nechali
při cestě domů. Nikdy jsem uvnitř nebyla. Jen jsme k němu párkrát s babi
došli na procházku. A je hezký a nepřeplácaný. Uvnitř jsou opravené varhany z kostelíku
v Ostašově. Jen by zde bylo potřeba více peněz na opravy… Do kostela můžete nahlédnout o bohoslužbách.
A co vy? Byli jste někde? A co se
vám líbilo?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář, vážím si vašeho času :-)