Až zase někdo řekne, že máme roztomilého králíčka...

Až někdo zase řekne, že máme roztomilého králíčka, ukážu mu tyto fotografie a video... Minulý týden se zase předvedla. Buchtu, jež byla hlavním představitelem tohoto článku, zase jednou popadlo psycho. Psycho, které vyvrcholilo jednoho dne ráno. Představte si situaci, kdy pospícháte do práce, pustíte to nebohé zvíře z klece, aby zavřené celý den nestrádalo a protáhlo si své hbité nohy a místo vděku vám z něj tečou akorát tak nervy - což není dobré, když za pár chvil vám budou téct nervy ze spousty cizích dětí :-) Buchta totiž ocenila každodenní ranní hopkání tím, že nám načůrala do bot!
Nelíbilo se mi to a asi jsem to dala dost jasně najevo, načež ten satan zaběhl pod postel z palet. Zkuste si takové zvíře dostat z pod takovéhle vymoženosti! Věřte čím víc jste nervózní, tím víc se zvířeti nechce. A palety nejsou lehká záležitost a vy máte být dávno v práci! Pak ji konečně zeženete do klece, cestou jí ukážete troubu - místo, kde nevyhnutelně skončí a zjistíte že to není vše! když jsem vzteky kopla do bot, vypadla na mě lodička. Jedna z páru botek, které jsem si týden před tím koupila a měla jsem je sotva 20 minut na sobě a tyto krásné botky mají okousaný krásný podpatek. Měla štěstí, že jsem neměla absolutně čas troubu zapínat! Další den zjistíte, že máte překousaný drát, další ji načapáte jak zdolává parapet, načež večer přeskočí až na stůl, kde vám žere vaše vlastnoručně vypěstovaná rajčata - poslední úrodu z balkónové zahrádky!

A aby toho nebylo málo přes neuklizené prkno se dostala až na linku. Ach jo. Po tom všem asi chtěla spáchat sebevraždu protože nám ožrala podzimní kvítí ve váze - chryzantému, která je podle všeho jedovatá. Nevymýšlím si to - volali jsme do toxikologického ústavu! Paní nám oznámila, že jestli jí to hodně chutnalo máme ji pohladit a rozloučit se. No a jak to vypadá, když nemá svůj den se můžete podívat na videu.

Honzík udělal zábranu, aby nemohla do zbytku bytu a aby my dvě jsme se mohly zas skamarádit.

Naštěstí začala sekat latinu, takže si to svou znovu nabitou přítulností vyžehlila. (Obrazně řečeno - prkno už jsme naštěstí uklidili). Teď už se spolu zas koukáme na televizi.

Jo a abyste si nemysleli - fotky nedělám já. Já šílím a mám chuť ji přetrhnout jako hada, Honzík, ten si to musí zdokumentovat :-)