Občanka Rozálie

Vybočím z vánočních příprav. Všude se to hemží kalendáři, věnci a já jsem vystreslá. Vím, že bych už měla vymyslet, jak to bude vypadat u nás... Ale... Odsouvání je má častá činnost. a tak si prohlížím fotky z vítání občánků, které jsme si včera přinesli. Bylo před čtrnácti dny. A já nepodcenila přípravu. Rozumějte, měla jsem to vymyšlené od jara, ale jistil to víkend před termínem. Šila jsem nám sukně. Chtěla jsem abychom byly sladěné. A vyhrály to tutu sukně.

Jejich tvorba nebyla jen tak a stála mě dost nervů. Vrhla jsem se do toho prostě jen tak bez rozmyslu a pak to tak vypadalo. Kdyby si Honzík Rózinu na tři hoďky neodvezl, asi bychom šly nahatý, nebo by se někomu něco stalo. A tak tu mám i pár tipů, jak to vychytat... A jak NEpostupovat... Koho nezajímají strasti neschopné švadlenky, počká si na další příspěvek a tento přeskočí, nebo se jen mrkne na fotky :D

Sukně jsem chtěla tmavomodré. To byl první kámen úrazu, páč vhodnou barvu jsem nemohla jen tak sehnat... Někde jsem si přečetla jak nejvhodnější je závojový tyl. Protože nebude tolik trčet a je jemný. Jemný je. Ale také dražší a možná i průhlednější a také možná víc splývavý než je potřeba. Takže příště klidně ne tak jemný (klidně s většími očky). V jednom netobchodě byl vyprodaný. V druhém jsem jej sice objednala a zaplatila, ale objednávku zrušili, že prý zjistili, že je látka kazová a jinou nemají... Nakonec jsem nakoupila v kamenném obchodě Textil forum. Koupila jsem si jí tolik, abych mohla udělat 4 kolové vrstvy. No a až později jsem si uvědomila, že čtyři vrstvy budou průhledné... Takže vy si jich buď kupte na víc (což ale začíná být dost nákladné), nebo vymyslete čím podšít. Na podšití jsem doma z krabice vyhrabala barevně přijatelný zbytek látky. A tím pro mě skončila jarní příprava.

Aby toho nebylo málo, u sukně pro Rózu mi nějaký půlnoční skřítek vnukl myšlenku ať se podívám na sukýnku, kterou jsem koupila v sekáči. Zjistila jsem, že tato sukně není z kruhů, nýbrž z dlouhatánského asi 6 metrů dlouhého pruhu, který je dvakrát tak široký než je délka sukně a je přišit v půlce do spirály k pružnému pásu asi 10cm širokému. Aha! to by mohlo být přeci jednodušší, ne? No už mi to nemyslelo... Nebylo! S vypětím všech sil a zužitkováním veškerých zbytků jsem poskládala pruh, který měl ovšem pouze šířku sukně, na víc jsem se nemohla zmoct. S pocitem dobře vykonané práce jsem si šla lehnout.
Plná energie jsem druhý den začala. První na řadu šla miminkovská. Ta bude přeci jednodušší. Nebyla a ještě jednou nebyla. Nejprve sešít všechny ty zbytky v pruh. pak jsem oentlovala spodní okraj. (Naprosto zbytečně, protože díky tomuto začištění se do sebe vrstvy cuchaly.) A pak začal teror v podobě spirálovitého našívání. Nedošlo mi totiž, že 10cm široký pruh elastické látky není to samé jako 3cm guma. Tu prostě víc jak dvakrát neobjedete. Ne žebych nebyla tak šikovná a neuměla šít třeba půl cenťáku od sebe, ale guma na které je už nějaká ta vrstva si pak totiž nerozumí s podavačem. Strašný, strašný, strašně strašný. Nikdy víc. Příště si ty kolečka vypočítám a namluju i pro tu malou prdýlku! 

Sukně pro mě už pak byla procházka růžovou zahradou. Naměřit gumu. tak aby byla celkem napnutá kolem boků. Sešít gumu. Všít k tylovým vrstvám. Já našívala dvě a dvě. Takže vznikly dvě vrstvy po dvou (snad to dává smysl...). To je tak akorát na cca 4cm gumu. Je dobré přišpendlit si to alespoň na čtvrtkách, aby řasení bylo přiměřené. Dolní okraje jsem nezačišťovala, kvůli zacuchávání. Pod sukni jsem si ale nakonec musela vzít ještě spodničku s vlascem, kterou jsem měla coby malá slečna pod šaty jako družička. Jinak by moc netrčela...
No, paní mistrová ze střední školy by ze mě asi radost neměla! Ale na wau efekt to docela stačilo. Nikdo to podrobněji nezkoumal :-)