Vajíčko na hniličko

Dřevěné vajíčko a stojánek jsou další "monte" pomůckou pro mimča. Ale jak už jsem povídala u kuličky v domečku, kdyby měl člověk kupovat všechny, plácne se přes kapsu. I když chápu, že estetická hodnota originálů je daleko vyšší, než "co dům dal" verze. Na druhou stranu, třeba to, že rodiče něco vymýšlejí, ponoukne i děti k jejich tvoření až k tomu přijde čas. Ale to jsem odbočila. Vajíčko a stojánek. Sundat, vyndat, zkoumat, vložit. Na blogu Mothering jsem ale objevila domácí verzi - stojánek a golfový míček. Ten má akorátní velikost, aby do stojánku zapadl. Jednoduché a většinou jen stačí pohrabat u sebe či rodinných příslušníků a nějaký ten míček se najde. Fakt, my v rodině nemáme jediného golfistu, ale míčků se našlo dost :-) 

Alkoholové DIY

Nedalo mi to. Máme takový nevšední dávkovač na mycí prostředek. Kamarádi se zastydlou pubertou nám ho dost chválí. Bylo to jedno z prvních tvoření, když jsme se s Honzíkem sestěhovali. Jenže čas letí a my se ani nenadějem a naše cácora bude rozum brát. A tohle by asi nebylo úplně nejvýchovnější. Takže budeme asi muset měnit. A tak se s ním alespoň podělím a třeba inspiruje někoho dalšího. stačí jen láhev a pumpička. My ji přendali z jiné nádobky zakoupené v Ikea, ale viděla jsem, že se dají koupit i samostatně. Třeba v Yves Rocher jsem je zahlédla. A pak jen sehnat odpovídající barvu prostředku, jinak to není ono :-)

Mýdlové pokusy

K výrobě domácího mýdla je ještě daleko. Z téhleté chemie mám stále respekt. Ale někde se začít musí. A já si to trénovala na tekutém mýdle vytvořeném z kostky a přípravou mýdlového slizu.
Mýdlový sliz je alternativou ke kupovaným dražším a více chemickým pracím prostředkům. Dělá se totiž z obyčejného Jelena nebo Lanzy (ta se nedává celá kostka). Velmi dobrý postup je sepsaný na stránkách Jituli. A takový přeborník nejsem abych k tomu měla co dodat :) Já jej používám převážně  na plínky (protože jedeme v bezplínkové metodě, která se zas až tolik nedaří, tak je pořád co prát :D) a někdy na světlé prádlo. Zjednodušený postup jsem si vypsala na papír a je na fotce, snad rozluštíte ;)

První měsíce

Na blog jsem začla psát o našich aktivitách s Rozárkou až když byla trochu větší. A protože znám hodně maminek s menšími dětmi, které si tu ještě nic moc nenajdou, rozhodla jsem se repertoár trochu doplnit. Na řadě jsou ty úplné začátky...

Možná jste se brzy zotavily po výkonu života a nevíte co roupama. Miminko pořád leží, většinu času spí a vy můžete mít pocit, že už by bylo fajn pro něj něco vymýšlet. No tak brzděte. Přiznávám, že mé učitelské já taky hledalo co by. Ale přešlo mě to. Nejdůležitější je mazlení. Nošení. Klid. A hlas maminky. Pokud chcete udělat něco víc mrkněte na kojenecké masaže. Dobré jsou rituály. V tomto věku dáte asi tak koupací a večerní usínací. Nejde o přesné časy. Ale o posloupnost činností, aby dítko přibližně vědělo co bude následovat. A zpívejte. I když si myslíte tak jako já, že beztrestná zóna nepřesahuje prostředí sprchového koutu, nebo hajzlíku (pozor na stoupačky), miminku je to úplně šumák. Pro něj je to rajská hudba.

Malá zlodějka

No může to vypadat, že ji cvičíme k jejímu novému povolání :-) To jsem takhle jednou nechala kabelku na zemi. A Róza z ní všechno vytahala. Jenže si otevřela i peněženku. Náramně ji to bavilo. Tahat jedno po druhém ven. Všechny karty a kartičky, každou účtenku a bodík na nalepení. Jenže pak přišlo na řadu pětikilo a než jsem přiskočila a stačila jí ho sebrat, už mělo značně zvalchovaný vzhled.

Březen na balkóně

A je to tu. Včera jsem hecla a v noci zasela první semínka do truhlíků. Pohled na proměňující se broskvoň už mě dohnal. Nejdřív se objevily první náznaky poupátek, najednou z toho byla kvítka, která jsem se snažila opylovat štětečkem. A teď je stromek i plný lístků. Startovala jsem na zelenou: rukola, polníček, špenát, saláty. Králíci už se těší na lupení od mrkve a ředkviček. Pro krásu a zdraví jsem přidala měsíček. A pak truhlík mých oblíbených rajčat, trochu pórku. A prvně jsem zkusila výsevné disky - to jsou taková kolečka s přesně rozmístěnými semeny, které se dají jen do květníku zasypou hlínou a je to. Jo a jsou v nich papričky, takže jsem zas podlehla :D No a další za dva týdny v dubnu. To už snad budou tyhle alespoň trochu zelenat ;)

Rok jedna

Narozeninové oslavy jsou za námi. Je to chvíle co jsem po Rozárčině svátku psala půlroční shrnutí a mám pocit, že od té doby je všechno zas úplně jinak. Je neuvěřitelné, jak se to škvrně dokáže posunout. Co vše se naučí. Jak se zdokonaluje. Ale přitom je to tak přirozené a skoro až samozřejmost. Beru to tak, jak to přijde a najednou je zvláštní, že ještě před pár měsíci se pohybovala nějakým přískokem. Ještěže jsem si to napsala. Páč teď už si to vůbec nepamatuju! Taková já jsem matka :-) Tak hurá do dalšího shrnutí, abych nějaké ty další detaily nevypustila. Protože u čtení půlročního shrnutí, jsem se tlemila jak měsíček na hnoji. Jsem na ni tak pyšná. Asi jako každá mamina :D A vím, že si něco podobného ráda přečtu za pár let i o zbytku prvního roku. A snad jednou i Rozárka... Ale to hodně předbíhám.