První měsíce

Na blog jsem začla psát o našich aktivitách s Rozárkou až když byla trochu větší. A protože znám hodně maminek s menšími dětmi, které si tu ještě nic moc nenajdou, rozhodla jsem se repertoár trochu doplnit. Na řadě jsou ty úplné začátky...

Možná jste se brzy zotavily po výkonu života a nevíte co roupama. Miminko pořád leží, většinu času spí a vy můžete mít pocit, že už by bylo fajn pro něj něco vymýšlet. No tak brzděte. Přiznávám, že mé učitelské já taky hledalo co by. Ale přešlo mě to. Nejdůležitější je mazlení. Nošení. Klid. A hlas maminky. Pokud chcete udělat něco víc mrkněte na kojenecké masaže. Dobré jsou rituály. V tomto věku dáte asi tak koupací a večerní usínací. Nejde o přesné časy. Ale o posloupnost činností, aby dítko přibližně vědělo co bude následovat. A zpívejte. I když si myslíte tak jako já, že beztrestná zóna nepřesahuje prostředí sprchového koutu, nebo hajzlíku (pozor na stoupačky), miminku je to úplně šumák. Pro něj je to rajská hudba.
Navíc zpívat se může naučit každý. Fakt, učili jsme se to ve škole. A tady o tom i povídá vážený učitel hudby Jurkovič. A tady je o významu hudby jeho knížka. A ani k tomu nepotřebujete noty. Zkoušejte to a budete se zlepšovat. Dobře operní pěvec nebudete. Ale na doma to stačí. Úžasně to funguje. Ověřeno. Když nic jiného nezabralo, stačilo začít "Holka modrooká" a Róza se začla sklidňovat. Náš repertoár teď čítá spousty lidovek. Pěju je automaticky a stále ve stejném pořadí. Jak gramofon. Ale hlavně, že to jde. Bohužel občas i v dopravních prostředcích. A pokud si zpívat venku netroufnete, zachraňte to nějakou říkačkou, Super jsou veršované pohádky od Hrubína. Takové "Kuřátko a obilí" nebo "Paleček" nás také nejednou zachránili. 

To je podle mě to úplně nejdůležitější. Hlas maminky a kontakt s maminkou. Ale neusněte na vavřínech. Nezapomeňte dávat mimčo na bříško, i když to zprvu může nesnášet. Je třeba to cvičit a když už je trochu větší nabízet mu podněty. Třeba rozložené leporelo. Prckové dobře reagují na kontrastní černobílé obrázky. O černobílé nabídce si můžete počíst tu. A ty podněty nabízet i na obě strany, ideálně stejně, aby vám nerostl paragraf.

Pak třeba nějaké to chrastítko, kterým budete máchat vy. Nebo takové ty na ručičky, nožičky, i když s těmi zkušenost nemám. A páč to chvilku trvá, než si dítko chytí něco samo, nějakou hrazdičku, mobil, nebo něco k čemu pár hraček přivážeme, aby mělo na co koukat, když leží a protahuje si záda. A kdo laškuje s montessori, může zajistit i zrcadlo, aby se při tom všem mohl cvrček pozorovat.

Poslední poznámka, kdo argumentuje, že písničky ani říkačky nezná, prostě si udělejte nalejvárnu. Je známé, že mateřská leze na mozek a tak je třeba ho procvičovat. Trénování paměti nevyjímaje. Já měla startovací pozici lepší, páč toho spoustu znám ze školky. Ale třeba koledy mi všechny nejdou, tak jsem si je o Vánocích vylepila na zeď do tvaru stromečku. Tak si je prcněte na zeď, nebo na ledničku. Já si tam teď vylepím nějaké nové písničky, ať neomílám pořád dokola těch mých dvacet, ať se také trochu "rozvíjím" :-) 

A ještě jsem objevila supr kresbičky od jedné maminky. Karty primárně slouží k dorozumívání dítěte s maminou, když ještě neumí pořádně mluvit, ale chtějí po mámě zpívat jako z jukeboxu. Ale umím si představit, že si na ně na druhou stranu napíšete text písničky, dáte na kroužek a budete zpívat kdekoliv vás to napadne a text pro hlavy děravé budete mít u sebe.

Jo a pro rýpaly, kteří by chtěli nadávat co poučuju... Nepoučuju, jen sdílím svou zkušenost, která není přenosná, ale může inspirovat, jak už jsem psala v úvodním článku od měsíce k měsíci.

Takže zpívání a mazlení zdar ;)