Oslava velké jedničky

Mám takový pocit, že každá druhá blogerka na přelomu zimy a jara "vrhla" potomka a tak se to v blogovém světě hemží články o oslavách :-) Nadchází čas mláďátek a ani u nás to není jinak... První narozeniny měla naše už pár dní nazpátek, ale tak nějak si to všechno potřebovalo sednout, abych se o tom rozepsala. Teda rozepsala jsem se dost, ale nemělo to moc hlavu a patu, tak předělávám a rozděluji. Takže teď vás tu zasypu články o oslavě, o dárku, o prvním roce cácory a o tom co to udělalo s námi. Tak to chrlím a vy to se mnou prosím vydržte :) 

Takže párty, která neměla být velká a legendární, ale tak nějak se to stalo...

Původně jsem si říkala, že nemá moc cenu to přehánět. Vždyť to dítě si to stejně pamatovat nebude. Jenže... Pak se můj tvůrčí duch rozjel a já si toho naplánovala fůru. Páč je to přeci úžasný, že už jí je rok. A všichni se na to těší. Pro většinu zúčastněných je to jediné dítko v široké rodině. Takže jsou z toho prostě všichni náležitě poprdění! Což bylo rozhodně plus, protože jsem se mohla dost spoléhat na pomoc okolí, za kterou moc děkuji. 

Nikoho nepřekvapí, že párty byla růžová. A k tomu ještě šedivá, zlatá a "bílá". Nazdobeno bylo pompomy a balónky. Na jednu stěnu jsem nalepila malý výběr Róziných fotek z průběhu roku. Využila jsem i srdíčkový řetěz a nápis sladký bar ze svatby. Občas se moje neschopnost rozloučit se s mými výtvory hodí :) 

Pak jsem vytvořila fotorám. S chevronovým vzorem jsem si dost naběhla, vymalovat ho chvilku trvalo. Rám vyřezal Honzík z krabice po bedně. Už pár roků čekal na svou příležitost. Podobný rám jsem už použila na jednu z našich letních rodinných slavností a na rozlučkovou oslavu s mými školkovými prcky v jedné i druhé školce. Blbinka, ale na fotky se docela hezky kouká.

No a jídlo. Na tom stojí a padá každá akce. U nás jsme měli pupky pořádně nacpané. Rozhodli jsme se pro raut. Do našeho ne úplně obr bytu se totiž naskládalo deset dospělých a jedno batole. Vzhledem k režimu Róziny (přece jen to byla její oslava) byl začátek v poledne, aby si ji pořádně za čerstva vyspinkaná užila. Takže dort a chlebíčky by nestačili. Ale zároveň jsem se nechtěla vyvářet s několikachodovým obědem, kdybychom všichni museli být namáčknuti u stolu a vrážet do sebe lokty. A co si budeme povídat, vzhledem k dělbě práce, která je u rautu možná, to bylo pro mě o moc jednodušší. Aby bylo něco teplého do pupku, uvařila jsem mou oblíbenou hustou bramborovo-česnekovou polévku. (A tu při ohřívání spálila :/) Honzík udělal své proslulé buřty na pivu. Jedna maminka nasmažila malé řízky. Druhá karbanátky. Děda nakoupil čerstvé pečivo. A Honzíkova ségra  upekla slaný štrůdl a pak nám pomáhala s krájením zeleniny a přípravou obložených talířů. Ještě jsem si neodpustila můj oblíbený hummus, který přesně podle Honzinovy předpovědi, neměl moc velký úspěch :D V záloze pro případné hladovce bylo ovoce a pizzy. 

Sladkého byla hromada. Dort pro oslavence byl podle Madame Coquette, takový ve kterém se mohla pořádně popatlat, ochutnat a přitom tam nebylo nic, na co by nebyla zvyklá. Dospělácký dort v lepkové a bezlepkové variantě upekla mamka. Ta je na to prostě přeborník. Já jsem se pustila do bezlepkových cupcaků. A taky do makronek. Dělala jsem je poprvé a to v předvečer oslavy. Při pročítání výhružek připojených k receptům jsem zjistila, že to není úplně dobrý nápad, ale nakonec se to docela podařilo. Chuť dobrá, na vzhledu by se dalo zapracovat :D

A poslední zmíňka patří garderobě. Tričko od jednoho ze "strýců", aneb "Jsem si docela jistá, že jsem opravdová princezna", tutu sukně ze sekáče, která byla kaufem století, páč ta jí bude ještě ve třech a snad se neomrzí (už slavila i Vánoce). A zlatá korunka, jenže ta na hlavě moc dlouho nevydržela :D

Róza si oslavu sice pamatovat nebude, ale určitě si ji báječně užila. Byla středem pozornosti, každý si ji chtěl chovat a hrát si s ní a to je něco pro ni. A my ostatní jsme si užívali pohledem na ni. A spořádáním tuny jídla. A když si dala odpoledního šlofíka, rozněžňovali jsme se u promítání fotek. Takže jo, ta příprava stála za to. A bylo to bezva hlavně kvůli všem těm lidem okolo ;)