A tak to je

Tak nějak dlouho jsem to rozmýšlela, až jsem došla k tomu, že musím ubrat. A odnese to blog. Věrní čtenáři si asi všimli, že pravidelnost článků dost skomírá a ze třech týdně, jsem sklouzla o poznání níž. Zásoba článků rozepsaných ke konci těhotenství a v začátcích s novým přírůstkem je fuč a každý nový článek píšu na etapy a se značným zpožděním. Už mě moc nebaví se v každém druhém omlouvat a zamlouvat a vysvětlovat, že toto jsme dělali už "bůhvíkdy", ale čas na sepsaní je až teď. Ne že bych neměla o čem psát, nápadů na články mám mraky. Neupravených fotek taky. I když v současnosti fotím prakticky jen na telefon... Ale prostě není moc kdy.

Další hrátky s modelínou

Baví vaše dítko modelína, ale na velká díla to stále není? U nás modelína docela frčí. Jak si udělat domácí modelínu můžete mrknout v jednom starším článku. V některých poličkových článcích, nebo na instagramu, jsem možná dávala další tipy, co s ní, ale jdu na soupis, ať to nezapadne. 

Kouzlení jara

Tak jako na jaře vykukují z trávy první jarní sněženky, tak z našeho inkoustového papíru zmizíkem vykoukly naše kytičkové malůvky. Jako mohla bych říkat jak, šíleně originální a vynalézavá jsem. Ale pravda je taková, že jsem chtěla s Rózkou dělat zimní klasiku. Zmizíkování z modrého inkoustu, ale když jsme začly, zjistila jsem, že modrý prostě nemáme. Tak jsme použily zelený. Rózu bavilo už samotné natírání. Nechávaly jsme zaschnout do dalšího dne a ze dne se stalo dnů několik... A mezitím opravdu vykoukly první jarní sněženky před barákem a bylo vyřešeno co zmizíkovat. A je to prostě kouzlo, když to zkouší děti poprvé.

Pokojíček vol.3

S očekáváním nového přírůstku vznikla potřeba zas předělat pokojík. Asi ani nemusím říkat, že na pinterestu jsem strávila nejednu noc. Na mou nástěnku s vymazlenými dětskými pokoji se můžete mrknout tu. Taky jsme s Honzíkem strávili nejednu noc diskusemi nad těmito obrázky. A diskusemi o mých rozumových schopnostech. Páč měl pocit, že už jsem se úplně zbláznila... 

Scény jako z komedie

O „vtipné“ scénky není teď se dvěma dětmi opravdu nouze, občas si říkám, že bych mohla sepsat článek, ale naštěstí si ty karamboly nepamatuju nikterak dlouho, tak na něj zatím až dodnes nedošlo. Na druhou stranu bych Vám jimi sem tam mohla zvednout náladu. Mámám, že v tom nejsou samy. A ostatní to mohou mít jako takovou scénu z komedie. Páč třeba jako bezdětná, bych se u takové komedie asi dost bavila. Teď budu potřebovat pár let na zotavenou, abych se všemi opatrovníky nesoucítila.

Tak třeba dnes…

Marie

Chtěla jsem sepsat tříměsíční report. Možná i něco o těhotenství. A kterak na svět přišla. Ale odkud začít, už když tohle začínám psát mám skoro měsíční skluz. A co než to dokončím... Sepsat to však musím. Nebo chci. Tak rychle se mění a po uzlíčku, co jsme si přivezli z porodnice, už není skoro ani stopy. Chci si poznamenat všechno, tak prosím omluvte, že budu skákat od jednoho k druhému a narvu sem tolik informací kolik jen půjde. Takže tak nějak popořadě.

Marie. Kde se vzalo to jméno? Jak k němu přišla? Připravte si kapesníky.

Kadeřnice

Další činnost k procvičení práce s nůžkami. Prostě jen namalovat jednoduché obličeje a jim nastříhat čupřinu. Dítko pak upravuje fazónu. Ty obličeje jsou šílené, já vím :D

Jo a kdyby někdo studoval úchop... To máte tak... Když učitelka učila držet nůžky už několik tříd dětí a vlastní dítě jí to bojkotuje (asi tak stejně jako úchop psacího náčiní) :D