Když už jsem tu shrnula tu naši balkónovou zahrádku, udělám to samé i s tím mým záhonem, co mám na zahrádce u rodičů. Protože ten mi letos dělal snad větší radost než balkón. Sice tam bylo taky dost breberek, které škodily, ale přijde mi, že ta příroda venku si s nimi tak nějak lépe poradí. Takže mšice nakonec zmizely, to co kazilo listy bylinkám taky a slimouše jsem vyštípala modrýma granulema.
Už na jaře mi dělalo radost jak to všechno kvetlo. O to se člověk ani nijak moc přičinit nemusel :-) A ty pomněnky, ty jsem vysela asi před třemi lety do truhlíku, kvést měly až další rok, žádná sláva to nebyla, tak jsem další rok jen frkla nevzhledný truhlík vedle záhonu a ono se to tak nějak samo vysemenilo a teď se to modrá všude okolo. Z toho mám moc velkou radost!
A pak začla práce. Záhon postupem času. Vysázela a vysela jsem kde co... K přezimujícím rostlinkám jako je máta, tymián, šalvěj, levandule, meduňka či kopretiny, přibyl předpěstovaný pórek, heřmánek, cuketa a dýně. Zasadila jsem cibuli sazečku, cibule mečíků a cibule hyacintů ze svatby. Dále jsem se těšila na to jak mi vyroste sladká kukuřice, sladký hrášek a keříčkové fazolky. Na poslední kousek jsem přesadila předpěstovaná keříčková rajčata, která se mi už na balkon nevešla.
A za tu péči se nám záhon odvděčil. Ne že bychom měli obrovskou sklizeň, ale k radosti to stačilo a ten čas strávený na vzduchu! A za to, že to v tropických vedrech nezdechlo vděčím taťkovi, který neúnavně zaléval. Teď už je záhon zase prázdný, díky Honzíkovi i zrytý a já už zas vymýšlím inovace a co všechno ještě zasadím napřesrok.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář, vážím si vašeho času :-)