Co do poličky, 15. měsíc

Objevila jsem Ameriku. Zjistila jsem, že s dítětem, kterému je okolo roku a čtvrt už se dá dělat spoustu věcí. Takže krom nahlédnutí do poličky a výčtu aktivit se pochlubím co dalšího jsme s Rózou vyváděly. Maminky, které rozvíjejí své drobky k samostatnosti od úplných miminek prominou. Já jsem hold ta mamina, která si pořád hýčkala prcka a chtěla si užít ten uzlíček a na některé věci musel uzrát čas. 

Tak nejdřív k poličce. Jedeme odshora. 

• Knížky - leporela nezklamou. Róza je roznáší po celém bytě a dožaduje se neustálého společného prohlížení a pročítání. Mám radost, že alespoň prozatím lásku ke knihám podědila.
• Navlékání kroužků na větývku - výrobek našeho tatínka.
• Plyšáci a panáci všeho druhu - aneb Róza pocítila náklonost k němým tvářím a snaží se o ně starat. Krmí nejen hračky, ale i naše králíky a občas i rodiče.
• Vhazování víček do plechovky.
• Navlékání na tyčku. Róza umí zatím jen nejjednodušší variantu. Je to takový další level kroužků na tyčku, páč dirka je akorát a ne volná jako u kroužků.
• Vkládací kelímky - věž ještě postavit neumí (bourat samo dokonale), ale umí vkládat. Kelímky dlouho ležely nepovšimnuté... ale pak jsem takhle jednou načapala Rózu jak vkládá a jak jí to jde! Když je naladěná zvládne to sama. Sice to dlouho trvá a musí to zkoušet a sem tam něco opravit, ale jde to. Když naladěná není, rozuměj chce si hrát, ale chce aby jí to šlo sakra hned od ruky, vztekne se a zkouší to násilím. S patřičným výrazem :-)
• Štěrchátka - petka naplněná těstovinami, rumbakoule, prostě cokoliv vydává zvuk a může se s tím rachtat do rytmu. Páč Róza by nejradš zpívala, nebo spíš poslouchala ostatní zpívat od rána do večera. Teda prokládala by to čtením. Samozřejmě.
• Dřevěná geometrická tělesa. Nijak zvlášť je nezkoumá. Ani z nich nestaví. Ale dává je do obalu na vajíčka. Každé do jedné ďourky. Něco, co jsem po ní chtěla záhy po nandávání míčku do stojánnku. Jenže tenkrát zandala tak maximálně dva kousky a přestalo ji to bavit. Teď je našla v krabici a sama na tom zapracovala.
• Strkání hůlek do direk ve víčku plechovky. Hůlky jsou jen na příděl pod dohledem, normálně v poličce nejsou volně k dispozici.
• Lego - sama nestaví, ale rozkládání ji baví moc. Zvířátka jsou kapitola sama o sobě. A když se to všechno spojí, je to pecka. Takže třeba já postavím dům a ona dveřmi naháže zvířata. Pak musí dům rozebrat a vysvobodit je. Nebo si vybere zalaminovaný návod a já podle něj postavím objekt. Ten ona po chvíli opět zdemoluje.

To by byla polička. Pak ještě připomenu další aktivity:

• Bublinková fólie 
• Vhazování fazolek
• Písničkové kartičky - u těch si občas říkám, že jsem si dost naběhla. Páč ty taháme všude. Jsou v přebalovačce a ona se po nich okamžitě sápe, jen co vyjedem ze dveří a čekáme na výtah. Prostě zpívání ji bere. A už se snaží najít zástupná slova/zvuky k jednotlivým kartičkám (Třeba kolo, kolo mlýnský = bác, Kočka leze dírou = mňau). No a když jen suše konstatujete, ano to je kočička, začne se pohupovat, jakože chce tancovat a já mám zpívat :-)
• Mašlička přivázaná na madlo kočáru, dítě ji rozvazuje. Viděla jsem jednou v autobuse u spolucestující. Na prstíky fajn, ale garantuju vám, že zavazovat mašli víc jak pětkrát už se nechce...

No a co dál?

• Začli jsme chodit do knihovny. Teda né jako, že by tam dřív už nebyla. Ale zajedeme do dětsého oddělení a nechám ji tam vybrat jednu knížku, kterou půjčíme domů.
• Byli jsme poprvé na výstavě. Na Trnkově zahrádce 2. Výstava byla interaktivní. Samozřejmě ne vše bylo určeno pro daný věk. No cíleně dělat mohla jen máloco. Ale bylo tam přítmí. A atmosféra. A bylo to něco nového. Mohla zkoušet. A pozorovat děti. A než tam přišla třída puberťáků, bylo to moc fajn.
• Začala se mnou vařit. Dřív jsem si občas něco vzala k ní na zem, aby viděla jak škrábu brambory, míchám těsto, nebo tak něco. Ale teď jsem ji začla brát k sobě nahoru. Stojí na židli, matlá se se surovinama. Občas něco přendává, míchá, podává a hlavně ochutnává. Je z toho asi tak stokrát větší bordel. A trvá to tak desetkrát dýl. Ale dáma je spokojená. A když je spokojený dítě, je spokojená i máma. Dokud úklidem nestráví půl večera :-) Původně jsem chtěla, aby nám Honzík udělal podoma učící věž ze stoličky z Ikea. Našla jsem na pinterestu. Jenže ty stupínky jsou daleko od sebe a Róza je prcek, takže po nich stejně lézt nemůže. Origoš učící věže jsou drahá záležitost. Tak zatím stojí na židli. Z jedné strany jsem já, z druhé jmenovaná stolička, kdyby udělala krok tam (ale ona je na sebe opatrná) vzadu opěrátko, vpředu linka, takže tak. 
• Vyndávání myčky. Činnost která ji zajímá od té doby, co byla schopná se k ní připlazit. No možná ještě dýl, ale to na to ještě neměla kapacitu. Jsme tak daleko, že je schopná vyndat vše ze spodního šuplíku a já se musím dost otáčet, abych stíhala odebírat. 
• Zahradničení - rýpání v hlíně, zatímco máma přesazuje.
• Podávání vypraného prádla k pověšení.
• Zalévání na zahrádce.

Co ještě tak vy necháváte dělat ty vaše prcky? S čím mohou pomáhat?