Knížky pro prťata

Zamilovala jsem se do dětských knížek. Je tolik nádherných knih, které bych pro Rózinku chtěla mít a seznam se neustále prodlužuje. Zatím nákupy držím na uzdě. Jednak máme mraky knih a leporel na půdě u jedněch rodičů a na chalupě u druhých rodičů, jednak až do nedávna byla Róza docela devastační. Knížky miluje odjakživa, ale nejprve je spíš testovala všemi smysly. A tak třeba Ladovo leporelo, které přežilo dvě generace u Róziny narazilo na dost tvrdou zkoušku. A nutno podotknout že lepená textilní vazba zkoušku nedala. Prostě byla ožvýkána. Z kuřátka a obilí byla zase tak nadšená, že nevěděla na kterou stranu se koukat dřív, až jednu celou přelomila. Prostě naše zásoby dostávají solidně na frak.

Teď jsme ve fázi, že knihy jsou téměř jediná stopka, která přiměje Rózinu strávit déle než půl minuty na jednom místě. Je schopná nám postupně nanosit celou svou knihovničku a dožadovat se opakovaného „čtení“. Dokonce i v knihovně už jsme navštívily dětské oddělení. Páč jsem usoudila, že těch knih je hrozně moc a člověk je všechny mít doma prostě nemůže.

A tak jsem si řekla, že budu trochu apelovat za staré knížky. Všechny ty minipedie, pedie, obrázkovky s okýnky a Svojtkovské věcičky jsou nádherné. Ale prohrábněte, co máte zašité za poklady. Mrkněte i v antikvariátu. Protože klasika prostě stojí za to a nikdo o ní moc nemluví.

Takže já tu představím zlatou klasiku, která by neměla být opomíjená. A která stojí za to, být točena pořád dokola, klidně až ji budete umět říkat z paměti. Což není od věci. A pak přidám spíš typově, co se hodí k doplnění, protože prostě sortiment jde dopředu a některé věci dřív k mání úplně nebyly. Jo a klidně mi připomeňte i další kousky, které třeba vůbec neznám!

Josef Lada - Zvířata

Zlatá stálice. Léty prověřená. Prostě základní hospodářská zvířata. Róziny asi nejoblíbenější.

Kuřátko a obilí

Jak to bylo pohádko… Příběh, který nelze nemilovat, i když… denně přeříkávám tak stokrát :)

O veselé mašince

Kdo mě nezná, ať se dívá… Zase Milerovy ilustrace. On uměl!

Polámal se mraveneček

… ví to celá obora. Aneb když má někdo bolístku.

Krtek a kalhotky

Krteček je český evergreen. Proč krmit děti už od mala něčím přitaženým, když máme tak krásné postavičky i svoje (Amálka, Malá čarodějka, Maková panenka, Štaflík a Špagetka, Cipísek, Pejsek a kočička, Křemílek a Vochomůrka…) Vím, že časem se děti dostanou i k jiným hrdinům, ať už vlivem televize, kámošů, školky... A je to přirozené. Ale v jednom roce ještě nemusí být Spidermanem. Na druhou stranu si říkám všeho moc škodí. Nebudu Róze cpát vše s motivem krtka, páč čeho je moc, toho je příliš. A že ji krtek začíná fascinovat! :-) U Krtkovských knížek a leporel dávejte bacha. Myslím si, že není potřeba mít všechno. Máme doma třeba jednu z vítání, Hledej s krtkem, a to už je přitažené za vlasy, je vidět, že je poskládaná z různých ilustrací mrsknutých do jednoho vyhovujícího kontextu a to mému oku moc nelahodí. Nicméně Róza ji má také ráda a vytahuje ji často.

A teď k těm typovým, které by doma neměly chybět, ale nemusí to být jen ta jedna konkrétní, výběr je široký. Fotky jsou ilustrační, některé bych klidně sama vyměnila. Třeba za podobný obsah, ale jiné ilustrace. Ale knihy se nevyhazují. A jsem šetřilka. A darovanému koni se na zuby nekouká. Takže tak a prostě pro inspiraci. ;)

Kniha s domácími zvířaty, kniha s lesními zvířaty a kniha s cizokrajnými zvířaty.

Zde se přikláním buď k fotografiím zvířat, nebo k věrným ilustracím. Kýčovité roztomilé obrázky jednak ovlivňují vkus a jednak mohou dost ztížit dítěti rozpoznávání. Zvířata by měla mít charakteristické části jasně vyobrazené, aby bylo pro dítě jednoduché je identifikovat. Ne, aby v každé knížce vypadalo úplně jinak. Učený z nebe nespadl, takže my také v záchvatu vyhledávání knížky s posouvacími obrázky, které Rózu začly dost bavit, jsme v knihovně sáhli po barevné nádheře, kde i já musím přemýšlet, jestli je dané zvíře za a) kráva, nebo za b) přežraný strakatý kůň. Za b) je správně :)

Kniha se základními slovíčky

Takové ty knížky "Moje první slova" apod. Bude tam dost pravděpodobně něco od zvířat. Bude tam kluk, holka, nebo mimi. Kytička, strom, nějaké hračky jako míč, medvěd. Něco z potřeb denního užívání jako láhev, hrnek, miska, kartáček. Nebo pár dopravních prostředků a třeba domeček. Prostě takové ty věci, které se dítě učí pojmenovávat nejdříve. U těhle fakt mrkněte na obsah, máme dvě a v obou je dost věcí, které mi moc jako základ nepřijdou. ale u někoho jiného třeba zrovna frčet můžou. Kdybych sama nebyla lenoch, navrhla bych nějakou vlastní alternativu, třeba s fotografiemi. Ale já se k tomu nedokopala ;)

Knížka s říkadly

Vařila myšička kašičku a podobné. Naučit se pár říkaček je fajn nejen pro děcko, ale i pro mamku. Jednak procvičí mozkové závity a jednak bude mít repertoár třeba pro perné chvilky v MHD. Takovéhle knížky budou vnímat tak děti okolo roku a dál.

Textilní knížka

Pro úplná prťata je nejlepší, páč se s ní nemůže majznout. Pravděpodobně v ní budou zvířata. A je fajn, když tam jsou zastoupené různé materiály k hmatovému prozkoumávání. Bonusem jsou plastičtější části, jako hýbací ucho slona, nebo ocásek myšky. No a když je v nich něco, co vydává zvuk jako šustění, je to pro ty nejmenší nemotory ideál ;)

Plastová knížka

Je alternativou té textilní. Páč je lehká a dítě se s ní pravděpodobně nijak neuhodí. Já normálně nejsem moc zastáncem plastových hraček, ale u téhle je fajn, že se dobře udržuje a může se s ní i do vany. Takže je to asi jediná plastová věc, kterou jsem já sama dceři pořídila.

Plastovka, textilní, ale koneckonců i klasické leporelo může být i v černobílém provedení. To zajímá hlavně ty nejmenší. A dá se tím hezky motivovat třeba k pasení koníků.

Knížka s vyndavacími a zastamdacími obrázky

Podědili jsme. Ilustrace se mi moc nelíbí, ale možnost vyšťournout zvířátko a přenášet ho jinam nadchla holku velmi brzy. Tak že už ve výřezech samy nedrží. A do letadla jsme měli krtkovou pěnovou, svou váhou na cestování super.

A už snad zbývá jen knihy se zvuky.

Zvukovou knížku nemáme. Protože jsem si říkala, že je spíš pro líné rodiče, kteří si nechtějí prohlížet knížku s dítětem. Že přeci bůůůů a haf můžu u obrázku říkat i já. Ale po tom, co jsem si prohlížela u kamarádky knihu s cizokrajnými zvířaty, nad tím možná popřemýšlím. Protože ruku na srdce, kdo z vás umí věrohodně napodobit třeba lachtana, nebo slona, nebo z našich jelena. Ale uvidíme. Protože absenci takové knihy je snadné nahradit třeba nahrávkami z počítače.

Krom tipů všude možně existuje i blog přímo zaměřený na dětské knížky, i když už spíše na ty pro větší. Tam já se koukám moc ráda. Knihy dětem.

A ještě nakonec -  co jsme našli po manželovi a já je neznala, ale myslím, že také stojí za to. Protože Róza si ji hnedle oblíbila a prý byla oblíbená i Honzika a švagrové. Koš plný zvířátek.

Tak vzhůru na zkoumání harampádí, jestli tam také něco nemáte ;)
P.S.: Než jsem článek stihla publikovat odhodlání povolilo a je na cestě objednávka i nových dětských knih. Takže nebojte o novodobou batolecí literaturu své dítě nepřipravím :D