čtvrtek 1. června 2017

Recyklace stoleté stoličky

Aneb jak jsme neplánovaně dali stoletou stoličku za první stoličku... Tuhletu židličku připravili moji pradědové do herničky na půdě baráku pro mého tátu. A už tenkrát nebyla stolička úplně nová. A já ji na té samé půdě vyhrabala a dala jí nový kabátek. Poučená z předělávky jídelní stoličky, jsem to tentokrát nepodcenila. Kombinací horkovzdušné pistole, elektrické brusky a smirkového papíru jsem dostala dolů starý nátěr. Praskliny jsem zalepila a díry zatmelila. První nátěr barvou jsem znovu lehce přebrousila a dala další dva. A hádejte, na jakou barvu jsem natírala? No jasně, že na bílo :D S výsledkem jsem nad míru spokojená. Ačkoliv prostor pro zlepšování stále je.

Takže pro příště:
  • Staré kousky, které jsou štědře pospojované zrezlými, dokonale zatlučenými hřebíky, už se nebudeme snažit rozložit a nebudeme si pomáhat palicí, ani přes hadru. Páč pak k mnoha stávajícím šrámům může přibýt další a stejně se kus na díly nerozloží.
  • Lepení a tmelení je vhodné udělat už před prvním nátěrem!
  • Na lepení prasklinek není vhodný Chemopren univerzal.
  • U podobných srágorek je fajn číst návod, páč nefungují stejně jak lepidlo na papír.
  • U Chemoprenu se totiž nanáší slabá vrstva na obě lepené plochy, ty se nechají čtvrt hoďky odvětrat a až pak se na několik vteřin stlačí…
  • Což v prasklině nejde dost dobře udělat, příště použiju jiné lepidlo.
Ale zase jsem o něco chytřejší. A znalosti se budou hodit na příště. Tuším, že to nebyl poslední kousek, který kdy budu chtít dávat do cajku ;)

7 komentářů:

Děkuji za váš komentář, vážím si vašeho času :-)