Jaro je tu a s ním i
sluníčko a krásné počasí. A protože můj přítel dennodenně poslouchá jak je to
strašné, že já musím sedět doma, když je tak hezky, rozhodl se, že mě vyvenčí…
Takže jsem vyladila out-fit, nasadila sluneční brýle, popadla berle a už jsem
byla ve výtahu. No řeknu vám po tolika dnech je fuška přejít i silnici. Vždycky
jsem si myslela, že ti starouškové o holích jdou tak pomalu a pořád odpočívají,
právě proto, že jsou staří. A ono houby, dělají to proto, že to prostě jinak
nejde – dokonce se domnívám, že musejí mít docela slušnou kondičku, když dokáží
dojít až do vzdáleného nákupního centra a s nákladem zase zpět domů! Nicméně
já ji takovou nemám, takže do blízkého parku (asi 200m) mi trvá doberlit
se skoro čtvrt hodiny, kde vítězoslavně dopadám na první volnou lavičku. V praku
to žije! Vychutnáváme si jedno točený a koukáme co se děje. Je to taková eko-televize,
spoustu lidí, dětí, psů a všechno se to jen hemží a honí sem a tam. Největší zážitek
mám z malé holčičky tak max tři roky, která si to drandila na odstrkovadle
v sukýnce a obrovských slunečních brýlých. Vždycky to rozjela, jak nejvíc
jí to šlo, pak zakopla nohy a prostě se vezla.
Druhý den přebrali povinnost
venčení mamka s taťkou a doskákali jsme si to do blízké hospody na vínko. A
dnes zbavilo Honzíka odpovědnosti počasí, šťastně se kouká na déšť za oknem a
ťuká si něco do počítače, já smím tak maximálně na balkon.
Ale až bude hezky, to bude na
balkóně jiná dovolená… J
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář, vážím si vašeho času :-)