Začalo to jarní nudou a návštěvou zahradnictví Chládek.
Jenže s bylinkama na stole moc srandy není. A tak jsem zanedlouho začala
remcat znova. Už jsem se doma opravdu kousala nudou. A protože Honzík se mnou
buď soucítil, nebo už chtěl být ušetřen, navrhl mi další nakupovací výlet – do Bauhausu.
Prý když nemůžu pracovat na zahrádce u našich, udělám si zahrádku na balkóně. To
bylo radosti!
A protože jsme netroškařili, nakoupili jsme čtyři obrovské
truhlíky se samozavlažováním, prej ať je v tom alespoň nějaká „technika“
(asi moc nevěří mým zahrádkářským schopnostem J)
a spoustu semínek a samozřejmě substrát. No prostě jsme se rozjeli tak, že můj
drahý musel vláčet padesátilitrový pytel domů na rameni... A hned jsem měla
zábavu na další dva dny! Jenže přeci nejde mít novou zahrádku a starý balkón a
tak jsme se dali do natírání zábradlí, bílení a úklidu. Zahráli jsme si na Pata
a Mata. Já jsem se sunula po zemi a natírala černé zábradlí na bílo ( stále
ještě nemůžu klečet a když už se dostanu do sedu na zem, sama se nezvednu :D) a
Honzík nade mnou umýval okna (snaha se cení!) Pak jsme se dostali k bílení,
kdy drahý bílil a všude cákal a já za ním chodila a utírala primalex, aby si do
toho nešlapal. A ještě jsem darem dostala krásné poličky na další truhlíky (až
se mi ta zahrádka rozjede J).
Rodinná idyla! A když už jsme v tom byli, došlo konečně i na parapety,
které má na svědomí i Honzíkův tatínek. Tak a teď už se jen kochat, co nám
vyroste!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář, vážím si vašeho času :-)