Třídění podle barev

Některé děti v tomto věku třídí už mnoho barev, nebo mnoho druhů různých věcí. Některé se to právě učí. Jiné to ještě nezajímá. Já už mám nějakou dobu připravené zalaminované kartičky z eschovky, odkud jsem stahovala třeba i některé ze zpívánkových kartiček. Krásné kartičky jsem ale viděla také u Zuzky z U nás doma, která obrázky pohledala na netu a dala k dispozici na tisk. U Slovanské mámy zase přikládali kostky na barevný podklad. Třídit se zkrátka nechá cokoliv - kostičky, kolíčky, pastelky, brčka... nepřeberné množství tipů najdete na Pinterestu. Ze začátku je lepší třídit dvě výrazně odlišné barvy, později přidávat, tak aby dítě práci mělo šanci hru dokončit a zažilo pocit úspěchu. Tolik k teorii a teď se podíváme na praxi u nás.

Poprvé jsem kartičky Rozárce nabídla někde na 19 měsících, kdy jsem je vzala jako skladnou hru na náš prodloužený víkend. Prohlížela obrázky, ale o barvy nejevila zájem. Teď o víc jak tři měsíce později ji opět bavilo prohlížení, ale nějaké třídění, třeba k obloukům z duhy Grimms, nehrozilo. Nebo teda jako šoupala to tam, jak se jí zachtělo, bavilo ji to. Ale já z toho neměla úplně dobrý pocit. Tak jsem karty zase zkorigovala na dvě barvy a vytasila se mističkami a hurá na nejjednodušší verzi třídění. Ta holka to rozdělovala podle jejího tajného kódu s naprostou samozřejmostí. Ovšem její kód se naprosto neslučoval s mým. Ačkoliv vím, jak je jindy šikovná, začalo mi probleskovat hlavou, jestli náhodou třeba špatně nevidí. Naštěstí to byla pár vteřinová záležitost a hodila jsem se do klidu. Hani, vždyť to dítě bezpečně pozná růžovou. A k tvé nelibosti ji pojmenovává jako holčičí. A když rozhází kolíčky z kolíčkové hry, umí je uklidit tak, že je roztřídí dle barvy do správných chlívků. Tam jí to totiž dává smysl. Ale tady, kde jsem si to vymyslela já, prostě ne. Takže maminy, respektujme, že ne všechno ty děti musí bavit, že si jedou podle svého a vůbec nic to nemusí znamenat. Naše Róza je dobrá v povídání, pojmenuje vše, co na kartičkách je. Ale na třídění. Na to mi z vysoka dlabe. Viz třídění přírodnin na podzim. 

Nicméně misky s kartičkami jsem tu nechala ležet a Rózka je občas sama vezme na milost. Teď jen nevím jestli se vrhnout na něco jiného, nebo na barvičky vymyslet něco sofistikovanějšího. Uvidíme, plánů už mám zase plnou hlavu, ale na druhou stranu si říkám, že bych si měla vážit toho, jak si teď začla hezky hrát, bez mého vymýšlení a prostě ji nechat být. Většinou. Páč jsem úča, že jo :)